Papež zaměstnancům kurie: Světlo je vždycky silnější než temnoty

„V neklidném světě letos loďka církve prožila a prožívá těžké chvíle, stržena bouřemi a uragány,“ konstatoval dnes Petrův nástupce na předvánočním setkání se svými nejbližšími spolupracovníky z římské kurie.

^{Foto: Vatican Media}

Při této příležitosti Svatý otec každoročně obsáhle bilancuje dění ve všeobecné církvi  z hlediska Apoštolského stolce. Svoji více než půlhodinovou promluvu nadepsal papež citací z listu Římanům (13,12): „Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.“

„Z celého srdce přeji milostiplné Vánoce vám, vašim spolupracovníkům a všem zaměstnancům kurie, papežským vyslancům a spolupracovníků nunciatur. A chci vám poděkovat za vaši každodenní oddanost ve službách Svatému stolci, církvi a Petrovu nástupci.“

„Vánoce jsou svátky, jež nás naplňují radosti a dávají nám jistotu, že žádný hřích nebude nikdy větší než Boží milosrdenství, a žádný lidský skutek nebude moci nikdy zábranit božskému světlu, aby se rodilo a obrozovalo v srdcích lidí,' pokračoval papež František a dodal: „Tyto svátky nás vybízejí, abychom obnovili svůj závazek zvěstovat Krista, který je Spasitelem a světlem světa.“

„Církev »při svém putování prochází mezi pronásledováními ze strany světa a útěchami od Boha« (Sv. Augustin, De civ. DeiXVIII, 51, 2) a hlásá kříž Páně a jeho smrt, dokud on nepřijde (srov. 1 Kor 11,26). Moc zmrtvýchvstalého Pána ji však posiluje, aby trpělivostí a láskou překonávala trápení a nesnáze vnitřní i vnější a aby ve světě věrně, i když zastřeně, zjevovala jeho tajemství až do té doby, dokud nebude na konci odhaleno v plném světle.“

Touto citací z konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi (Lumen gentium, 8) uvedl papež letošní reflexi o církevním dění „na základě pevného přesvědčení, že světlo je vždycky silnější než temnoty.“ Vnější trápení, jimiž je sužována církev, plodí mučedníky i milosrdné samaritány. Nejbolestnější a nejvíce destruktivní jsou však nesnáze vnitřní. Papež František se zaměřil na dvě z nich: zneužívání a věrolomnost.

„Již roky se církev seriózně snaží vykořenit zlo zneužívání, které volá o pomstu k Pánu, k Bohu, který nikdy nezapomíná na utrpení, jež nezletilým způsobili příslušníci kněžského a řeholního stavu zneužíváním moci, zneužíváním svědomí a sexuálním zneužíváním.“

Papež František se pak v této souvislosti obšírněji pozastavil u postavy Davida, který se všech zmíněných zneužití dopustil (srov. 2 Sam 11-12), ale pak jich litoval. Na adresu zločinů, kterých se dopustili příslušníci duchovenstva, potom s odkazem na únorové vatikánské setkání předsedů všech biskupských konferencí světa, věnovaného tomuto tématu, řekl:

„Hříchy a zločiny členů duchovenstva mají ještě chmurnější zabarvení, a to vlivem věrolomnosti a hanebnosti; deformují tvář církve a podrývají její věrohodnost. Obětí těchto nevěrností a skutečných zpronevěr je totiž spolu se svými věřícími rovněž církev.'

_{Zdroj: Vatican News}