Papež František: Věda musí pomáhat integrálním rozvoji člověka

13. 11. 2018 Rubrika: Papež František
Papež František přijal na audienci členy Papežské akademie věd, kteří se v těchto dnech sešli ve Vatikánu na svém pravidelném plenárním zasedání. Poděkoval jim za jejich úsilí při řešení současných globálních problémů, které sužují lidstvo.

Foto: Mazur/catholicnews.org.uk

V rámci plenárního zasedání se členové akademie zamýšlejí nad tím, jak věda proměňuje společnost, reflektují úpadek důvěry ve vědu a hledají strategie, které by napomohly k jejímu znovunabytí a odbourávání vědecky nepodložených teorií.

Svatý otec se sešel v Konzistorním sále Apoštolského paláce s padesátkou vědců, kteří v tomto papežském poradním orgánu zasedají. Zatímco v minulosti si vědecké disciplíny zakládaly na své autonomii a soběstačnosti a chovaly nedůvěru k duchovním a náboženským hodnotám, dnes se zdá, že stále více začínají reflektovat situaci světa a člověka v její složitosti, předeslal v úvodu své promluvy papež František.

Je pravda, že věda a technologie společnost ovlivňují, ale také hodnoty a zvyklosti různých národů ovlivňují vědu. Směr a důraz přikládaný určitému směru rozvoje vědeckého bádání je často ovlivněn široce sdílenými názory a touhou po štěstí vštípenou v lidské přirozenosti,“ řekl Svatý otec.

Proto je zapotřebí věnovat větší pozornost hodnotám, zakládajícím vztahy mezi národy, společností a vědou. „Krásná věž ze slonové kosti“ prvního období moderní doby nyní ustupuje „zdravému neklidu“, umožňujícímu dnešním vědcům zahlédnout „bohatství duchovního světa národů a světlo božské transcendence“.

Vědecká komunita je součástí společnosti a nesmí být považována za oddělenou a nezávislou, naopak, je povolána ke službě lidské rodině a integrálnímu rozvoji. Možných plodů tohoto povolání k službě je bezpočet. Na tomto místě bych se chtěl zmínit o některých z nich, především o nezměrné krizi spojené s probíhajícími klimatickými změnami a o jaderném ohrožení,“ prohlásil Svatý otec.

Papež jmenoval mezi základními úkoly úsilí o svět bez jaderných zbraní. Ve stopách Pavla VI. a Jana Pavla II. vybídl vědce ke spolupráci na přesvědčování politiků o etické nepřijatelnosti výzbroje tohoto typu a na obnovení debaty o úplném jaderném odzbrojení. V otázce globálních klimatických změn papež povzbudil vědeckou komunitu, aby  - poté co popsala s nimi spojená rizika – nabídla nyní řešení a přesvědčila společnost i její lídry k jejich následování.

František dále poděkoval Papežské akademii věd za spolupráci v boji proti „zločinům proti lidskosti“, jakým je obchod s lidmi, nucené práce, prostituce a obchod s lidskými orgány, kterému věnovala letos v únoru zvláštní summit (7.-8. 2. 2018). Připomněl také své návrhy pro podporu integrálního a udržitelného lidského rozvoje, předložené v encyklice Laudato si´.

Zdá se mi nicméně, že mohu konstatovat chybějící politickou vůli a odhodlání zastavit zbrojení a ukončit války, přejít naléhavě k obnovitelným zdrojům energie, k programům usilujícím zajistit dostatek vody, jídla a zdraví pro všechny či investovat pro společné dobro nesmírný kapitál uložený v daňových rájích,“ zdůraznil.

Dále připojil apel na vědeckou komunitu. Jak řekl, církev od ní neočekává pouze následování etických principů, ale také pozitivní službu: „Chtěl bych být před vámi advokátem národů, které jen nepatrně a zřídka mají přístup k blahodárným výsledkům širokého lidského vědění a jeho výdobytků, zejména pokud jde o výživu, zdraví, vzdělání, výměnu informací, blahobyt a mír. Dovolte mi, abych vám jejich jménem řekl, že vaše bádání může být ku prospěchu všech, může sloužit tomu, aby národy země byly nasyceny, napojeny, uzdravovány a vzdělávány (…) Toto je nesmírně široké panoráma, jež se rozevírá před muži a ženami vědy, když se obracejí k očekáváním národů, očekáváním živeným důvěřivou nadějí, ale také nejistotou a úzkostí.“

(Zdroj: Vatican News)

Autor článku: Tomáš Tetiva