Papež František: Žádná modlitba nezůstane nevyslyšena

Katechezi dnešní audience, ve které papež František pokračoval v cyklu zamyšlení nad modlitbou Otčenáš, nazval „Tlučte a bude vám otevřeno“. Papež nás povzbudil, abychom byli v naší modlitbě vytrvalí, neboť Bůh naše modlitby vždy slyší. A i když se může zdát, že modlitba zůstane nevyslyšena, vždy mění realitu, buď věci kolem nás, nebo nás samotné.

^{Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce}

Modlitebník Ježíš

Výchozím textem pro dnešní katechezi je úryvek z Lukášova evangelia o vyslyšení proseb (Lk 11, 9-13). „Ve skutečnosti je to především toto evangelium, počínaje vyprávěním o Ježíšově dětství, které popisuje postavu Ježíše v atmosféře plné modlitby. V tomto evangeliu jsou uvedeny také tři hymny, které jsou součástí denní modlitby církve: Zachariášovo kantikum, modlitba Magnificat a Simeonovo kantikum,“ uvedl papež František na úvod a zdůraznil, že „vidíme Ježíše jako modlitebníka, Ježíše, jak se modlí“. 

Např. Lukášovo evangelium v příběhu o Proměnění na hoře popisuje Ježíše v momentě modlitby: „A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.“ (Lk 9,29). Každý krok v Ježíšově životě je inspirován Duchem Svatým, který Ho vede a řídí. Ježíš se modlí v okamžiku Svého křtu v Jordánu, rozmlouvá s Otcem, než učiní důležitá rozhodnutí, často se odebírá do ústrání a prosí Petra, který ho brzy zapře: „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala.“ (Lk 22,31-32)

Ježíš se modlí i za mě

„Utěšuje nás vědomí, že se Ježíš modlí za nás, že se modlí za mě, za každého z nás, že se za nás přimlouvá u Otce, aby naše víra neochaovala... Každý z nás může říci: Ježíši, ty se za mě modlíš,“ dodal spontánně papež František.

Dokonce i smrt Mesiáše je ponořena do armosféry modlitby, takže to vypadá, že Ježíš prožil poslední hodiny Svého utrpení v překvapivém klidu: utěšoval ženy, modlil se za Své katy, slíbil zločinci na kříži, že ještě téhož dnes s Ním bude v ráji a s posledním dechem zvolal: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ (Lk 23,46).

„Zdá se, že Ježíšova modlitba zmírňuje prudké emoce, touhu po pomstě, usmiřuje člověka s jeho nejhorším nepřítelem - se smrtí,“ pokračoval dále papež ve své katechezi.

Pane, nauč nás modlit se

A je to stále Lukášovo evangelium, kde nacházíme prosbu Jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se' (Lk 11,1). „A stejně tak i my můžeme prosit Pána, aby nás naučil se modlit,“ dodal papež.

A na základě této prosby pak následuje poměrně rozsáhlá výuka, ve které Ježíš vysvětluje Svým učedníkům, jakými slovy a jakými postoji se mají obracet na Boha. První částí výuky je právě modlitba Otče náš.

Otče

„Otče - můžeme vyslovovat toto krásné slovo a  můžeme trávit čas modlitby pouze s tímto slovem: Otče. A vnímat, že máme Otce: žádného majitele nebo otčína. Ne, je to Otec,“ zdůraznil papež.

V Lukášově evangeliu (Lk 11, 2-4), oproti Matoušově (Mt 6, 9-13), které se používá při liturgii, se v modlitbě Otče náš neobjevuje přivlastňovací zájmeno „náš“ a určení „jenž jsi v nebesích“. Ačkoliv je struktura modlitby stejná, v Lukášově evangeliu je uvedeno pouze 5 proseb, místo 7, které jsou u Matouše. 

Buďte v modlitbě vytrvalí

Je ale také zajímavé se pozastavit i u některých pokynů, které rámují text modlitby Páně. Aby nám Ježíš dodal odvahy, vysvětluje nám své pokyny na některých příkladech. Svým učedníkům vypráví podobenství o neodbytném příteli, který vzbudí celou rodinu a prosí o chléb, protože k němu nenadále přišel jeho přítel, kterému nemá co dát. „Pravím vám,“ vysvětluje Ježíš: „I když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje.“ (Lk 11,8).

Tímto nás chce Ježíš povzbudit, abychom byli v modlitbě vytrvalí a uvádí další příklad otce, kterého žádá hladový syn o jídlo. „Všichni vy, otcové a dědové, kteří tu jste, když vás syn nebo vnouče o něco požádá, má hlad a žadoní, a pak začne brečet a křičet, protože má hlad, ´Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?´(Lk 11,11). Vy všichni máte zkušenost, když vás syn o něco prosí, dáte mu k jídlu to, o co žádá, pro jeho dobro,“ vysvětlil papež, jak je důležité v modlitbě neustávat a být vytrvalí.

Bůh nás vždy slyší

„Těmito slovy nás Ježíš ubezpečuje, že Bůh vždy odpoví, že žádná modlitba nezůstane nevyslyšena, neboť On je Otcem a nezapomíná na Své syny, kteří trpí,“ dodal dále papež František.

Samozřejmě nás můžou tato tvrzení deprimovat, neboť se zdá, že mnohé naše modlitby zůstanou nevyslyšeny. „Kolikrát jste prosili a nedostali, tloukli jste a našli jste zavřené dveře?,“ položil papež otázku a odpověděl: „V těchto chvílích nám Ježíš radí, abychom naléhali a nevzdávali se. Modlitba VŽDY mění realitu: pokud se nezmění věci kolem nás, jsme to alespoň my, kdo se se změnil, naše srdce. Ježíš slíbil dar Ducha Svatého každému člověku, který se modlí. Můžeme si být jisti, že Bůh odpoví. Jediná nejistota je KDY, ale nepochybujme, On nás vyslyší. Možná budeme muset naléhat celý život, ale On nás vyslyší. Slíbil nám to: On není jako otec, která dá hada místo ryby.“

Není nic jistějšího než, že touha po štěstí, kterou všichni nosíme v srdci, se jednoho dne naplní, jak Ježíš slíbil: „Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?“ (Lk 18,7). Jaký pak bude den slávy a vzkříšení! 

Modlitba mění realitu

„Modlitba mění realitu, nezapomínejme na to. Buď změní věci kolem nás nebo změní naše srdce, ale vždy mění. Již nyní je modlitba vítězstvím nad samotou a zoufalstvím,“ povzbudil papež František k modlitbě.

Je to, jako vidět každý střípek stvoření, jak se rodí ve víru dějin, které někdy zcela nechápeme. „Ale je to v pohybu, na cestě. A co je na konci naší cesty? Na konci modlitby, na konci modlitebního času, na konci života? Je tam Otec, který nás všechny očekává s otevřenou náručí. Hleďme k tomuto Otci,“ uzavřel papež František svoji katechezi.

Připomeňme si svůj křest

Před závěrečnou modlitbou a požehnáním připomněl papež František nedělní svátek Křtu Páně, kterým se uzavře doba vánoční: „Tento svátek nás zve, abychom znovu objevili milost svátosti našeho křtu, kdy jsme se stali křesťany a začlenili se ke Kristu a Jeho církvi.“

A poté papež znovu vybídl: „Připravte se na svátek příští neděle, připomeňte si datum svého křtu... Kdy jsem se narodil do života víry? Kdy jsem byl pokřtěn? A zapište si toto datum navždy do svého srdce... Poděkujme Pánu za dar víry a prosme Ducha Svatého o sílu být odvážnými svědky Ježíše.“

^{(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)}