Po necelých čtyřech týdnech skončila v sobotu 27. října hlasováním o závěrečném dokumentu Synoda na téma „Mladí lidé, víra a rozlišování povolání“. Biskupové se na mladé obrátili i krátkým listem s ujištěním, že je církev nikdy neopustí a je připravena je doprovázet. V neděli 28. října se konala na závěr XV. řádného synodního shromáždění v Bazilice sv. Petra slavnostní mše svatá.
Foto ze závěrečné mše sv.: Tiskové středisko Svatého stolce
„Krása této synody spočívala v tom, že mezi námi bylo spousta mladých, kteří jsou nadějí pro budoucnost,' uvádí v krátkém videu shrnujícím atmosféru Synody o mladých lidech jeden z biskupů. Mladí ale nejsou jen budoucností, ale již přítomností a synoda jim dala novou naději.
Církev potřebuje nadšení mladých
V závěru synody se biskupové obrátili na mladé lidi krátkým listem, ve kterém jim vyjadřují blízkost a podporu s ujištěním, že „Církev je matkou, neopustí vás; je připravena vás doprovázet na nových cestách...' Na druhou stranu list také vyjadřuje, že „Církev i svět naléhavě potřebuje vaše nadšení.' V plném znění si ho můžete přečíst na stránkách Vatican News.
Závěrečný dokument je výsledkem společné práce
V sobotu 27. října odpoledne proběhlo hlasování o závěrečném dokumentu, který je plném znění na webu zatím v italském jazyce. Dokument je rozdělen do 167 odstavců, ve struktuře odráží trojdílnou skladbu Instrumentum laboris a zároveň se nechává inspirovat pasáží o cestě učeníků do Emauz. Všechny články dokumentu byly schváleny 2/3 většinou, hlasování bylo přítomno 249 synodních otců. Dokument je nyní v rukách Svatého otce a také je dán celé církvi jako výsledek této synody a stane se jakousi „mapou', jakým směrem nasměrovat dálší kroky církve. (čl. 3)
I. „Kráčel s nimi“
Církev naslouchající
- V první části dokument mapuje situaci dnešní mládeže a zdůrazňuje, že mladí lidé chtějí být „vyslechnuti, uznáni a doprovázeni“. (čl. 7)
- Je potřeba se věnovat náležité přípravě laiků, kteří by byli schopni mladou generaci doprovázet. (čl. 9)
- Dokument zdůrazňuje rozdílnou situaci církve v různých částech světa a proto je důležité vzít na vědomí, že křesťan by vůči tomu neměl být lhostejný. (čl. 12)
- Biskupové poukazují na nenahraditelnou roli škol, kde mladí tráví velmi mnoho času a zejména pak na katolické vzdělávací instituce, které jsou povolány zabývat se vztahem mezi vírou a otázkami současného světa. (čl. 15)
- Farnost potřebuje nově promýšlet své misionářské poslání. (čl. 18)
- Semináře by měly zohledňovat dosavatdní zkušenost kandidátů. (čl. 20)
Tři klíčové křižovatky
- Web a sociální sítě představují mimořádnou příležitost pro dialog s mladými a přístup k informacím. V mnoha zemích jsou nyní webové a sociální sítě zásadní formou, jak zapojit mladé lidi do pastoračních aktivit. (čl. 22)
- Dokument poukazuje na situaci migrantů, neboť mnoho mladých se tak snadno stává oběťmi obchodu, drog a zneužívání všeho druhu. Církev má před sebou jednak starost o tyto mladé oddělené od svých rodin, ale chce je také vnímat jako příležitost obohacující komunity a společnost. (čl. 27)
- Dokument se věnuje různým druhům zneužívání, jak v oblasti moci, svědomí, ekonomiky, tak i v oblasti sexu. Synodní otcové volají po rigorózních preventivních opatřeních, počínaje výběrem těch, kterým budou svěřeny úkoly v oblasti výchovy. (čl. 30)
Identita a vztahy
- Rodina je primární společenství víry a domácí církve a velkou roli při předávání víry hrají prarodiče. Dokument varuje před oslabováním postavy otce a před stylem života těch dospělých, kteří chtějí za každou cenu působit mladistvě. (čl. 32-33)
