Řady řádů a jak se v tom vyznat?

31. 01. 2019 Rubrika: Domácí
Blíží se Světový den zasvěcených osob, který si tuto sobotu 2. února, na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice), budeme připomínat již po 23. Podívejme se, kolik řeholníků a řeholnic žije v České republice a jaké řády u nás působí. Statistiky jsou aktualizované k 1. lednu 2019.

Foto: Lucie Hornikova / Člověk a Víra

Církevní řády

Řády (latinsky ordo) jsou nejstarší formou řeholního společenství. Každý řád se řídí určitou řeholí, tj. souhrnem předpisů, které upravují řeholní život a jsou témeř vždy sepsané samotným zakladatelem řádu. Osoby, které do řádu vstupují, procházejí noviciátem, tj. zkušebním obdobím, kdy si v klášteře ověřují, zda se mohou a chtějí tomuto zasvěcenému životu věnovat až do smrti. Do řeholního stavu se vstupuje přijetím evangelijních rad, složením veřejných slibů chudoby, čistoty a poslušnosti. Tyto sliby jsou nejprve časné, skládají se na dobu ne kratší než 3 léta a nepřekračující 9 roků, a po nich následují slavné sliby, které znamenají trvalé zasvěcení se Bohu a setrvání v řeholním společenství.

Ti, kdo se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, mnišky, řeholníci, řeholnice, bratři nebo (řádové) sestry

Kongregace 

Kromě církevních řádů začaly v 16. století podle předpisů Tridentského koncilu vznikat kongregace (lat. congregatio, tj. shromáždění). Lišily se tím, že místo slavných slibů měly tzv. věčné sliby s menší závazností a většinou netrvají na odděleném životě v klášteře, ale usazují se naopak ve městech a věnují se působení ve společnosti.

Život v klášteře

Rozšířeným způsobem života mnoha řádů je společný život v klášteře neboli konventu. Každé místní společenství řeholníků je podřízeno jednomu představenému (opat, abatyše atd.) a v čele celého řádu stojí opat primas nebo generální představený

V klášteře se řeholníci společně modlí, a to především tzv. liturgii hodin, která je veřejnou modlitbu církve sestavenou tak, aby Boží chvála posvětila celý průběh dne a noci. Prostor je také pro chvíle ticha, meditaci, kontemplaci a adoraci. Středem života křesťanského společenství je společné slavení mše svaté. Život v klášteře kromě modliteb naplňuje také práce, společné stolování a chvíle rekreace. Vedle mnichů mohli být členy řádu i laičtí bratři (konvrši), kteří neskládali slavné sliby a vykonávali především manuální práci. Znakem zasvěcení a svědectvím chudoby je řeholní oděv, tzv. hábit, který je pro každý řád specifický.

Každé řeholní společenství má vlastní zaměření (charisma), obvykle charakterizované principy života svého zakladatele, ale „těžištěm činnosti řeholních řádů je milosrdná služba trpícímu člověku, která byla historicky realizována především v péči o nemocné a potřebné,“ jak je uvedeno na stránkách rehole.cz

Řády a kongregace katolické církve působící v Česku

V České republice působilo k 1. 1. 2019 celkem 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K tomuto datu u nás žilo celkem 656 řeholníků a 1.065 řeholnic, z toho je 42 řeholních studentů bohosloví, 26 řeholních noviců a 17 novicek. 

Nejvíce řeholnic žije v Arcidiecézi Praha (283), následuje Diecéze Brno (212) a Arcidiecéze Olomouc (187), nejméně naopak v Diecézi Plzeň (17). 29 sester studuje nebo pracuje v zahraničí. V ČR je celkem 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit.

Předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí je břevnovský arciopat P. Prokop Siostrzonek OSB a předsedkyní Konference vyšších představených ženských řeholí se stala v říjnu minulého roku S. M. Krista Chládková OP, generální představená České kongregace sester dominikánek. 

Existuje celá řada řádů, které jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.

Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v přísném odloučení uzavřeni v tzv. klauzuře.

Podle druhu se řeholní řády člení na mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády. Podle druhu apoštolátu (zaměření) se rozlišují řády kontemplativní, činné  a kontemplativně činné.

Kontemplativní řády

Kontemplativní nebo-li rozjímavé řády se věnují primárně modlitbě a rozjímání, narozdíl od činných, které se věnují apoštolátu ve světě. Způsob svoji obživy zajišťují klášterní produkcí. Členové těchto řádů žijí v přísné klauzuře, tzn. v přímém odloučení od venkovního světa.

  •  Benediktini jsou nejstarším existujícím mnišským řádem západního křesťanství, který se řídí se řeholí sv. Benedikta z Nursie z počátku 6. století. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora“ – česky „Modli se a pracuj“.
  • Cisterciáci jsou mnišským řádem ze 12. století a jejich zakladatelem je sv. Robert a jejich zásluhou byly kolonizovány mnohé do té doby pusté oblasti západní a střední Evropy. 
  • Trapisté jsou členové Řádu cisterciáků přísné observance, který navazuje na benediktínskou tradici. Mniši zachovávají mlčenlivost, neboť ticho vytváří prostor pro vnímání Boha. V ČR vznikly v poslední době dva nové kláštery v Novém Dvoře a v Poličanech.
  • Premonstráti jsou členové duchovního řádu řeholních kanovníků a řídí se řeholí sv. Augustina. Jejich hlavní činností je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství.V ČR jsou společně se salesiány největším mužským řeholním institutem.
  • Augustiniáni se řídí řeholí sv. Augustina, která je na rozdíl od řehole sv. Benedikta stručnější a poskytuje řeholníkovi možnost větší míry vnější činnosti.
  • Karmelitáni patří do katolického řádu založeného ve 12. století poustevníky žijícími v ústraní v pohoří Karmel v dnešním Izraeli. Jejich spiritualita klade důraz především na kontemplaci, bratrské společenství a službu uprostřed lidu.

Školské řády a kongregace

Hlavním posláním školských řádů je zakládání školek, škol a vzdělávacích institucí. Věnují se primárně mládeži a provozují také domovy mládeže. 

  • Piaristé patří do Řádu zbožných škol a zaměřují se na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. Řád založil sv. Josef Kalasanský v 16. století.
  • Jezuité, nebo-li Tovaryšstvo Ježíšovo, je jedním z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve, založeným sv. Ignácem z Loyoly v 16. století. Jeho činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání. 
  • Salesiáni Dona Boska jsou spolu s premonstráty nejpočetnější a nejvíce zastoupenou kongregací v ČR, působí v ní 18% všech mužských řeholníků v naší zemi. Kongregaci založil italský kněz sv. Jan Bosco v roce 1859 a za heslo si zvolil slova „Dej mi duše, ostatní si vezmi“. Salesiáni se primárně věnují výchově mládeže a misiím. 
  • Voršilky nebo-li uršulinky je společenství založené v 16. století Andělou Mericiovou a zaměřuje se na pastoraci, evangelizaci a výchovu mládeže.
  • Anglické panny jsou nejstarší ženskou řeholní kongregací založenou Angličankou Mary Wardovou v 17. století a jejich hlavním posláním je výchova ve školách a péče o potřebné v domovech důchodců a v nemocnicích. 
  • Petrini patří do Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, která byla založena v roce 1888 českobudějovickým knězem Václavem K. Petrem a jsou jedním z mála původně českých řádů nebo kongregací. Zabývají se kněžským působením a výchovou chlapecké mládeže. 
  • Petrinky jsou sestry Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a vyznačují se úctou k Nejsvětější Svátosti (každá sestra koná denně půlhodinovou adoraci), výchovou a vyučováním dívek a dívčí mládeže, péčí o nemocné a staré občany a zhotovováním bohoslužebných rouch. Kongregace byla založena v 19. století Marií Magdalénou Šebestovou v Českých Budějovicích. 
  • Eucharistiáni, plným názvem Kongregace kněží Nejsvětější Svátosti, byli založeni v 19. století sv. Petrem Juliánem Eymardem a jejich cílem je prohlubovat úctu katolické veřejnosti k eucharistii.
  • Redemptoristé jsou členové Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a jejich posláním je následovat Krista, hlásat Boží slovo chudým a žít podle evangelních rad chudoby, čistoty a poslušnosti. Kongregace byla založena v 18. století sv. Alfonsem z Liguori.
  • Školské sestry jsou nazývány také notredamky a zaměřují se na výuku a výchovu dětí. Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame byla založena v Německu v 19. století bl. Karolinou Gerhardingerovou. Dále existují školské sestry sv. Františka, které jsou mimo jiné zřizovatelkami řady křesťanských domů a ubytoven.
  • Salvatoriáni jsou členové Společnosti Božského Spasitele a jejich typickým rysem měla být univerzalita a soustředí se na duchovní službu ve farnostech. Založil ji německý kněz Jan Křtitel Jordan v 19. století.
  •  Pallotini jsou řeholníci Společnost katolického apoštolátu založeného v 19. století římským knězem Vincentem Pallottim, jehož odkaz je, aby „pomocí modlitby a skutků dělali všechno, aby svět poznal a zamiloval se do Ježíše“.
  • Cyrilky jsou ženskou apoštolskou kongregací, jejich činnost je především výchovná, pastorační a sociální a směřuje k cíli, „aby všichni jedno byli“.

Ošetřovatelské řády a kongregace

Ošetřovatelské řády a kongregace hrají významnou roli v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Napříč celou republikou zřizují nemocnice, domovy pro seniory, pečovatelské a azylové domy a pracují v hospicích. Do charitativního díla církve se zapojují obzvláště modlitbou, prací a službou nemocným, trpícím a potřebným.

  • Alžbětinky jsou členky Řádu svaté Alžběty založeného v 17. století a jeho patronkou je sv. Alžběta Durynská. Hlavním posláním řeholnic je ošetřovat nemocné a poskytovat pomoc potřebným a chorým v nemocnicích, které byly zakládány při všech konventech.
  • Boromejky jsou nejpočetněji zastoupenými řeholnicemi v celé ČR (celkem 127) a patří do Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, založené v 17. století  Emmanuelem Chauvenelem. Soustřeďují se na péči o nemocné, chudé a lidi na okraji společnosti. 
  • Milosrdní bratři jsou členové Hospitálského řádu svatého Jana z Boha (dříve Špitálního řádu milosrdných bratří). Jedná se o laický (tj. nekněžský) církevní řád založený sv. Janem z Boha v 16. století, který svou činnost zaměřuje na péči o nemocné.
  • Milosrdné sestry svatého Kříže patří do řeholní kongregace založené švýcarským kapucínem Theodosiusem Florentinim v 19. století, kongregace se věnuje hlavně pomoci nemocným a potřebným a práci ve školství.
  • Premonstrátky se věnují charitativní a sociální službě už od r. 1994. Působí na Svatém Kopečku u Olomouce, kde spravují Domov sv. Norberta, a v Humpolci v Domově blahoslavené Bronislavy.
  • Šedé sestry jsou členky Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka založené v Praze dvěma rodnými sestrami Plaňanskými (Marií Xaverií a Annou Dulcelinou) a jejich přítelkyní F. J. Grosmannovou v 19. století. Jejich úkolem je péče o nemocné a pečovatelská služba.
  • Františkánky jsou v ČR velmi hojně zastupené, celkem 268. Kromě již zmíněných šedých sester se jedná o rafaelky, františkánky apoštolátu, františkánky Neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. Kříže, sv. Rodiny, Školské, františkánky z Opavy a misijní Nejsvětějšího Srdce.
  • Vizitantky patří do Řádu Navštívení Panny Marie, který byl založen sv. Františkem Saleským a sv. Janou Františkou de Chantal v 17. století. Úkolem tohoto řádu je žít v napodobení vnitřních i vnějších ctností Panny Marie a spojovat tak rozjímání se službou nemocným a potřebným. 
  • Sestry Matky Terezy 

Žebravé řády a kongregace

Žebravé řády, nazývané také mendikanti, jsou řeholní řády, které se zřekly vlastnictví nejen na úrovni jednotlivců, ale i společenství jako celku (řádu). Na rozdíl od nežebravých řádů nedisponují pozemkovým ani jiným majetkem k zabezpečení provozu svých klášterů a jsou závislé na vlastní práci a darech dobrodinců. Kláštery žebravých řádů vznikají od počátku 13. století.

  • Klarisky jsou ženským řádem Chudé sestry svaté Kláry, založeným sv. Františkem z Assisi roku 1212 jako tzv. druhý řád menších bratří na podnět svaté Kláry. Klarisky žijí v odloučenosti v klauzuře kláštera a nemájí žádnou apoštolskou či charitativní činnost, jejich misií uvnitř církve je zůstat ponořeny v modlitbě. 
  • Františkáni patří do Řádu menších bratří založeného sv. Františkem z Assisi v roce 1209 a později rozděleného na další tři větve: observanty, kapucíny a minority. Základ františkánské řehole vychází ze společného života, fraternita (bratrství) je jedním ze základních prvků františkánské spirituality, a chudoby. 
  • Kapucíni vznikli v 16. století zásluhou prvního představeného Mettea z Bascio. Charisma řádu vyjádřil sv. František hned v úvodu své Řehole: „Řehole a život menších bratří je toto: Zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě.“ 
  • Minorité patří do Řádu menších bratří konventuálů a také jejich cílem je žít v naprosté chudobě a odříkání a věnovat se službě Bohu, kázání, misiím domácím i zahraničním  (převážně zaměřených na lidové vrstvy) a duchovní správě. 
  • Dominikáni jsou členové Řádu bratří kazatelů založeného ve 13. století na základě Augustinovy řehole španělským knězem Domingem de Guzmánem – sv. Dominikem. Jejich mottem je: „Veritas (pravda); Laudare, Benedicere, Praedicare (chválit, dobrořečit, kázat)“
  • Servité patří do Řádu služebníků Mariiných založeného ve 13. století sedmi zakladateli. Základním posláním servitů je šíření mariánské úcty, zejména pak k Panně Marii Sedmibolestné. 
  • Trinitáři jsou členové Řádu trinitářů založeného na konci 12. století Janem z Mathy a Felixem z Valois ve Francii jako společenství řeholních kanovníků. Hlavní náplní řádu bylo shromažďovat prostředky na vykupování zajatců z muslimských rukou. Dnes řádoví bratři vypomáhají v duchovní správě katolických farností, konají misie mezi křesťany i nekřesťany a sbírkami podporují výchovnou činnost zejména v zemích Třetího světa.
  • Vincentky patří do Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul a jejich posláním je péče o seniory, děti, dlouhodobě nemocné, tělesně a duševně trpící. 
  • Paulíni/pavlíni jsou členové Řádu svatého Pavla prvního poustevníka založeného ve 13. století v Uhersku a jméno převzali po poustevníku sv. Pavlu z Théb. Náplní činnosti řádu je rozjímání a pastorace, klade se také velký důraz na vzdělání. 
  • Pauláni patří k Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly a byli založeni sv. Františkem z Pauly v 15. století. Základem jejich spirituality je pokora, láska k Bohu a kajícnost a snaha o smíření.

