Katolický týdeník: Svědomí

19. 03. 2019 Rubrika: Domácí
Na máločem, co přesahuje náš každodenní život, se lidé víry a lidé bez vyznání tak široce shodnou, jako na existenci svědomí. Nutnost volit mezi dobrem a zlem potkala v životě patrně každého. Stejně jako téměř každý zná, jak umí svědomí vyčítat.

Křesťané však kladou svědomí o úroveň výš. Chápou je jako „nejtajnější střed a svatyni člověka, kde je sám s Bohem, jehož hlas mu zaznívá v nitru“ – jak shrnuje dokument Druhého vatikánského koncilu Gaudium et spes. Protože skrze tento hlas se sám Bůh setkává s konkrétním člověkem v jeho jedinečnosti, staví církev svědomí na prominentní místo. „Svědomí je prvním ze všech náměstků Krista,“ píše blahoslavený kardinál John Henry Newman v „Listě vévodovi z Norfolku“ (1875). Ač toto dílo sepsal na obranu papežství a závaznosti jeho autority, neváhá v něm zdůraznit: „Kdybych musel v přípitku po večeři zmínit náboženství, připiji s vaším dovolením na papeže – ovšem nejdřív na svědomí, a na papeže až poté.“

A o sedmdesát let později shrnuje teolog P. Dominik Pecka: „Základní pravidlem křesťanské mravnosti je: jednej podle svědomí. To pravidlo je závazné i přes nebezpečí, že by svědomí mohlo být bludné. Vše, co činí člověk proti svědomí, je hříšné.“

To ovšem neznamená, že se vždy máme s výmluvou na „svobodu svědomí“ držet jen úsudku, který nám vyhovuje nebo se nám líbí. Církev důrazně vybízí k výchově a kultivaci svědomí a nabízí k tomu staletími prověřené nástroje: základem je nám Desatero, pak je tu Písmo, katechismus, příklad a myšlenky svatých – a především pak svátost smíření. Ta už tím, že v ní nevyznáváme svá provinění „do zdi“, ale do naslouchajícího ucha zpovědníka, připomíná, co je pro křesťanské pojetí svědomí rozhodující: že tu neběží o soukromou věc srovnatelnou se zásadami zdravé výživy nebo návodem k obsluze strojů, ale že svědomí se rozvíjí a zcitlivuje v kontaktu s druhými, ve vztahu k nim i ve vztahu k Bohu. Stejně jako putování za Božím hlasem, který se ve svědomí ozývá, není jakousi individuální „spirituální cestou“ k osobní dokonalosti, ale společnou poutí bratrů a sester k Otci.

Na této dvoustraně se svědomím zabýváme z několika úhlů. Jak je správně formovat a jak v tom může pomoci společenství církve, přiblíží zkušený zpovědník P. Josef Hurt. O svých zkušenostech promluví několik veřejně činných osobností. A podíváme se také mezi lidi, kteří mohou budit dojem, že „žádné svědomí nemají“ – do vězení. Díky křesťanským dobrovolníkům a příběhům z evangelia dokážou i pachatelé kriminálních činů pochopit, že svědomí mají a že skrze ně můžou dojít k témuž, co všichni ostatní – stát se lepšími lidmi.

(autorka anonce: Alena Scheinostová) 

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Biskupové se modlili na poušti 

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu.

Téma: Svědomí

Nutnost volit mezi dobrem a zlem potkala v životě patrně každého. Stejně jako téměř každý zná, jak svědomí umí vyčítat.

Jdi na venkov!

Právě tak vybídl obrozenec Ludvík Rittersberg spisovatelské kolegy, když pátrali po zdrojích pro národní tvorbu. Stejnojmenná výstava v Západočeské galerii ukazuje, jak tuto výzvu proměňují umělci až do dnešní doby.

Křesťan v rozbouřených časech

Jak být solí a světlem v rozdělené společnosti?

Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska tvoří až polovinu obyvatelstva. Práci Řeckokatolické romské misie představuje její ředitel P. MARTIN MEKEL.

Příště: HAZARD

I před těmi nejbližšími se mu dařilo tajit svou druhou tvář hráče. Propadl jedné z nejhůř patrných závislostí: gamblerství. Více v rubrice Doma.

(Zdroj: Jiří Macháně, KT) 

Soubory ke stažení

o_cem_pise_KT_12_2019.pdf velikost: 644,1 KB Stáhnout
Autor článku: Radka Blajdová