Konference upozornila na rostoucí násilí vůči křesťanům

Křesťané jsou dnes nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě a stále více věřících zažívá ty nejhorší formy útlaku. Podle organizace Církev v nouzi je současné pronásledování křesťanů vůbec nejhorší v historii. Upozornila na to konference Pronásledování křesťanů: Fakta a svědectví 2018, která se z iniciativy europoslance Pavla Svobody už podruhé konala v Praze.

^{Foto: Tomáš Tetiva / ČBK}

Zúčastnili se jí biskup Václav Malý, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a ředitel organizace Open Doors Michel Varto. Svoje svědectví pak přinesli lidé ze zemí, kde dochází k vážnému pronásledování křesťanů – Čínu zastupovala sestra Peony, Nigérii profesor Yusufu Turaki a Pákistán biskup Azad Marshall. Kromě toho účastníci shlédli video zdravici místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinessové.

Skrytá genocida křesťanů

Podle statistických údajů různých organizací je pronásledováno zhruba 200 až 600 milionů křesťanů ve 140 zemích, přičemž nejkrutější formu zažívají věřící v Sýrii a Iráku. K potlačování náboženské svobody dochází v mnoha dalších zemích jako jsou Severní Korea, Indie, Pákistán, Čína a v řadě afrických a jihoamerických státech, řekl europoslanec Pavel Svoboda.

„Křesťany je nutné chránit zejména v této době, kdy roste zájem lidí o lidská práva. Je proto ironií, že se ve společnosti a v médiích tak málo mluví o masivním pronásledování kvůli víře. Pevně věřím, že tato konference bude přínosem do diskuse a pomůže, aby hlasy obětí této genocidy byly co nejvíce slyšet,“ prohlásil Pavel Svoboda.

Příčiny pronásledování křesťanů

Václav Malý se svém vstupu zamyslel nad příčinami pronásledování křesťanů. Hlavním důvodem je podle něj náboženské pronásledování, které se děje především v muslimských zemích, ale dochází k němu i v zemích s převahou hinduismu jako je např. Indie. Dále se pak jedná o pronásledování z ideologických důvodů, k čemuž dochází zejména v komunistických zemích.

„V mnoha muslimských státech jsou křesťané trpěnou menšinou, nikoliv partnery, kteří se podílí na rozvoji společnosti. Muslimové nahlíží na křesťany jako ´dovoz´ a berou je jako spojence Západu, který je pro ně nepřítel. V Severní Koreji jsou naoko otevřené tři kostely, ale je to podfuk, jen za vlastnictví Bible je vězení a křesťané jsou velmi krutě pronásledováni, projevit svoji víru na veřejnosti není vůbec možné,“ prohlásil biskup Malý.

V jihoamerických státech je pak časté pronásledování křesťanů ze sociálních důvodů, kdy dochází k násilí vůči lidem, kteří se zasazují za svá práva, což jsou právě často kněží. Ke kmenovému pronásledování křesťanů pak dochází především v Africe, kde sice nejvíce stoupá počet věřících, ale současně se křesťanství mísí s místními kulty.

„Chtěl bych upozornit, že v Jižní Americe je každou chvíli pronásledované nějaké křesťanské společenství nebo je zabit nějaký kněz. Příliš často se o tom nemluví, a proto je dobré, že je papežem člověk z Jižní Ameriky, který tuto situaci dobře zná. Díky tomu se pozornost veřejnosti zaměřuje nejen na muslimské země, ale i Jižní Ameriku,“ dodal biskup Malý.

EU a křesťanské hodnoty

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se ve své řeči zaměřil na obranu křesťanských hodnot ve vztahu k EU, které se podle něj z našeho kontinentu vytrácí. Domnívá se, že se tomu kvůli politické korektnosti věnuje příliš málo pozornosti. Vyjádřil svoje přesvědčení, že stejně jako muslimové mají velkou motivaci bránit svoje komunity, tak tomu musí činit i křesťané v Evropě.

„Nesmíme zapomenout, že nejpronásledovanější skupinou lidí na světě jsou právě křesťané. Nejméně 250 milionů křesťanů každodenně trpí, je diskriminováno nebo přímo mučeno. V EU je nyní velký tlak, abychom se zřekli svých křesťanských kořenů, přičemž jako nástroj je k tomu využíváno migrace. Je to úkol nás křesťanů, musíme se jasně přihlásit k tomu, že Evropa je křesťanský kontinent,“ zdůraznil ministr Szijjártó.

Dále pak nastínil, jak maďarská vláda pomáhá křesťanským komunitám ve světě. Přímou pomoc poskytuje v Iráku, kde chce zajistit, aby se domů mohly vrátit tamější komunity veřících. V Sýrii pomáhá s obnovou kostela sv. Jiří i semináře a školy. Finanční pomoc poskytuje také syrským protestantským komunitám na účel humanitární pomoci, dále pak pomáhá v Etiopii, v Libii a dalších zemích.

Osobní svědectví o pronásledování

Svoji osobní zkušenost přinesla na konferenci sestra Peony z Číny, která mluvila o stále se zvětšujícím tlaku ve vztahu k církvi a praktikování víry. Přestože v posledních letech náboženský útlak neustále sílí, tak v Číně přibývá konvertitů. Podle ní si čínská vláda uvědomuje, že církev nelze zcela vymýtit, a proto se vydala cestou kontroly církve. Zostření vládní kontroly nad církvemi znamená např. nutnost zaregistrování všech modliteben. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku postihu.

Církev v Číně je rozdělená na oficiální a podzemní. Oficiální církev má svoje kostely, ale na střeše musí být místo kříže čínská vlajka. Věřící také musí při mši zpívat národní hymnu a u vchodu do kostela a u oltáře bývá umístěný kamerový systém. Neoficiální komunita je mnohem rozsáhlejší, existují kongregace, které mají třeba i přes sto členů, ale vhledem k perzekucím se věřící musí stěhovat z místa na místo, což představuje často ztrátu kontaktu zejména s mladou generací.

„Církev musí navázat vztah s mladou generací, která se stává čím dál více vzdálenější. Je často ztracena v temnotách, v kybernetickém světě, v materiálních požitcích a prožívá ztrátu naděje,“ uvedla sestra Peony.

Pronásledování věřících se bude věnovat i první ročník akce nazvané Červená středa (#RedWednesday), která se bude v ČR slavit poprvé 28. listopadu. Tento den má být připomínkou na lidi z celého světa, kteří jsou pronásledovaní pro svoji víru.