Nové využití kostelů se má řídit prorockým duchem, řekl papež

„Tady už nebydlí Bůh?“ Tento výmluvný titul nese dvoudenní konference o novém využití bohoslužebných prostor a integrovaném nakládání se sakrálními památkami. Na římské Gregoriánské univerzitě ji dnes dopoledne zahájil kard. Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu, která setkání organizuje spolu s Italskou biskupskou konferencí. Konference se kromě převážně italských diecézních zaměstnanců a odborníků účastní rovněž 35 delegátů z 23 evropských, severoamerických a australských biskupských konferencí. Českou republiku zastupuje olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který má na starosti i kulturní komisi ČBK.
Publikováno: 29. 11. 2018 10:00

Foto: Marco Tote 

Sympozium doprovází fotografická výstava, přibližující dvanáct příkladů zdařilého využití budov kostelů k převážně kulturním účelům, tedy knihovnám, muzeím a galeriím, ale také jedné restauraci. Delegáti by v závěru konference měli schválit nezávazný dvojjazyčný dokument, věnovaný různým hlediskům nakládání s církevními památkami (od kanonického práva přes mezinárodní směrnice po sociálně-pastorační kontext a kritéria ke správě nemovitého majetku).

Papež František se k účastníkům konference obrátil psaným poselstvím, ve kterém shrnuje papežské magisterium na toto téma, počínaje Pavlem VI. a jeho promluvou k církevním archivářům (26. 9. 1963), v níž prohlašuje, že církevní dokumenty – a přeneseně též sakrální stavby – příštím pokolením dosvědčují „transitus Domini“ v tomto světě. Jan Pavel II. zdůrazňoval duchovní hodnotu kostelů, díky které se duše disponuje k přijetí evangelia (Promluva k Papežské komisi pro církevní památky, 31. 3. 2000) a nedávná Františkova encyklika Laudato si´ výrazněji propůjčuje teologické estetice sociální určení, když tvrdí, že „pozornost a láska ke kráse nám pomáhá oprostit se od utilitaristického pragmatismu“ (2015).

Církevní památky se tak stávají součástí posvátné liturgie, evangelizace a skutků milosrdné lásky. Patří k oněm „věcem patřícím k bohoslužbě“, jak je nazývá  Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium, 122) či „posvátným znamením“ podle teologa Romana Guardiniho (O duchu liturgie). Smysl pro víru napovídá, že tyto prostory v sobě uchovávají stopu, která nemizí ani poté, co ztratily bohoslužebný účel, vysvětluje Svatý otec. Církevní památky tak jako svědci komunitní víry mohou uchovávat její odkaz kupříkladu v rámci vhodné muzeální expozice, která z nich nečiní pouhé položky v dějinách umění, nýbrž takříkajíc jim propůjčuje nový život, v němž pokračují ve svém církevním poslání.

Nevyužívané kostely by navíc měly sloužit charitativním účelům, doporučuje římský biskup s poukazem na sv. Vavřince, který prodal cenné bohoslužebné předměty a výnos rozdělil mezi chudé. Církevní památky totiž nemají absolutní hodnotu, upozorňuje papež, a přestože jsme povinni o ně pečovat a uchovávat je, v případě potřeby mají sloužit k většímu dobru člověka, a zejména chudým.

Na skutečnost, že se kostely uzavírají kvůli nedostatku věřících, nelze reagovat úzkostně, vybízí Svatý otec, nýbrž považovat ji za znamení časů, které nás zve k reflexi a ukládá nám přizpůsobivost. Jak učí apoštolská exhortace Evangelii gaudium, „čas je nadřazen prostoru. (...) Dát prioritu času znamená starat se víc o to, abychom spouštěli procesy, než abychom obsazovali prostory“ (223). V závěru poselství papež František připomíná, že přestože nynější konference může poskytnout různé návrhy, závěrečná volba přísluší biskupům, a nemusí se pokaždé jednat o zrušení kostela. Pokud se však již k němu přistoupí, má je vždy doprovázet příslušná informovanost věřících, nikoli jejich pohoršení.

V první knize Makabejské čteme, že po osvobození Jeruzaléma a očistě znesvěceného chrámu osvoboditelé odložili kameny ze zbořeného oltáře a čekali na proroka, který by dal pokyn, co s nimi (srov. 1 Mak 4,46). Stejně tak není stavba nového kostela či nové určení bývalého kostela ryze technickou či ekonomickou operací, avšak má být zváženo v prorockém duchu. Prostřednictvím těchto staveb totiž působí svědectví o víře církve, které přijímá a doceňuje Pánovu přítomnost v dějinách, napsal papež František účastníkům vatikánské konference o církevních památkách.

(Zdroj: Vatican News)

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022