Letošní postní rozjímání Raniera Cantalamessy jsou inspirovaná sv. Augustinem

Dnes přednese papežský kazatel otec Raniero Cantalamessa první z pátečních postních rozjímání, která jsou v letošním roce inspirována spisem sv. Augustina „Vejdi do sebe“. Přestože mnozí vědí, že Bůh existuje, často si Jeho přítomnost neuvědomují. Proto je potřeba „nového probuzení“, abychom si Jeho přítomnost uvědomili a žili v ní.

^{Foto: Daniel Ibáñez/CNA}

„Žijeme jako v odstředivce zapnuté na plnou rychlost. Neustále ´vycházíme ze sebe´ skrze pět bran, kterými jsou naše smysly. A netýká se to jen mladých,“ podává otec Raniero Cantalamessa obraz o současné společnosti. 

Proto téma letošních postních rozjímání, které se budou konat každý pátek ve Vatikánu, vychází ze spisu sv. Augustina „Vejdi do sebe“.

„Existuje jedno ´vyjití ze sebe´, které je dobré a které často doporučuje papež František. Je to vyjití směrem k bližnímu, kterému přinášíme evangelijní zvěst, vyjití na existenciální periferii světa,“ vysvětluje dále Cantalamessa a dodává, že „existuje další vyjití, které je škodlivé a odosobňující, tj. když nejsme schopni uniknout hluku a rozptylování, nejsme schopni vstoupit do svého srdce a zde rozmlouvat s Bohem. A právě smyslem postní doby je, nám v tomto pomoci.“

Otec Cantalamessa dále vysvětlil, že tato postní rozjímání navazují na jeho adventní promluvy inspirované slovy 42. žalmu „Má duše žízní po Tobě, Bože“.

„Bůh je stále přítomný, ale většinou si to neuvědomujeme. Jedna věc je vědět, že Bůh existuje, a něco jiného je uvědomovat si Jeho přítomnost, žít v Jeho přítomnosti, ´coram Deo´, jak se dříve říkalo,“ vysvětlil Raniero Cantalamessa a dodal, že „mezi těmito dvěma postoji je něco, co se podobá tomu, co se děje při ranním probuzení. Během noci věci kolem nás existovaly, zůstaly tak, jak jsme je večer před tím zanechaly: postel, okno, pokoj. Ale teprve nyní, když se probouzíme, tyto věci začínají existovat pro nás, protože si je uvědomujeme, všimneme si jich. Před tím, jakoby neexistovaly. A totéž se děje s Bohem. Je potřeba probuzení, znovu ´nastartovat´svědomí, abychom si Boha všimli. A tato letošní postní zamyšlení by ráda tomuto ´probuzení´ chtěla pomoci.“

^{(Zdroj: SIR)}