Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Katolický týdeník: Misie je jedno z největších dobrodružství

Datum publikace23. 1. 2019, 9.45
TiskTisk

Když se její autobus objevil ve městě, vždycky vzbudil zájem. Britka MIRIAM SWAFFIELDOVÁ se totiž rozhodla pořídit si tento dopravní prostředek k evangelizaci, které se věnuje na plný úvazek. Působí zejména mezi studenty v Británii, ale i v zahraničí. Pracuje v hnutí Fusion, jehož název by se dal přeložit jako „Propojení“.

Na fotu: Miriam Swaffieldová 

Proč jste se rozhodla evangelizovat?

Můj život je naplněn Boží láskou natolik, že přetéká dál. Myslím, že evangelizace je něco, co je přirozené, radostné, spontánní a pravdivé. A vždycky to znamená, že nějakým způsobem musím zmínit Ježíše, protože On je klíčový v celém tom příběhu.

Jakým stylem na to jdete?

Vytvořili jsme na to přímo takovou kuchařku, jmenuje se Mission style (Misijní styl). Je to návod, který je i na webu, kde si lze vyplnit online kvíz. Ten vás navede, abyste našli styl, který je pro vás nejpřirozenější, a rozpoznali i to, co potřebuje člověk, jemuž chci hlásat Krista.

I ve škole se děti učí různým způsobem. Ke každému musíme najít správnou cestu, aby vše dobře pochopil. Proto náš Mission style každému pomůže zjistit, jak se nejvíc, nejlépe a nejpřirozeněji dovídat o Pánu Ježíši – a tím pádem o Něm také nejpřirozeněji svědčit. Můj misionářský styl se váže na vztahy a je v něm důležitá vlastní zkušenost. Svou víru chci žít a se svými přáteli o ní mluvit.

Kvůli misijní práci jste si pořídila i menší autobus. Jak vás to napadlo?

Poslední velkou obnovu vyvolal v Anglii John Wesley (v 18. století, zakladatel metodistické církve – pozn. red.), který jezdil po celé Británii. Já jsem se jím inspirovala, jen jsem vyměnila hřbet koně za autobus. Pak jsem strávila dva roky tím, že jsem tímto autobusem cestovala po celé Británii a navštívila všechny univerzity. Dala jsem mu jméno Benedikt.

Jak na vás a Benedikta lidé reagovali?

Všichni se chtěli nechat s autobusem vyfotit a nastoupit dovnitř. Jezdila jsem jen tam, kam mě místní společenství pozvalo. Autobus jsme používali i jako místo, kde se lidé scházeli, nebo jako zázemí, kde bylo pohoštění pro večerní setkání. Občas jsem někoho svezla, nějaké studenty, nebo se tam organizovaly schůzky. Prostě Benedikt sám o sobě přitahoval pozornost.

Evangelizujete spíše v menších skupinách, anebo někdy pořádáte i velké akce?

V našem hnutí je důležité, aby se evangelizace odehrávala uvnitř společenství lidí. I proto se nesnažíme kázat evangelium davům. Chceme, aby každý věřící dokázal šířit svou víru v Ježíše Krista sám za sebe. Aby o ní mluvil s přáteli. Stejně jako Ježíš mluvil s malou skupinkou přátel, i my si myslíme, že je důležité, aby věřící tvořili malá společenství, která sdílejí svou víru ve svém okolí a ve svých vztazích. Mohou pak sami zahlédnout něco z Boží lásky a je to i způsob, jak ji ukázat lidem.

Pro někoho je přirozenější o Bohu mluvit, jiný ho chce předávat tím, jak žije, beze slov, v rámci vztahů, o kterých jste mluvila. Co je podle vás účinnější?

Speciálně pro mladou generaci je důležité, aby to bylo spojené. Pokud zazní jen slovo bez toho, aby bylo prožívané, nebude autentické, přestane dávat smysl. Zároveň je pro každého potřeba něco trochu jiného. Někdo se rozhodne následovat Boha ve chvíli, kdy o něm uslyší. Jiný ve chvíli, kdy od křesťanů zažije přijetí a lásku.

Miriam Swaffieldová byla hlavním hostem podzimní konference o evangelizaci v Olomouci.

(Autor této části anonce: Tomáš Kutil, KT)

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

V Panamě jako doma

Stovky tisíc mladých z celého světa, biskupové, prezidenti a papež František se setkávají na Světovém dni mládeže v Panamě.

Armáda má tři nové kaplany

Tři nové kaplany vyslaly církve minulý týden do služby v armádě. Jsou členy nekatolických církví. Slavnostního aktu se účastnily i celé jejich rodiny, včetně dětí. Katolickou církev zastoupil kardinál Dominik Duka.

Jak řešit zneužívání v církvi?

Skandály spojené se sexuálním zneužíváním dětí a mladistvých tvrdě dopadají na důvěryhodnost katolické církve. V únoru se ve Vatikánu uskuteční setkání předsedů národních biskupských konferencí, aby se poradili, jak tuto problematiku řešit.

Doma: šikana

Dítě je najednou nějaké divné...  Může to být šikana? Jak to poznat – a co s tím?

(Autor další části anonce: Jiří Macháně, KT)

Autor článku: Radka Blajdová
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou