Katolický týdeník: Už jen děkuji – za život i stvoření

Pamatuje předválečnou Vídeň. Na medicínu chodila v dusné atmosféře prvních poúnorových let. Její život v žádném případě nebyl procházkou růžovým sadem, ale vždycky žila s vědomím, že Bůh ji vede a že je blízko. MUDr. Dagmar Pohunková, přední česká odbornice na lékařskou etiku, nedávno oslavila významné životní jubileum.

Zažila jste několik politických systémů a několik proměn naší společnosti. Co se vám líbí na současné době?

Jsem hlavně ráda, že jsem se jí dožila, i když svoboda je občas zneužívána, různě okrajována, ale s minulým režimem se to vůbec nedá srovnávat. Jen si myslím, že v době nesvobody lidé podobného smýšlení drželi víc pospolu. Pak se na každého, kdo jen mohl, navalilo tolik úkolů, že na prosté přátelské setkávání už nezbýval čas. Nicméně doba svobody mi dala možnost ohromného vyžití, což mi předtím bylo znemožněno.

Z jakého důvodu?

Vždycky jsem narazila na určitý strop. Začala jsem spoustu věcí, k mnohým jsem dala podnět, ale nějak osudově, kádrově – možná to tak Pán Bůh chtěl – jsem vždycky narazila na určitou mez. Mnohé věci jsem mohla začít podnikat až po listopadu 1989.

Co ve vás při pohledu na dnešní společnost vyvolává pochybnosti?

V posledních letech jsem kvůli svému věku a zdravotnímu stavu vypadla z veřejného života a poslední dva roky téměř nevycházím z bytu. Dění ale sleduji. Samozřejmě nemůžu být spokojená s politickou reprezentací státu, ani s celkovou atmosférou nejen ve společnosti, ale i v církvi. V tom jsem zajedno s mnoha svými přáteli, včetně těch, které mám na facebooku. Tam navíc sleduji hodně negativní, až neslušné reakce některých uživatelů. Znejišťuje mě rozpolcenost ve společnosti a veliká míra nesnášenlivosti v mezilidských kontaktech. Oponenti spolu při výměně názorů nediskutují, ale rovnou si nadávají.

Z čeho jste čerpala sílu, když vám v životě nebylo zrovna do zpěvu?

Takových okamžiků bylo hodně. Už od svého mládí jsem proplakala mnoho nocí, to by však bylo na dlouhé povídání. Ale ať už jsem byla dál nebo blíž oficiální církvi – svátostem nebo liturgii – vždycky jsem žila s vědomím, že Bůh je se mnou a že mě vede. Že můj život je něco jako detektivka a že nikdy nevím, co mě čeká, až obrátím další stránku. Věděla jsem, že to bude napínavé, ale také že mne Bůh nenechá padnout až na samé dno. A toto vědomí mne neopouštělo, ani když jsem nežila dobře a když jsem byla zapletena do lehkovážného způsobu života.

Na čí pomoc jste se v takových chvílích nejvíce spoléhala?

Bude to možná znít naivně, ale od dětských let jsem spoléhala na pomoc svého tatínka, který zemřel, když mi byl jeden rok. Zároveň jsem věděla, že jsem nesená láskou babičky. S matkou mého tatínka jsem se nesměla stýkat, po otcově smrti došlo k roztržce mojí matky s otcovou rodinou, ale já jsem věděla, že se za mě babička modlí. Sešly jsme se až kolem mých dvaceti a všechno jsme si vyříkaly. Takže vím, že přímluvná modlitba pomáhá a že je možné, aby jeden člověk držel nad vodou druhého člověka svými prosbami a svojí láskou. Sama jsem to zažila a cítila jsem povinnost, abych to také vracela. Modlitby za někoho blízkého mají svůj účinek. Navzdory všem dnešním debatám teologů o smyslu přímluvné modlitby se mi to v mém životě osvědčilo.

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Papež v Panamě: Mládí není čekárna

„Nejste Boží budoucnost, ale přítomnost,“ povzbuzoval papež František při mši svaté v Panama City, kam přijelo na 700 tisíc mladých lidí ze 150 zemí včetně dvou set českých poutníků. Tím vyvrcholil 34. Světový den mládeže.

Tříkrálová sbírka hlásí rekordní štědrost

Lehce přes 119 milionů korun. To je kvalifikovaný odhad Charity, kolik peněz se letos vybralo do Tříkrálových pokladniček. V čase uzávěrky nového vydání KT bylo sečteno 99 % sbírky (118 milionů korun).

Zdanění náhrad a právní stát

Sněmovna minulý týden schválila zdanění náhrad za nevydaný církevní majetek. Přinášíme i plné znění stanoviska kardinála Dominika Duky.

Doma: Manželské večery

Příležitost zažít atmosféru „rande“  a občerstvit svůj vztah dostaly díky této akci v Česku už tisíce párů.

^{(Autor anonce: Jiří Macháně, KT)}