Rytířské řády

První rytířské řády byly zvláštními formami duchovních řádů tvořených rytíři-mnichy, které měly za úkol plnit vojenské úkoly v souvislosti ochrany Evropy či Svaté země před nevěřícími. Původní myšlenkou církevních rytířských řádů byla péče o nemocné poutníky nebo ochrana poutnických cest  do Svaté země, ale ve vrcholném středověku však vstupoval do popředí ozbrojený boj pro obranu křesťanství před islámem, pohanstvím, schizmatismem či kacířstvím. Činnost duchovních řádů, které se dochovaly do dnešní doby, je výlučně dobročinného charakteru.

  • Maltézští rytíři,nazývání také jako johanité, vznikli v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi. Původně bylo jejich úkolem ochrana poutníků, péče o nemocné poutníky, pomoc potřebným a vojenská obrana křesťanství Jeruzaléma před muslimy. Nyní se věnují službě trpícím.
  • Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné byli založeni v 19. století Evženem de Mazenodem. Jejich hlavním posláním je hlásat radostnou zvěst lidem, kteří o Ježíši Kristu a jeho evangeliu ještě neslyšeli, nebo těm, ke kterým obvyklá pastorace církve nedosahuje. 
  • Křižovníci s červenou hvězdou jsou jediným církevním rytířským řádem založeným v Českých zemích a současně o jediným mužským řád založeným ženou - sv. Anežkou Českou v 13. století. Jejich hlavním cílem bylo ošetřovat nemocné, zestárlé, chudé a opuštěné, v současné době řád existuje jako společenství řeholních kanovníků, kteří působí v duchovní správě.
  • Němečtí rytíři, jejichž řád vznikl ve 12. století v Jeruzalémském království na území pozdější Palestiny, byli jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jejich úkolem byla pomoc potřebným a vojenská obrana křesťanství, nyní se zaměřují na provoz a podporu zdravotnických a sociálních zařízení a na charitativní oblast, vypomáhají též v duchovní správě.
  • Lazariáni/lazarité jsou členové Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, který byl založen v 11. století jako jedna z nejstarších charitativních organizací na světě. V současnosti se jedná o řád ekumenický, který po vzoru původní sprituality sdružuje křesťany všech vyznání.
  • Templáři, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, byli založeni v roce 1120 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země, jejich úkolem byla ochrana poutnických cest a vojenská obrana křesťanství.

Třetí řády (terciáři)

Třetí řády jsou společenství laiků, kteří žijí v civilním životě (manželé, svobodní, ovdovělí), ale jsou přidruženi k některému z existujících běžných řeholních společenství a jejich členům se říká terciáři. V podmínkách svého života se snaží naplňovat ideály, kterými žije řeholní společenství, k němuž jsou připojeni. 

Patří mezi ně Premonstrátský třetí řádTřetí řád svatého Dominika, Sekulární františkánský řádKarmelitánští terciářiAugustiniánská fraternitaFamiliáři Řádu německých rytířůSalesiánští spolupracovníci, Obláti (třetí řády benediktinů a cisterciáků) a Sdružení paulínských spolupracovníků.

Další řády a kongregace

Z mužských řádů a kongregací v ČR dále působí jeruzalémští bratři, mariáni, misionáři sv. Karla Boromejského, saletiniInstitut Chemin Neuf Sekulární Institut Schönstatt-Patres.

(Zdroj: Wikipedie, rehole.cz, Katalog mužských a ženských řeholních institutů v ČR - stav k 1.1.2019)

Autor článku: Radka Blajdová