Poslední ze sedmi nových světců je španělská misionářka Nazaria Ignazia od sv. Terezie od Ježíše. Své povolání k misionářskému životu poznala v Bolívii, kam byla vyslána sloužit v hospici pro seniory. Evangelizace, zasazení se pro jednotu církve, rozšíření Božího království, pomoc chudým a podpora žen byly hlavními projevy její práce, která ji vedla k založení kongregace Misijních sester papežského křížového tažení, jež měla být „křížovým tažením lásky, objímající celou církev“.
Nazaria Ignazia March Mesová se narodila 10. ledna 1889 v Madridu, jako 4. z 10 dětí (další 8 dětí zemřelo). Během vigílie před svým prvním svatým přijímáním zaslechla hlas Pána, který ji zavolal: „Nazario, následuj mě!' a ona mu odpověděla: „Budu tě následovat Pane, co nejblíže, jak jen lidské stvoření může.' Rodiče tuto zprávu přijali s velkou nelibostí, matka byla nepraktikující katolička a dokonce ji zakazovali chodit ke svátostem.
Poté začala Nazaria studovat v Sevile, kde na výchovu dohlížel řád sv. Augustina, a hodně času trávila se svojí babičkou. Po svém návratu přijala svátost biřmování a její babička ji dala souhlas ke vstupu do třetího řádu sv. Františka.
V roce 1904 se její otec, poté co zkrachovala společnost parního rejdařství, ve které byl zaintersován, přestěhoval do Mexika. Rodina ho tam následovala o něco později a v roce 1908 zde vstoupila Nazaria ve svých 19 letech do kongregace Malých sester opuštěných seniorů. Noviciát absolvovala ve Španělsku a v roce 1909 přijala jméno Nazaria Ignazia od sv. Terezie od Ježíše.
Mezi všemi novickami vynikala svojí věrností k životu ve společenství, pracovitostí a láskou k oběti. Obětavě se modlila za církev, vytrvalost řeholníků a apoštolský duch kněží.
Její první misií se stala v roce 1912 Bolívie, kde se setkala s extrémní chudobou a úpadkem. Byla povolána do města Oruro, kde v hospicu pro seniory vykonávala od funkce ekonomky, správce, zdravotní sestry, vrátné, kuchařky až po žebravou mnišku...
Zde poznala své povolání k novému misionářskému životu, věnovanému evangelizaci, zasazení se o jednotu církve a rozšíření Božího království.
V roce 1925 založila kongregaci Misijních sester papežského křížového tažení, která má být „křížovým tažením lásky, jež objímá celou církev“. Kongregace byla zaměřena především na službu chudým, podporu sociálního a pracovního postavení žen, hlásání Božího slova, náboženskou formaci dětí a dospělých, a to prostřednictvím misií, duchovních cvičení a tisku náboženských listů.
„Toto je náš duch: bojovný, věrný, odvážný, plný lásky, a to především lásky ke Kristu a v Kristu ke všem. Dát se chudým, povzbuzovat smutné, pomáhat těm, kteří padají, vyučovat dcery lidu a dělit se s nimi o chléb. Dát svůj život za Krista, církev a duše,' řekla zakladatelka o své kongregaci.
Život Nazarie Ignazie od sv. Terezie od Ježíše byl ohrožen jak v Bolivii, tak i ve Španělsku, kde byla občanská válka. V roce 1942 se tedy přestěhovala do Buenos Aires, kde se ale nečekaně zhoršilo její zdraví a kde také její pozemská pouť 6. července 1943 skončila. Pohřbena je v bolívijském Oururu.
Blahořečena byla sv. Janem Pavlem II. v roce 1992 a svatořečena 14. řijna 2018 papežem Františkem.
Její liturgická památka připadá na 6. července.