Biskupové vyzývají vlády, aby se urychleně zasadily za ochranu klimatu

05. 11. 2018 Rubrika: Papež František
Představitelé šesti biskupských konferencí z pěti kontinentů podepsali prohlášení, ve kterém vyzvali vlády států, aby uváděly do praxe Pařížskou dohodu o omezení emisí skleníkových plynů a aby co nejdříve přijaly opatření, která zabrání ničivým dopadům klimatických změn. Podle nich se vrcholná Konference o změně klimatu (COP24), která se bude konat v prosinci 2018 v polských Katovicích, musí stát skutečným milníkem na cestě implementace Pařížské dohody.

Foto: Vatican News

Musíme být připraveni učinit rychlé a radikální změny a odolat pokušení hledat krátkodobá technologická řešení, která nebudou brát v potaz příčiny krize a její dlouhodobé důsledky,“ stojí v prohlášení biskupů.

Kardinál Oswald Gracias z indické Bombaje uvedl, že co se týče problému klimatických změn, církev neustane ve své aktivitě, dokud nebudou závazky Pařížské dohody naplněny. „Klimatické změny ohrožují nejvíce ty nejslabší v globálním společenství. Bezpochyby je to naléhavý a důležitý problém a je naší zodpovědností, abychom se mu naplno věnovali,“ prohlásil kardinál.

Předseda COMECE a lucemburský arcibiskup Jean-Claude Hollerich řekl, že faktorem prohlubující krizi jsou investice do průmyslových odvětví, která přispívají ke změně klimatu, jako je např. zpracování fosilních paliv. „Jestliže si nebudeme všímat zdrojů peněz a toho, kam jsou investovány, tak o tom můžeme zasvěceně hovořit, ale věci se dál nepoposunou. Avšak je třeba se posunout dále, protože všechno je propojené, jak říká papež František v Laudato Si, a my jsme zodpovědní nejen za lidi v Evropě, ale i za lidi z ostatních kontinentů,“ zdůraznil arcibiskup.

Biskupové dále žádají, aby se jednalo rychle, zejména při vytváření konkrétních plánů, jak spravedlivě rozdělit zdroje a odpovědnost, a aby státy, které působí velké znečištění, přijaly odpovědnost a dostály svým finančním závazkům souvisejícím se změnou klimatu. Připomínají krátkozrakost, s níž jednala jejich generace, která nezanechává potomkům zdravou planetu, a žádají, aby se nadále jednalo s ohledem na mezigenerační spravedlnost a také na lidskou důstojnost a práva těch, kdo jsou nejzranitelnější.


1,5° C nutné k přežití

Podle biskupů má mezinárodní společenství morální povinnost udržet zvyšování teploty výrazně pod 2° C a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5° C v porovnání s teplotou v předindustriální období. V důsledku globálního oteplování jsou již nyní mnozí lidé nuceni opouštět své domovy a další miliony migrantů budou brzy následovat. Přechod k ekologické spravedlnosti, jaký vyžaduje Pařížská dohoda, je pro lidi v zranitelných oblastech a lidi žijící na pobřežích otázkou života a smrti.

Přechod k udržitelným způsobům života

Je také potřeba politicky podporovat úsilí o omezení přehnané spotřeby a drasticky snížit uhlíkovou stopu jednotlivců i společenství, což vyžaduje proměnu srdcí a myslí. Přitom je potřeba naslouchat tradicím přírodních národů, které nabízejí cenné podněty pro udržitelný způsob využívání přírodních zdrojů, a naopak nelze podporovat falešná řešení, která přírodní zdroje využívají jako výrobní komodity

Změna finančního paradigmatu

Protože finanční instituce problém spolupůsobí a mohou se podílet i na jeho řešení, je potřeba, aby byly finanční trhy regulovány podle celosvětových rámcových úmluv, jako je Pařížská dohoda a Cíle udržitelného rozvoje (2030 Agenda for Sustainable Development). Biskupové volají po finančním systému, který bude sloužit společnosti, budovat společenství a podporovat integritu, rovnost a spravedlnost.

Transformace energetického sektoru

Dále biskupové znovu opakují svůj požadavek z roku 2015, aby byla ukončena doba fosilních paliv a uskutečněn rychlý přechod k ekonomice poháněné obnovitelnými zdroji energie, protože podle vědců je nutně potřeba, aby většina zásob fosilních paliv zůstala nevytěžena. K tomu je potřeba ukončit podporu těžby a spalování fosilních paliv a investovat do spravedlivého přechodu na obnovitelné zdroje energie, který může pomoci v boji proti chudobě, nerovnosti a zhoršování životního prostředí.

Nový přístup k obdělávání půdy

Biskupové dále připomínají, že obdělávání půdy má zpřístupnit všem lidem zdravou a výživnou potravu, ne být využíváno k uspokojování zájmů velkých podniků na úkor chudých zemědělců a zdraví lidí. Je potřeba podporovat agroekologii, zejména pro malé farmáře, neboť je to model, který napomáhá k blahu lidí, k posílení společenství a k péči o životní prostředí.

Ekologické obrácení je duchovní výzvou

V závěru dokumentu biskupové obnovují svůj závazek podnikat kroky k tomu, aby sami žili změnu, k níž volají, ve svých institucích a vyjadřují své přesvědčení, že ekologické obrácení je také duchovní výzvou. Vítají všechny iniciativy v katolické církvi i mimo ni, které již nyní svědčí o tom, že je možné, dosažitelné a spravedlivé žít udržitelným způsobem, neboť právě to je klíčem k přežití lidstva.

Uslyšeli jsme ´pláč země a nářek chudých´. Naslouchali jsme výzvě Svatého otce, papeže Františka, a stojíme zde solidárně s našimi bratry biskupy, kteří odmítají bezmezné a nebezpečné drancování přírodních zdrojů naší planety. Stejně tak nesouhlasíme se současným modelem rozvoje, který upřednostňuje zisk, bohatství a neomezený růst před životem, společenstvím, solidaritou a kvalitou života,“ zdůraznili ve svém prohlášení biskupové.

(Zdroj: Caritas, Catholic News Service - překlad Světla Hanke Jarošová, Tomáš Tetiva)

Autor článku: Tomáš Tetiva