Rozhovor s kardinálem Dukou na summitu ve Vatikánu

Kardinál Dominik Duka OP reprezentuje Českou biskupskou konferenci na summitu o ochraně nezletilých. Položili jsme mu několik otázek k průběhu tohoto setkání.

Jak vnímáte atmosféru na summitu a setkání s ostatními účastníky?
 
Do jisté míry je to setkání s některými po několika letech, protože tato shromáždění se v posledních letech konala velmi málo. Tady jsme od rána do večera v uvozovkách uzamčeni, tak je to samozřejmě i určitá výměna názorů. Velká část z nás si kladla otázku, jak tuto problematiku řešit na tak velkém shromáždění, když v různých zemích jsou rozličné kulturní problémy a podhoubí a také jiné předpisy a zákony. Krom toho již mají některé konference vypracované směrnice, které se dělaly opravdu poctivě. Začalo se už za Jana Pavla II., pokračovalo za Benedikta XVI. My v České republice máme schválenou směrnici z roku 2015.
 
Jak se tedy pracuje na tak velkém a rozdílném shromáždění? A co konkrétního jste se dozvěděli?
 
Bylo dobré, že se pracovalo dopoledne i odpoledne v pracovních jazykových skupinách. Večer vždy proběhlo shrnutí v bodech, kdy se celá aula dozvěděla, jakým způsobem se na některé relace dívají různé země. Musíme opravdu uznat, že je to složité vzhledem k situaci, kdy zcela jiné zákony mají nejenom evropské země, ale i celé kontinenty, nebo tam, kde je církev pronásledovaná a žije v utajení. I tuto otázku zde musíme řešit. Druhá věc je, že názor na tuto problematiku je rozličný v různých zemích, takže bylo dobře, že jsme to mohli nejenom slyšet, ale i si vyměňovat určité zkušenosti a v některých případech společně hledat řešení. Zítřejší den (sobota) bude nejzásadnější, protože sekretariát summitu se pokusí vypracovat závěrečný pomocný text, který by pak mohl obecně posloužit jako určité vodítko s tím, že ho pak bude muset každá biskupská konference implantovat ve spolupráci s úřady, se zákony dané země. Měl by se pak stát nástrojem k tomu, aby se tyto případy neopakovaly.

Sekretariát tohoto setkání spolupracoval i s výborem OSN, který se zabývá problematikou ochrany dětí, takže jsme se dozvěděli, že na světě 85 milionů dětí trpí zneužíváním. Nejvíce v zemích, kde probíhá válečný konflikt a kde jsou velké tábory kvůli migraci obyvatel. Bohužel rovněž nebezpečným místem je rodina, která není funkční. Tam jsou děti nejvíce ohroženy, protože nemají žádnou ochranu a ani důvěru se s tímto problémem svěřit. Pak jsou to různé skupiny, kde se pracuje s dětmi. Tady musíme bohužel říci, že se do těchto skupin snaží dostat lidé s těmito sklony, a takovou skupinu představuje i duchovní povolání. Kněz může s velkou důvěrou pracovat s dětmi i mládeží. Z hlediska České republiky statisticky víme ve spolupráci s úřady a ministerstvem, že v letech svobody bylo odsouzeno 10 katolických duchovních. Donedávna jsme udávali 11. Víme, že i tady může dojít ke zneužití procesu a k falešným svědectvím, která obviněnému knězi připraví 'očistec na zemi'. Na setkání jsme se tedy zabývali i těmito případy. Setkali jsme se ale i obětmi, například s manželi, kde se nám paní svěřila, jakým způsobem musela bojovat s touto životní situací.
 
Vy jste v italské skupině, jak probíhají práce pak v těchto menších skupinách?
 
Toto setkání je více organizované než synody, vše je předem připraveno. Dříve jsme byli zvyklí, že jsme si vše volili a volili jsme si i skupiny. Já jsem v italsky mluvící skupině se zástupci dalších menších evropských zemí: České republika, Slovensko, Maďarsko, dále Ázerbájdžán, Kazachstán, Turecko, Ukrajina. Naším zpravodajem je řeholní sestra italského původu, generální představená sester marianistek. Tuto funkci dělá vždy ten, kdo má jazyk skupiny jako mateřský. Rozdělení do skupin bylo provedeno podle jazykových schopností a je vidět, že angličtina se španělštinou stále více 'ovládají' církev. Mé německé pracovní prostředí se již rozpadlo, německé skupiny už nejsou.
 
Papež František hovořil o 'konkrétnosti', která by měla být výstupem ze summitu. Víte už o nějakých konkrétních opatřeních, která by se mohla implementovat i třeba v ČR?
 
Všechny tyto sexuální delikty se řeší ve spolupráci s Vatikánem, což ale trvá dlouho, protože je církev je obrovská, máme celkem 1,3 miliardy věřících. Tato práce by mohla být decentralizována na úroveň biskupské konference, která by dostala větší pravomoc, rovněž by větší pravomoc měli metropolité a arcibiskupové, kteří mají církevní provincii. Cílem tedy je, aby se mnohé věci mohly řešit kompetentně a rychle, ale také ve spolupráci s příslušnými civilními orgány, aby vše mohlo probíhat v rychlejším režimu.
 
Děkuji za rozhovor.