- V otázkách ohledně sexuality žádají mladí od církve jasné a empatické slovo, neboť sexuální morálka je často příčinou neporozumění a oddálení se od církve a jednání církve je často chápáno jako odsuzující. (čl. 39)
- Další okruh témat se dotýká rizikových situací v různých oblastech a kontextech života: od nezaměstnanosti, přes pronásledování či sociální exluzi z náboženských, etnických či ekonomických důvodů. (čl. 40-42)
Být mladými dnes
- Nelze podceňovat jako pastorační zdroje také umění a hudbu, které jsou privilegovaným způsobem vyjadřování víry a hrají důležitou roli při evangelizaci. Vybízí rovněž k litrugické obnově, protože mladí lidé touží po živé a autentické liturgii. (čl. 47)
- Mladí lidé volají po svěží, autentické a radostné liturgii. (čl. 51)
- Mnoho mladých chce také využít svůj talent a kreativitu a touží se aktivně zapojit do života církve. (čl. 52)
- Ne jednohlasně odsouhlaseným článkem je také role žen v církvi. Je potřeba jim dát jak ve společnosti tak i v církvi větší uznání a docenění. Mnoho žen vykonává v církvi nenahraditelnou roli, ale na mnoha místech je těžké jim dát prostor v rozhodovacích procesech. Synoda doporučuje, aby si všichni více uvědomovali naléhavost nezbytné změny. (čl. 55)
II. „Otevřely se jim oči“
Dar mládí
- Bůh promlouvá k církvi také prostřednictvím mladých, kteří do ní vnášejí zdravý neklid a dynamismus. (čl. 66)
- Jistým kompasem pro mladé lidí je poslání k darování sebe sama, které vede k autentickému a trvalému štěstí. (čl. 69)
- Základní podmínkou autentického života je svoboda, kterou nám Ježíš nebere, nýbrž nás k ní osvobozuje, protože pravá svoboda je možná pouze ve vztahu k pravdě a lásce. (čl. 73)
Tajemství povolání
- Najít své povolání je dlouhou cestou a proto je potřeba mladým na této cestě poskytnout pomoc, aby různé zkušenosti dokázali číst ve světle víry. (čl. 77)
- Každý život je povoláním ve vztahu k Bohu, není plodem náhody nebo soukromým majetkem. (čl. 82)
- Každé křestní povolání je povoláním ke svatosti. (čl. 84)
- Kromě povolání k manželství a do zasvěceného života zmiňuje dokument také nový trend, kterým jsou tzv. singels, jak dobrovolní, tak i nedobrovolní. Církev si uvědomuje, že tento stav, přijatý v logice víry a jako dar, se může stát jedním z mnoha způsobů cesty ke svatosti. (čl. 90)
Poslání k doprovázení
- Doprovázení je posláním církve jak na osobní tak i skupinové úrovni a týká se všech kategorií mladých lidí. (čl. 95-96)
- V procesu doprovázení je důležité náslouchání životu, setkání s Ježíšem a dialog mezi svobodou Boží a osobní. (čl. 97)
- Závěrečný dokument si všímá důležitosti svátosti smíření v životě z víry. (čl. 98)
- Ohledně rozhodnutí k celibátu text konstatuje, že by měl být chápán jako dar přijímaný ve svobodě, radosti, nezištnosti a pokoře. (čl. 100)
- Ti, kdo mladé lidi doprovázejí, mají být vyváženými osobnostmi připravenými naslouchat ve víře a modlitbě, osobnosti vědomé si vlastních slabostí a křehkosti, a proto vystupující vstřícně bez moralismů, připravené poskytnout bratrské napomenutí prosté manipulativních postojů. (čl. 102)
Umění rozlišování
- Společnými body při rozlišování by měly být: přítomnost Boha v životě každého člověka, možnost rozpoznat jednání, role modlitby, život ze svátostí a askeze, neustálá konfrontace s Božím slovem, svoboda s ohledem na získané jistoty, konfrontace s každodenním životem, důležitost vhodného doprovázení. (čl. 104)
- Dokument také zdůrazňuje momenty ztišení, kontemplace a naslouchání Božímu slovu a zpytování svědomí. (čl. 108)
III. „Vydali se na cestu“
Synodalita a misionářský styl
