Katolický týdeník: Jan Palach. Jak reagovala církev?

Před 50 lety, 16. ledna 1969, se na pražském Václavském náměstí upálil Jan Palach. Jeho čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

Na protest proti nastupující totalitě, kapitulantské politice československého vedení i rezignaci obyvatel Československa se ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 13.30 hodin na Václavském náměstí v Praze veřejně upálil dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Po třech dnech v nemocnici na následky popálení zemřel.

Vatikánský list L’Osservatore Romano informoval o Palachově činu 22. ledna 1969 v článku „Hranice, kterou nelze překročit“ a o den později v textu „Svoboda zemřít“. Posledně zmíněný článek sice uznal jeho gesto za obdivuhodné, upřímné a ryzí, neboť naznačilo jeho připravenost zemřít za svobodu a osvobození i odhodlání přinést nejvyšší oběť, nicméně zdůraznil, že „život je nám dán od Boha, že je to statek, jehož absolutním pánem není člověk sám, a s nímž nemůže nakládat podle vlastního uvážení“, napsal deník a pokračoval: „Všichni, kdo věří, vědí, že bývá mnohdy větším hrdinstvím umět žít a pracovat v těžkých okolnostech, umět trpělivě vytrvat v důvěře, že Bůh, který dopouští zlé, nikdy neopouští těch, kdo v něho důvěřují.“ Dne 22. ledna o Palachově činu hovořil rovněž papež Pavel VI., který během pravidelné středeční generální audience vyjádřil své sympatie Československu.

Zazněl hlas kardinála Berana i biskupa Trochty

Palachův pohřeb 25. ledna – za účasti více než sto tisíc osob – se stal významnou a tichou demonstrací odporu proti okupantům. Téhož dne vystoupil ve vatikánském rádiu již těžce nemocný pražský arcibiskup kardinál Josef Beran, žijící od roku 1965 v Římě, který prohlásil: „Skláním se před jeho hrdinstvím, i když nemohu schválit jeho zoufalý čin. Zabít se není nikdy lidské. To ať nikdo neopakuje. Zato ale ať mají všichni před očima velký ideál, pro který on obětoval svůj mladý život. Tento jeho ideál je v jádru dobrý a šlechetný: dát život jednoho za blaho všech. Byla to láska k naší vlasti, touha po její svobodě, byl to úmysl vyburcovat její mravní síly, byla to věrnost k dějinám našeho ušlechtilého a statečného národa, byla to snaha zajistit mu pokoj a mír.“

Během tradiční modlitby Anděl Páně téhož sobotního dne, 25. ledna, vyjádřil papež Pavel VI. opět sympatie Československu a vyslovil svoji soustrast. Třebaže zdůraznil „vědomí solidarity světového mínění s utrpením národa, jehož svoboda je umlčována“, podobně jako kardinál Beran odmítal schválit „tragickou formu tohoto svědectví“. Prohlásil, že „můžeme podržet jeho hodnotu, která staví na nejvyšší místo oběť vlastního života a lásku k druhým“, a požádal věřící celého světa o modlitbu za Československo.

Jiný církevní hodnostář, litoměřický biskup Štěpán Trochta, souzněl s ostatními českými biskupy, kteří byli ve shodě s vyjádřením Josefa Berana i Pavla VI. „Vy, kdož jste se snad rozhodli jít za ním na smrt,“ pronesl Trochta, „pro velké lidské ideály, jděte s nimi, s těmito ideály, do života a neste Janovu pochodeň života!“

Ačkoliv církevní představitelé včetně papeže odmítli tragickou formu jeho oběti, ocenili význam jeho činu pro pravdu, svobodu a demokracii i jeho odhodlání pracovat a obětovat se pro společné dobro lidu. Vatikánské rádio během dalšího vysílání neváhalo zdůraznit, že odkaz Jana Palacha a jeho oběť vyburcovaly mravní síly národa k naději, že „pravda zvítězí a lidé budou moci žít svobodně podle svého přesvědčení“.

^{(Autor této části anonce: Marek Šmíd, historik)}

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22. – 27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. Ovšem i politici umějí zpívat koledy. Důkazem toho byl minulý týden Senát, kam také zavítali tři králové z Charity ČR.

Pohled na potraty se mění

Příznivé reakce u veřejnosti vzbudil koncem roku televizní a rozhlasový spot Hnutí Pro život „Miláčku, jsem těhotnej“, který upozorňuje na problematiku nucení žen k potratu. Jak dnes interrupce vnímá česká společnost?

Sestry v akci

Karmelitky se zednickým kladívkem, kolečkem či na traktoru lze spatřit v Drastech východně od Prahy. Na místě statku zde roste klášter. Představená sestra Markéta a sestra Milada jej představují.

^{(Autor této části anonce: jiří Macháně, KT)}