Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
14. 2. 2019, 13.30
Při úterní (12.2.) schůzce s kardinálem Angelem Becciu papež František schválil osm dekretů předložených Kongregací pro svatořečení. Dva dekrety potvrzují zázrak, první na přímluvu anglického kardinála bl. Johna Henryho Newmana a druhý na přímluvu indické řeholní sestry bl. Marie Teresy Chiramel Mankidiyanové. Může tak začít proces jejich svatořečení. Dále papež František mučednictví uznal ekvádorského jezuity Emilia Moscosa a heroické ctnosti tří duchovních a dvou řeholnic.
Na fotu kardinál Newman
Kardinál John Henry Newman žil v letech 1801-1890 ve Spojeném království a patřil k nejvýraznějším teologům 19. století. Byl anglikánským duchovním a profesorem Oxfordské university, poté ale ve věku 44 let konvertoval ke katolicismu a o dva roky později přijal kněžské svěcení a vstoupil k Oratoriánům sv. Filipa Neriho. Newman se proslavil svými hlubokými studiemi dějin křesťanství a katolicity církve. Sepsal 90 traktátů, ve kterých obhajoval katolicitu anglikánské církve. Dokonce jeho dílo ovlivnilo spisovatele G. K. Chestertona natolik, že také přestoupil do katolické církve.
Rok před smrtí byl kardinál Newman jmenován kardinálem a 19. září 2010 jej v Birminghamu blahořečil papež Benedikt XVI.
Mezi nově ohlášenými dekrety je rovněž potvrzení zázraku na přímluvu bl. Marie Teresy Chiramel Mankidiyanové (1876 – 1926), stigmatizované indické řeholnice, mystičky a zakladatelky Kongregace sester sv. Rodiny. Blahořečena byla v roce 2000 papežem sv. Janem Pavlem II.
Svatý stolec uznal mučednictví ekvádorského jezuity, otce Emilia Moscosa (1846-1897), který zahynul během liberální revoluce na konci 19. století.
Druhou známou postavou, které se týkají nově zveřejněné dekrety, je kardinál József Mindszenty. Svatý otec uznal heroické ctnosti tohoto maďarského primase, který žil v letech 1892-1975. Za II. světové války byl vězněn gestapem. Po válce, v roce 1948, byl již jako arcibiskup a primas uvězněn a odsouzen na doživotí. Papež Pius XII. exkomunikoval jeho věznitele a uspořádal na náměstí sv. Petra mnohatisícovou manifestaci na podporu vězněného a mučeného maďarského primase. Kardinál Mindszenty vyšel na svobodu až za maďarské revoluce v roce 1956. Po sovětské invazi se uchýlil na americké velvyslanectví v Budapešti, kde prožil 15 let, aniž by přistoupil na jakékoli ústupky vůči režimu. Díky úsilí vatikánské diplomacie komunisté posléze odsouhlasili jeho odjezd do Říma. Kardinál Mindszenty se však usadil ve Vídni, aby byl co nejblíže své vlasti. V roce 1974 jej Pavel VI. uvolnil z úřadu ostřihomského arcibiskupa a maďarského primase. Pohřben byl na rakouském poutním místě v Mariazell.
Papež František uznal také heroické ctnosti italského kněze Giovanniho Battisti Zaboniho (1880 – 1939), který v roce 1930 založil sekulární institut Společenství svaté rodiny. Byl průkopníkem pastorace rodin, na srdci mu ležely sociální problémy. Skrze modlitbu, rozjímání a konání kněžského poslání s láskou dal vzor novému apoštolátu a odpověděl tak na palčivé otázky své doby: vychovávat s opravdovou láskou, aby mladí lidé mohli zakládat zdravé rodiny.
Dále papež uznal hrdinské ctnosti španělského jezuity Emanuela García Nieta (1894-1974). Otec Nieto se ve Španělsku a především pak v rodné Kantábrii (na severu země) těší velké úctě věřících. Mnoho z nich je i samotných biskupů a kněží, na jejich formaci se otec Nieto na univerzitě v Comillas podílel.
Hrdinské ctnosti byly uznané také italské řeholnici Serafině Formaiové (vlastním jménem Letizia, 1876-1954). Serafina vstoupila do kláštera již v 19 letech, ale ze zdravotních důvodů ho musela opustit. Hluboce se jí ale dotýkaly problémy lidí, a proto v roce 1932 založila novou kongregaci, která později dostala jméno Kongregace Sester misionářek od radostné zvěsti. Apoštolátem kongregace byla péče o školy, sirotčince, nemocnice, farnosti, exerciční domy a domácí péče o nemocné.
Poslední kandidátkou ke svatosti, jejíž hrdinské ctnosti uznal papež František, je kolumbijská řeholnice Maria Berenice Duque Henckerová (vlastním jménem Ana Julia, 1898-1993). V roce 1957 založila Kongregaci sester od Zvěstování a o čtyři roky později misionářky od Zvěstování. Zemřela s pověstí svatosti. „Náš život musí být žitým ANO, které vibruje láskou,“ jsou její slova.
(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News)
Tisk