- Již od začátku příprav na synodu mladí vyjádřili touhu se zapojit a být spoluprotagonisty života a poslání církve. (čl. 119)
- Účast mladých lidí na synodě přispěla k „probuzení' synodality, která je základním rozměrem církve. (čl. 121)
- Církev má být církví misionářskou a „synodalita“ je stylem, který pobízí k přechodu od „já“ k „my“, bere v úvahu mnohost tváří, vnímavostí a kultur. (čl. 125)
Kráčet společně v každodenním životě
- Farnost by se měla stát vícegeneračním prostředím, z něhož pramení misie k těm nejpotřebnějším. Je proto potřeba přehodnotit pastorační činnost farnosti a zaměřit ji více k misionářské horlivosti. (čl. 129)
- Pouze pastorace, která je schopná obnovit sebe sama, se může stát pro mladé lidi přitažlivou. (čl. 138)
Obnovené misijní poslání
- Závěrečný dokument synody se věnuje také digitální oblasti, která je integrální součástí života mládeže. Dokument shrnuje světla a stíny sociálních sítí zrychlujících na jedné straně oběh informací a podporující aktivní občanství, ale na druhé straně usnadňují manipulaci, zneužívání, šíření násilí až po cyberbullismus a pornografii. Synoda doporučuje vytváření nových nástrojů a organismů zaměřených na šíření kultury a evangelizace za využití digitálních technologií. Navrhuje také zavedení systému certifikovaných katolických portálů, které by pomohly zamezit oběhu fake news o církvi. (čl. 145-146)
- Dalším tématem jsou migranti. V tomto smyslu zaznívají opět slova papeže Františka „přijímat, chránit, podporova a integrovat“. (čl. 147)
- Dokument se znovu vrací k roli ženy v církvi a hledá způsob ke kulturní konverzi a změně každodenní pastorační činnosti. Jedná se především o přítomnost žen v církevních orgánech na všech úrovních, včetně odpovědnosti a účasti žen v rozhodovacích procesech v církvi s respektem k roli kněží, jako ordinovaných služebníků. (čl. 148)
- Sexuální morálka je často vnímána jako „prostor soudu a odsouzení“ a biskupové přiznávají, jak obtížné je v současném kulturním kontextu předávat „krásu křesťanské vize tělesnosti a sexuality“ a vybízejí k vypracování konkrétních formačních programů. „Je zapotřebí nabídnout mladým antropologii afektivity a sexuality schopnou ukázat správně hodnotu čistoty“ pro lidský růst „ve všech životních stavech“. (čl. 149-150)
- Synoda znovu potvrzuje, že Bůh miluje každého člověka a staví se proti jakékoli diskriminaci a násilí na sexuálním základě. Proto doporučuje programy doprovázení ve víře pro homosexuály. Na této cestě se má homosexuálně orientovaným jednotlivcům napomáhat k pochopení vlastního příběhu, k odpovědnému a svobodnému přijetí svého křestního povolání, k rozpoznání svého přání přináležet k životu společenství a podílet se na něm a k rozlišení nejlepších způsobů, jak je realizovat. (čl. 150)
- Synoda podporuje snahu mladých v ekumenickému dialogu. (čl. 156)
Výchova k celistvosti
- Dokument také zdůrazňuje důležitostou roli při doprovázení před i po vstupu do manželství, doporučují ustanovení týmů zahrnujících manželské páry, které by se podílely na formaci v seminářích a řeholních institutech. (čl. 162)
- Zvláštní pozornost požadují zejména v oblasti výběru kandidátů kněžství, kde případná „vztahová a afektivní nestálost a nedostatečná zakotvenost v církvi mohou být nebezpečným signálem. (čl. 163)
V závěru připomíná dokument povolání ke svatosti, ke které jsou pozváni všichni. „My se musíme být svatými, abychom mohli ke svatosti přizvat i mladé,' uvádí se v předposledním článku dokumentu.
(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News)
Autor článku: Radka Blajdová