Papež František: V křesťanské modlitbě není místo pro individualismus

Během středeční audience zazněla další část cyklu katechezí věnovaných modlitbě Otčenáš. Papež František pokračoval promluvou nazvanou „Otec nás všech“ a zdůraznil, že Ježíš nechce pokrytectví. Proto v modlitbě Otčenáš chybí jedno slovo, není v ní prostor pro individualismus, ale naopak nás zve k soucitu. Před závěrečným požehnáním papež připomněl evangelizátory slovanských národů a spolupatronů Evropy - sv. Cyrila a Metoděje, jejichž památku budeme zítra slavit.  

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Naučme se modlit, jak nás to naučil Ježíš

Po úryvku z Lukášova evangelia, kde Ježíš velebí svého Otce, že skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil je maličkým (Lk 10,21-22), pokračoval papež František v cyklu katechezí věnovaných modlitbě Otčenáš, abychom i my se naučili modlit tak, jak nás to naučil Ježíš. 

„On řekl: když se modlíš, vejdi v tichosti do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci! Ježíš chce, aby jeho učedníci nebyli jako pokrytci, kteří se modlí ve stoje na nárožích, aby byli lidem na očích. (srov. Mt 6,5-6) Ježíš nechce pokrytectví,“ uvedl papež na úvod. 

Pohled na Boha je modlitbou

„Pravá modlitba je ta, která se uskutečňuje v tajemství svědomí, v srdci: skrytě, jen Bůh ji vidí. Já a Bůh,“ pokračoval dále papež František. Taková modlitba totiž odhaluje faleš, neboť před Bohem není možné nic předstírat, Bůh nás zná takové, jací jsme. 

„V jádru rozhovoru s Bohem je tichý dialog, jakoby se setkaly pohledy dvou osob, které se milují: člověk a Bůh, setkávají se jejich pohledy a toto je modlitba. Dívat se na Boha a nechat na sobě spočinout Boží pohled, toto znamená modlit se... Je to krásná modlitba,“ zdůraznil papež František.

Přestože modlitba učedníků je důvěrná, nespadne do intimity. „V tajemství svědomí křesťan nezanechává svět za dveřmi svého pokojíku, ale ve svém srdci si nese do modlitby lidi, situace, problémy a spoustu věcí...,“ řekl dále Svatý otec.

Jedno slovo v modlitbě Otčenáš chybí. Jaké?

„Kdyby se vás někdo zeptal, co je základem modlitby Otčenáš, tak není jednoduché odpovědět. Ale chybí tam jedno slovo, které v dnešní době, a možná stále, mají všichni ve velké úctě. Chybí tam slovíčko ´já´. Nikdy se tam nevyslovuje ´já´,“ zdůraznil papež František, který dále pokračoval: 

„Ježíš nás učí, abychom se modlili se slůvkem na rtech ´ty´, neboť křesťanská modlitba je dialogem: ´posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá´. A poté přechází k ´my´. Celá druhá část modlitby Otčenáš je v 1. osobě množného čísla: ´Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého´.“

Dokonce i ty nejzákladnější lidské potřeby, jako je potrava k zahnání hladu, jsou uvedené v množném čísle. „V křesťanské modlitbě totiž nikdo neprosí o chléb pro sebe: žádá ho pro všechny chudé na celém světě,“ vysvětlil papež a dodal: „Nezapomeňte na to, že chybí slovíčko ´já´, ale že se modlíme slovy ´ty´ a ´my´.“

V křesťanské modlitbě není místo pro individualismus

„V rozhovoru s Bohem není místo pro individualismus,“ řekl papež a dodal, že není vznešenější modlitby než té, kterou Bohu přednášíme ve společenství bratří a sester. Poté papež vyprávěl příběh, jak mu jednou jeden kaplan položil otázku, jaký je opak k ´já´ a on mu na to nevinně odpověděl ´ty´. „Toto je začátek války. Opak ke slovu ´já´ je ´my ´, mír je, kde jsme společně. Byla to pěkná lekce, kterou mi ten kněz udělil,“ dodal papež.

