Odbor analýz církevních dat

Církevní pohřeb má v současnosti pětina zemřelých

01. 11. 2018 téma: Církev v datech Rubrika: Domácí
Návštěva hřbitova patří v naší zemi mezi neodmyslitelné tradice spojené především s nadcházejícím dušičkovým víkendem. Pro většinu z nás je místo, kde jsou pochováni zemřelí členové rodiny, něčím důležitým a nedokážeme si představit, že bychom se rodinného hrobu vzdali. Církevní pohřeb vystrojí pozůstalí v současnosti 20 % zemřelým. Představuje jednu z možností, jak se důstojně rozloučit se zemřelým a většinou se koná v kostele.
(Foto: Lenka Chytilová)

Svátek všech věrných zemřelých má v naší zemi tradici

Téma smrti je v současné české společnosti často tabuizováno, reagujeme na ní frázemi jako „všichni tam jednou musíme“ apod. Křesťané věří, že duše smrt přežije a následuje po ní vzkříšení k životu věčnému. „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky." (Jan 11,25-26).

Pro věřící je poslední rozloučení vnímáno jako doprovázení na poslední pozemské pouti s nadějí na shledání na věčnosti. Zádušní mše je prosbou za spásu duše a její věčný život. Po samotném pohřbu následuje často kar - pohřební hostina. Tato víra i u nevěřících symbolicky ožívá po smrti známých osobností, kterým příznivci přejí muzikantské nebo fotbalové nebe.

Mše za zemřelé - latinsky Requiem - se v kostele pravidelně slouží nejen při pohřbu, ale i na svátek Všech svatých nebo na dušičky. Mezi nejhranější patří slavné Mozartovo Requiem, které v tomto týdnu zazní v nejednom kostele.

Počty pohřbů mírně klesají, počty zemřelých jsou stabilní

V posledních letech se bohužel objevuje i trend zemřelé nepohřbívat vůbec a obce evidují rostoucí počet tzv. sociálních pohřbů. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj se jejich počet od roku 2007 zdesetinásobil na 1.450 v roce 2017 a stát na ně uhradil obcím 10 mil. Kč. Přesto představují pouze 1,3 % na celkovém počtu zemřelých. Sociální pohřeb stojí průměrně 7 tis. Kč, cena běžného pohřbu s obřadem začíná přibližně na 25 tis. Kč s tím, že uložení do země vyjde dráž než kremace, kde odpadají náklady na vykopání hrobu, rakev a poplatky za pronájem hrobu.

Také počty církevních pohřbů rok od roku klesají, i když jen velmi mírně. V roce 2017 církevní obřady doprovázely 21.173 pohřbů, před rokem 2000 překračovaly každoročně 30 tis. Mezi církevními pohřby však na rozdíl od běžného pohřbu převládá stále i přes vyšší cenu pohřeb do země nad kremací. Do počtu církevních pohřbů se tak spíše než neochota investovat do důstojného rozloučení promítá skutečnost, že pozůstalí nemají k víře takový vztah.  Počty zemřelých jsou v ČR od roku 1997 více méně stabilní (kolem 110.000 zemřelých ročně)

„Pokles důstojnosti smutečních obřadů, případně neochota vypravit pohřeb z ekonomických důvodů je velmi smutnou skutečností. Jsme rádi, že věřící ve velké většině případů tomuto trendu nepropadají. Vyprovodit zemřelého důstojně, rozloučit se s ním, odpustit mu a projevit mu tak lásku, a také uchovat pro rodinu místo, kam je možné pravidelně přicházet se za zemřelé pomodlit, považujeme za velmi důležité,“ říká generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl. 

Do země nebo kremace?

Klasické pohřby do země jsou na ústupu u většiny necírkevních pohřbů. U církevních pohřbů je tomu naopak. Dlouhodobě evidujeme, že téměř 2/3 třetiny pohřbů je do země a kolem 1/3 kremace. Na Moravě je podíl církevních pohřbů do země ještě vyšší. Oproti tomu podle Společnosti přátel žehu je aktuálně ¾ zemřelých při běžném pohřbu zpopelněno, Správa pražských hřbitovů udává dokonce až 90 % zpopelněných těl.

Na Moravě je víc klasických církevních pohřbů

V Moravské provincii (diecéze Brněnská, Olomoucká a Ostravsko-opavská) je celkově církevních pohřbů víc, v loňském roce to bylo téměř 13 tis. pohřbů, což představuje 61 % ze všech církevních pohřbů v České republice.  Pohřeb s církevními obřady má v Čechách necelých 12 % zemřelých, přičemž na Moravě je to víc než třetina.

Trendy úmrtnosti

Počty zemřelých souvisí především s demografickou strukturou obyvatelstva podle věku, odráží populačně silné ročníky, které vstupují do věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost úmrtí. Počet 110tis. zemřelých ročně byl v posledních dvaceti letech překročen čtyřikrát, a to v letech 1997, 2003, 2015 a 2017. Naděje dožití při narození se zvýšila oproti roku 1997 u žen ze 77,5 na téměř 82 let a u mužů ze 70,5 na 76 let (ČSÚ).

Památka zesnulých, lidově nazývaná dušičky, je příležitost pro všechny si připomenout ty, kteří nás předešli na onen svět, například návštěvou místa posledního odpočinku, zapálením svíčky a modlitbou: „Odpočinutí lehké dej jim Pane a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočívají ve svatém pokoji. Amen.“

Autor: Odbor analýz církevních dat ČBK
Zdroje: ČBK, ČSÚ, MMR, iDnes.
Autor článku: Daniel Chytil