Katolický týdeník: Humor v církvi

19. 02. 2019 Rubrika: Domácí
„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé víře patří. Projevuje se to v různých situacích – od kázání až po příspěvky na sociálních sítích.

Všichni znáte pohádku Pyšná princezna, kde je království, v němž zakázali zpívat, aby to lidi nezdržovalo od práce. Tomáš Halík zase v jedné své úvaze o humoru a víře (vyšla v letošním Cyrilometodějském kalendáři) píše o zemi, kde ze stejného důvodu zakázali smích, tedy humor všeho druhu. Ale mladým lidem té země to nedalo, zakázané ovoce je lákalo a po dlouhém pátrání našli někde v poustevně dosud žijícího „mistra humoru“. Chtěli po něm, aby je naučil se smát, ale aby jim to nejdřív vysvětlil teoreticky. Starý mistr z nich byl nešťastný. Řekl jim, že humor se nedá naordinovat, nacvičit vyceňováním zubů, ale že přichází sám. A utrousil pár vtipů. Mladíci byli zklamaní. „Ale když od mistra odcházeli, některým z nich došly jeho vtipy a jako když přeskočí jiskra – začali se spontánně chechtat, až se za břicho popadali. Víra znamená také takové ‚přeskočení jiskry‘. Teologové ji nazývají milostí,“ píše Tomáš Halík a v závěru své úvahy dodává: „Můj židovský přítel mi jednou velmi pomohl nově objevit Ježíšova podobenství, když řekl, že mu připomínají židovské anekdoty: jsou stručná a prostá, zaměřená na ono náhlé ‚přeskočení jiskry‘. Když je zdlouhavě vykládáme a rozebíráme, bývá to tak trapné, jako když se někdo dlouze pokouší vysvětlit vtip. Ostatně nikoliv náhodou vyrostla Ježíšova podobenství i židovské anekdoty na stejném kmeni semitské moudrosti. A nikoliv náhodou byli mnozí hluboce a zdravě věřící lidé opravdovými mistry humoru.“ Stačí zmínit jen pár jmen: František z Assisi, Filip Neri, Thomas More, G. K. Chesterton, papež Jan XXIII., Josef Zvěřina, Anastáz Opasek, Tomáš Špidlík či papež František.

Není proto divu, že řada kněží srší humorem a nejsou to žádní „kožení patroni“, jak lidi smrtelně vážné víry nazýval opat Vít Tajovský. A když po pádu komunismu někteří mohli i svobodně publikovat, svým humorem oslovovali a oslovují široký okruh čtenářů. Ale nemusí jít přímo o humoristické knihy, jaké psal třeba P. František Lukeš. Někdy stačí, když v duchovních úvahách humor „jen“ probleskuje, a hned jim dodá hřejivou jiskru, jako je tomu u textů břevnovského opata Prokopa Siostrzonka, biskupa Pavla Konzbula, Zdeňka Jančaříka, Ladislava Heryána a řady dalších.

To, že humor ve spojení s vírou oslovuje i za hranicemi církve, dokládá nejlépe loňské ocenění Magnesia Litera pro křesťanský web Tisíckráte. „Tvrdá kázání na začátku postní doby vyděsila věřící.“ „Zápalky ve dvojčísle Katolického týdeníku rozhořčily protestantské církve.“ „Pamlsková vyhláška pro kněze“ – to jsou názvy některých satirických článků tohoto webu, s jehož dodnes pečlivě skrytou redakcí přinášíme rozhovor. Humor se dnes ostatně nejrychleji šíří na internetu a přes sociální sítě. Vtip od přátel k vám doputuje během jednoho kliknutí. Na svém facebooku třeba takto rozdává svá vtipná nedělní minikázání či glosy zmíněný biskup Pavel Konzbul.

(autor anonce: Jan Paulas) 

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Oslavy věrozvěstů napříč Evropou

Mezinárodní sympozium v Čenstochové zahájilo jubilejní rok  s připomínkou 1 150 let od smrti sv. Cyrila.

Teologické fakulty lákají ke studiu

Začátek roku je pro maturující studenty také časem výběru vysoké školy.  O jejich zájem s ostatními obory soupeří  i teologické fakulty.

Téma: Humor v církvi

Humor ke zdravé víře patří.  Projevuje se v různých situacích – od kázání  až po příspěvky na sociálních sítích.  Máme smysl pro humor? 

Sestra voda a česká krajina

Prostupuje všechny roviny našeho života: máme ji v těle, byli jsme jí pokřtěni, tiší naši žízeň. Voda.  Zkusme se znovu naučit jí rozumět, šetřit s ní, vážit si jí. Aby si člověk a příroda přátelsky podali ruce...

Doma: Udobřování po hádce

Jak vystoupit z manželské rozepře a uzavřít spor?  O hledání cest z nepříjemných situací.

V příštím vydání: UNAVENÁ SUPERMÁMA

Stará se o děti, doma má všechno jako ze škatulky, manžela vítá v nejlepší náladě, je upravená a odpočatá. Skloubí práci i rodinu. Je vůbec možné naplnit jakýsi fiktivní „ideál moderní ženy“? 

(Zdroj: Jiří Macháně, KT)

Soubory ke stažení

o_cem_pise_KT_08_2019.pdf velikost: 644,9 KB Stáhnout
Autor článku: Radka Blajdová