Nemějme srdce kamenné 

V modlitbě křesťan přednáší těžkosti těch, kteří žijí v jeho blízkosti. „Když je večer, předkládá Bohu všechny těžkosti, se kterými se během dne setkal, předkládá před Něho mnoho tváří přátel a také nepřátel; nezbavuje se jich jako nebezpečného rozptýlení. Pokud si někdo nevšimne, že je kolem něho spousta lidí, kteří trpí, pokud se nepohne nad slzami chudých, pokud je závislý na všem, tak to znamená, že jeho srdce je z kamene,“ zdůraznil papež František a doporučil, aby v tomto případě ten člověk prosil Pána, aby se ho dotkl Svým Duchem a zjemnil jeho srdce: 

„Dotkni se, Pane, mého srdce. Je to krásná modlitba: Pane, dotkni se mého srdce a zjemni ho, abych mohl pochopit a převzít všechny problémy a bolesti druhých.“

Mějme soucit

Kristus nikdy neprocházel kolem bídy světa, aniž by se Ho to dotýkalo: pokaždé, když vnímal osamění, bolest těla a ducha, silně ho zasáhl soucit, jako ho pociťuje matka na svém těle. „Tento výraz, který je ´velmi křesťanským´, - cítit soucit je jedním z klíčových sloves evangelia,“ zdůraznil papež František a připomněl podobenství o milosrdném samaritánovi. 

Jsme v modlitbě otevřeni k volání druhých?

„Můžeme si tedy položit otázku: když se modlím, jsem otevřený k volání druhých lidí, blízkých i vzdálených? Nebo myslím na modlitbu jako na nějaký druh anestetika, abych se uklidnil? Odpovězte si každý sám,“ vyzval papež k zamyšlení a dodal, že v tom druhém případě by to bylo jedno velké nedorozumění a taková modlitba by již nebyla modlitbou křesťanskou. „Neboť to ´my´, kterému nás Ježíš naučil, nám brání v tom, abychom byli sami v klidu, ale probouzí v nás zodpovědnost za naše bratry a sestry,“ dodal Svatý otec.

Bůh hledá každého člověka

Jsou lidé, kteří zjevně Boha nehledají, ale přesto nás Ježíš vyzývá, abychom se modlili i za ně, neboť Bůh tyto lidi hledá ze všeho nejvíce. Ježíš nepřišel zachránit zdravé, ale nemocné a hříšníky, tj. všechny, protože, kdo si myslí, že je zdravý, ve skutečnosti není. „Když pracujeme pro spravedlnost, nesmíme se cítit, že jsme lepší než druzí: Otec dává svému slunci svítit na zlé i dobré (Mt 5,45), Otec miluje všechny. Naučme se od Boha mít rádi všechny, na rozdíl od nás, kteří máme rádi jen někoho,“ vyzval papež v závěru své katecheze.

„Svatí i hříšníci, všichni jsme milovanými dětmi jednoho Otce. A na sklonku života budeme souzeni dle lásky. Ne dle lásky citů, ale podle konkrétní a soucitné lásky podle slov evangelia: ´Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili´ (Mt 25,40),“ uzavřel papež František své další zamyšlení nad modlitbou Otčenáš.

Papež František připomněl sv. Cyrila a Metoděje

Před závěrečným požehnáním připomněl Svatý otec sv. Cyrila a Metoděje: „Zítra budeme slavit památku sv. Cyrila a Metoděje, evangelizátorů slovanských národů a spolupatronů Evropy. Ať nám jejich příklad pomáhá, abychom se v každém prostředí stávali učedníky a misionáři konverze těch vzdálených i blízkých. Jejich láska k Pánu, ať nám dává sílu, abychom zvládli každou oběť, aby se evangelium stalo základním pravidlem našeho života.“

^{(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)}