Nové využití kostelů se má řídit prorockým duchem, řekl papež

„Tady už nebydlí Bůh?“ Tento výmluvný titul nese dvoudenní konference o novém využití bohoslužebných prostor a integrovaném nakládání se sakrálními památkami. Na římské Gregoriánské univerzitě ji dnes dopoledne zahájil kard. Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu, která setkání organizuje spolu s Italskou biskupskou konferencí. Konference se kromě převážně italských diecézních zaměstnanců a odborníků účastní rovněž 35 delegátů z 23 evropských, severoamerických a australských biskupských konferencí. Českou republiku zastupuje olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který má na starosti i kulturní komisi ČBK.
Publikováno: 29. 11. 2018 11:00

Foto: Marco Tote 

Sympozium doprovází fotografická výstava, přibližující dvanáct příkladů zdařilého využití budov kostelů k převážně kulturním účelům, tedy knihovnám, muzeím a galeriím, ale také jedné restauraci. Delegáti by v závěru konference měli schválit nezávazný dvojjazyčný dokument, věnovaný různým hlediskům nakládání s církevními památkami (od kanonického práva přes mezinárodní směrnice po sociálně-pastorační kontext a kritéria ke správě nemovitého majetku).

Papež František se k účastníkům konference obrátil psaným poselstvím, ve kterém shrnuje papežské magisterium na toto téma, počínaje Pavlem VI. a jeho promluvou k církevním archivářům (26. 9. 1963), v níž prohlašuje, že církevní dokumenty – a přeneseně též sakrální stavby – příštím pokolením dosvědčují „transitus Domini“ v tomto světě. Jan Pavel II. zdůrazňoval duchovní hodnotu kostelů, díky které se duše disponuje k přijetí evangelia (Promluva k Papežské komisi pro církevní památky, 31. 3. 2000) a nedávná Františkova encyklika Laudato si´ výrazněji propůjčuje teologické estetice sociální určení, když tvrdí, že „pozornost a láska ke kráse nám pomáhá oprostit se od utilitaristického pragmatismu“ (2015).

Církevní památky se tak stávají součástí posvátné liturgie, evangelizace a skutků milosrdné lásky. Patří k oněm „věcem patřícím k bohoslužbě“, jak je nazývá  Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium, 122) či „posvátným znamením“ podle teologa Romana Guardiniho (O duchu liturgie). Smysl pro víru napovídá, že tyto prostory v sobě uchovávají stopu, která nemizí ani poté, co ztratily bohoslužebný účel, vysvětluje Svatý otec. Církevní památky tak jako svědci komunitní víry mohou uchovávat její odkaz kupříkladu v rámci vhodné muzeální expozice, která z nich nečiní pouhé položky v dějinách umění, nýbrž takříkajíc jim propůjčuje nový život, v němž pokračují ve svém církevním poslání.

Nevyužívané kostely by navíc měly sloužit charitativním účelům, doporučuje římský biskup s poukazem na sv. Vavřince, který prodal cenné bohoslužebné předměty a výnos rozdělil mezi chudé. Církevní památky totiž nemají absolutní hodnotu, upozorňuje papež, a přestože jsme povinni o ně pečovat a uchovávat je, v případě potřeby mají sloužit k většímu dobru člověka, a zejména chudým.

Na skutečnost, že se kostely uzavírají kvůli nedostatku věřících, nelze reagovat úzkostně, vybízí Svatý otec, nýbrž považovat ji za znamení časů, které nás zve k reflexi a ukládá nám přizpůsobivost. Jak učí apoštolská exhortace Evangelii gaudium, „čas je nadřazen prostoru. (...) Dát prioritu času znamená starat se víc o to, abychom spouštěli procesy, než abychom obsazovali prostory“ (223). V závěru poselství papež František připomíná, že přestože nynější konference může poskytnout různé návrhy, závěrečná volba přísluší biskupům, a nemusí se pokaždé jednat o zrušení kostela. Pokud se však již k němu přistoupí, má je vždy doprovázet příslušná informovanost věřících, nikoli jejich pohoršení.

V první knize Makabejské čteme, že po osvobození Jeruzaléma a očistě znesvěceného chrámu osvoboditelé odložili kameny ze zbořeného oltáře a čekali na proroka, který by dal pokyn, co s nimi (srov. 1 Mak 4,46). Stejně tak není stavba nového kostela či nové určení bývalého kostela ryze technickou či ekonomickou operací, avšak má být zváženo v prorockém duchu. Prostřednictvím těchto staveb totiž působí svědectví o víře církve, které přijímá a doceňuje Pánovu přítomnost v dějinách, napsal papež František účastníkům vatikánské konference o církevních památkách.

(Zdroj: Vatican News)

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Celostátní akce Den Charity začíná. Ukážeme vám, co dokážeme

Přijďte a oslavujte s námi! Série akcí u příležitosti svátku sv. Vincence z Pauly (27. září), patrona moderní charitní práce, právě začíná. Přijďte na koncert, den otevřených dveří, na výstavu či sportovní odpoledne. A vezměte sebou děti. „Máme čím se pochlubit, ale současně dobře víme, že bez dárců a příznivců, kteří naši práci podporují, by to nešlo,“ říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.
19.09.2019

Katolický týdeník: Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.
18.09.2019

Začíná soudní řízení v kauze sexuálního zneužívání ve vatikánském malém semináři

Promotor spravedlnosti vatikánského tribunálu usnesením ze dne 16. a 17. září nařídil, aby byla postoupena soudu obžaloba ze sexuálního zneužívání, jehož se měl před rokem 2012 ve vatikánském malém semináři sv. Pia X. dopustit o. Gabriele Martinelli, a obžalobu z napomáhání trestnému činu, která se týká rektora téhož ministrantského semináře, o. Enrica Radice, sdělilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2019

Naživo s Indy o tom, jak čeští dárci mění životy chudých indických dětí

Tento týden přijede do východních Čech indický koordinátor charitního projektu Adopce na dálku® P. Patrick Edward Pinto z oblasti Bangalore. O životě dětí z nejchudších indických rodin, kterým čeští dárci pomáhají získat vzdělání, bude vyprávět studentům na školách v Hradci Králové (20. 9.) a na Pardubicku (18., 19. a 23. 9.). Živé besedy pro veřejnost se uskuteční v Poličce (18. 9.), v Novém Městě nad Metují (20. 9.), v Kutné Hoře (21. 9.), v Dobrušce a v Rychnově (22. 9.) i v dalších městech. Ve čtvrtek 19. září se P. Pinto ještě setká s radním Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavlem Šotolou a s řediteli Charit.
17.09.2019

Mše svatá zahájí proces blahořečení Adolfa Kajpra

Dnes uplynulo přesně 60 let od smrti P. Adolfa Kajpra SJ (1902–1959). Při příležitosti tohoto výročí a zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení se bude slavit mše svatá v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Začne v neděli 22. září v 9 hodin a hlavním celebrantem bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP. V závěru bohoslužby budou ostatky Božího služebníka Adolfa Kajpra uloženy v kostele.
17.09.2019