Papež František: Boží vůlí je záchrana člověka

20. 03. 2019 téma: Středeční audience Rubrika: Papež František
Po týdenní pauze se opět konala na náměstí sv. Petra středeční audience. V další katechezi věnované modlitbě Otčenáš se papež František zastavil u třetí invokace „Buď vůle tvá“.

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

Bůh přichází jako první

V úvodním biblickém textu zazněla výzva sv. Pavla k věrnosti v modlitbě: „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti...“ ( 1 Tim 2, 1-2)

Papež František tak navázal na cyklus katechezí o modlitbě Otčenáš a zaměřil se na třetí invokaci: „Buď vůle tvá„Tato výzva se vyslovuje ve spojení s prvními dvěma invokacemi: ´Posvěť se jméno tvé´ a ´Přijď království tvé´ a tvoří tak zvaný triptych,“ řekl Svatý otec.

„Ještě dříve, než člověk začne mít starost o svět, je tu Bůh se svojí neúnavnou péčí o něho a svět. Celé evangelium reflektuje tuto obrácenou perspektivu,“ pokračoval papež František a uvedl příklad Zachea, který vyleze na strom, aby zahlédl Ježíše, ale neví, že již mnohem dříve začal Bůh hledat jeho„Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ (Lk 19,10)

Boží vůlí je hledat a zachraňovat ztracené

Boží vůlí, která je vtělená do Ježíše, je: hledat a zachraňovat ztracené. A my, v modlitbě, žádáme, aby hledání Boha bylo úspěšné a byl naplněn Jeho plán univerzální spásy,“ uvedl dále Svatý otec a položil otázku: „Zamysleli jste se nad tím, co to znamená, že mě Bůh hledá? Každý z nás může říci: Bůh hledá mě... Ano, On hledá každého osobně... Bůh je veliký, kolik lásky je za tím vším.“

„Bůh není dvojznačný, neskrývá se za hádankami, nedefinoval budoucnost světa nečitelným způsobem. Pokud toto nepochopíme, riskujeme, že nebudeme rozumět ani třetí prosbě Otčenáše,“ pokračoval dále Svatý otec. Ve skutečnosti je Bible plná výrazů, které vypovídají o pozitivní Boží vůli v konfrontaci ke světu.

V Katechismu katolické církve najdeme mnoho citací, které dokládají věrnou a trpělivou Boží vůli (viz. KKC 2821- 2827). A sv. Pavel ujišťuje, že Bůh chce, „aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“ (1 Tim 2,4)

Boží vůli tedy je, bez pochyby, záchrana člověka, záchrana každého z nás. Bůh se Svojí láskou tluče na ´dveře´ našeho srdce. Proč? Aby nás přitáhl k sobě a přiblížil na cestě záchrany. Bůh je blízký každému z nás Svoji láskou, aby nás vzal za ruku a vedl k záchraně. Kolik lásky za tím je...,“ dodal papež František.

Nejsme otroky, ale svobodnými Božími dětmi

„Tudíž když se modlíme ´buď vůle tvá´, nejsme vyzváni, abychom jenom servilně svěsili hlavu, jako bychom byli otroci, ne, Bůh nás chce svobodné,“ pokračoval dále papež. Modlitba Otčenáš není modlitbou otroků, ale dětí, kteří znají srdce svého Otce a jsou si jisti Jeho láskou. „Běda nám, pokud bychom při vyslovování těchto slov pokrčili rameny a odevzdali se osudu, ke kterému máme nelibost a který nedokážeme změnit,“ uvedl papež a dodal: „Naopak, modlitba má být plná vroucí důvěry v Boha, který chce pro nás dobro, život a záchranu. Má to být odvážná a také bojovná modlitba, neboť na světě je spousta skutečností, které neodpovídají Božímu plánu.“ 

Bůh touží po míru a chce přemáhat zlo dobrem

Když budeme parafrázovat proroka Izajáše, můžeme říci: „Pane, zde vládne válka, zneužívání moci, vykořisťování; ale my víme, že Ty chceš naše dobro, proto Tě prosíme: ´buď vůle tvá!´ Pane, rozvrať světské plány, změň meče v radlice a kopí na vinařské nože; aby již nikdo neválčil.“ (srv. Iz 2,4) 

Modlitba Otčenáš je modlitbou, která v nás zapaluje stejnou lásku, kterou měl Ježíš k Otcově vůli, je plamenem, který nás pohání měnit svět láskou. „Křesťan nevěří v nevyhnutelný osud. V křesťanské víře není nic náhodné, místo toho tam je záchrana, která čeká, aby se projevila v životě každého muže a ženy a byla naplněna ve věčnosti. Pokud se modlíme, je to proto, že věříme, že Bůh může a chce změnit realitu tím, že přemůže zlo dobrem. Tohoto Boha má smysl poslouchat a odevzdat se Mu i v těch nejtěžších zkouškách,“ řekl dále papež František. 

Odevzdejme se do oceánu Boží lásky

Takto to bylo i pro Ježíše v Getsemanské zahradě, když prožíval úzkost a modlil se: „Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ (Lk 22,42). Ježíš je drcen zlem světa, ale v plné důvěře se odevzdá do oceánu lásky Otcovy vůle. Stejně tak mučedníci, v hodině své zkoušky, nezískávají smrt, ale vzkříšení. 

Bůh nás z lásky může vést po náročných cestách, abychom zažili bolestná zranění, ale nikdy nás neopustí, bude s námi stále, vedle nás, v nás...,“ ujistil papež František a dodal, že „pro věřícího je toto spíše než nadějí jistotou. Bůh je se mnou.“

Totéž nalezneme v podobenství o soudci a vdově v Lukášově evangeliu, které říká, že je potřeba se neustále modlit: „Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ (Lk 18,7-8).

„Takový je Pán, tak nás miluje, tak nás má rád,“ zakončil papež František svoji katechezi a vyzval všechny ke společné modlitbě Otčenáše.

V závěrečném apelu pak Svatý otec připomněl velké záplavy v Mosambiku, Zimbabwe a Malawi a ujistil místní obyvatele o své blízkosti a modlitbě.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku: Radka Blajdová