Pákistán: Nejvyšší soud potvrdil zproštění viny Asie Bibiové

Pákistánský nejvyšší soud dnes potvrdil osvobození Asie Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za údajnou urážku islámského proroka Mohameda. Učinil tak odmítnutím petice, s níž radikální islamisté požadovali, aby byla žena popravena.
Publikováno: 29. 1. 2019 13:00

Foto: ACN - Church in Need

Osvobozující rozsudek vynesený 31. října loňského roku tak nabyl definitivně právní moci poté, co si skupina islamistických aktivistů, nespokojených s jejím propuštěním, třídenními pouličními manifestacemi vynutila dovolání k nejvyššímu soudu, podané muslimským předákem Qari Salaamem.

Advokát ženy Saif ul Malook, který musel z bezpečnostních důvodů opustit zemi, se vrátil do Islamábádu, aby byl přítomen dnešnímu přelíčení, které probíhalo za maximálních bezpečnostních opatření. Budova soudu byla obklíčena policií a armádou.

Asia Bibiová byla zatčena v roce 2009 po hádce s muslimskými ženami, které následně tvrdily, že urazila proroka. O rok později ji soud uznal vinnou a vzhledem k tomu, že v Pákistánu se urážka islámu trestá smrtí, ji poslal na popraviště. Verdikt ale loni v říjnu zvrátil nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že žalobci nebyli schopní dokázat, že souzená matka čtyř dětí porušila zákon.

Sama Bibiová odmítla, že by proroka urazila. Od svého propuštění z vězení se skrývala společně s manželem na neznámém místě pod ochranou policie. Nyní tedy mohou z Pákistánu vycestovat. Jejich pět dcer již obdrželo azyl v Kanadě. Poprvé po devíti letech vězení tak bude moci být celá rodina spolu.

Případ vyvolal velké emoce v Pákistánu i v zahraničí. Značné protesty, které její osvobození v zemi vyvolalo, se úřadům podařilo zmírnit poté, co slíbily, že Bibiové nedovolí do zahraničí odcestovat. Rozsudek v celém světě pobouřil křesťany, zatímco v Pákistánu muslimští extremisté trvají na popravě a útočí na ty, kdo se Bibiové zastávají. Tak byli v roce 2011 zavražděni pákistánský ministr pro menšiny a guvernér provincie Paňdžáb.

Islamistická strana Tehríke Labajk (TLP) dokonce žádala smrt předsedy nejvyššího soudu a dalších dvou soudců, kteří trest smrti zvrátili. Úřadující šéf strany Šafík Amíní dnes soud před vynesením verdiktu znovu varoval před výrokem ve prospěch Bibiové.

Podle zákonů o rouhání je urážka proroka Muhammada trestným činem, který se trestá smrtí, přičemž za urážku Koránu se ukládá doživotní uvěznění. Tyto zákony představují v převážně muslimském Pákistánu extrémně citlivé téma a jsou intenzivně kritizovány i v rámci země.

Obvinění z rouhání zpravidla vyvolávají násilnou reakci mezi islámskými radikály, kteří zasahují do správní činnosti soudního systému a ohrožují soudce. „Bohužel kvůli hrozbám ze strany radikálů předávají soudy nižší instance svojí odpovědnost na vyšší soudy a pak to trvá roky, než se ukáže, že obviněný je nevinný,“ řekl Nasir Saeed, ředitel britské pobočky křesťanské charitativní organizace Centre for Legal Aid, Assistance and Settlement.

(Zdroj: Vatican News, ČTK)

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021