Katolický týdeník: V Nepomuku odhalili pravou podobu sv. Jana

Jak skutečně vypadal sv. Jan Nepomucký? Úplně jinak, než jak ho zobrazují sochy, které potkáváme po celém světě – zjistili odborníci po roce a půl výzkumu.

Existuje zhruba 66 tisíc vyobrazení Jana Nepomuckého, většinou jde o sochy. Jde však o idealizovanou podobu světce, která neodpovídá realitě.

Jak se to podařilo zjistit? Svatojánské muzeum v Nepomuku oslovilo antropology z Brna, kteří po roce a půl práce vytvořili nejprve lebku a poté i sochu sv. Jana, která věrně zobrazuje jeho skutečnou podobu. Na výzkum se dlouho nedařilo sehnat peníze, pomohl až dar dvou věřících ze Slovenska, přispěl ale i kraj či místní farnost.

„Právě jinakost jeho zobrazení nám může pomoci vysvětlovat úctu ke svatým,“ říká místní arciděkan P. Jiří Špiřík. „Můžeme na tom lidem ukázat, že je mnohem důležitější, kým svatý Jan byl, jak žil a jak spolupracoval s Boží milostí než to, jak vypadal. Čekal jsem, že podoba bude diametrálně jiná od dosavadních představ. Už minulou neděli jsem v kázání žertoval, že budu muset nové soše půjčit svůj biret, abychom poznali, že jde o svatého Jana,“ dodává s úsměvem.

Výzkum ze 70. let

Odborníci z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea si museli nejprve vytvořit model lebky, poté na ni nanášeli hlavní obličejové svaly a další měkké tkáně. Lebka sv. Jana je uložena ve svatovítské katedrále, ale k jejímu exhumování a zkoumání nedostali antropologové souhlas. Vyšli proto z podrobné metrické, kresebné a fotografické dokumentace, která je k dispozici po profesoru Emanuelu Vlčkovi z výzkumu světcových ostatků z roku 1972. Přesnosti podoby to podle antropoložky Evy Vaníčkové příliš neublížilo, protože dokumentace byla velmi podrobná a přesná. Celý proces to jen velmi zpomalilo, protože lebku museli tvarovat ručně. Pokud by mohli pracovat přímo s ostatky, využili by 3D skenování. „Lebku bychom pak měli zhruba do týdne, takto vznikala několik měsíců,“ upřesňuje sochař Ondřej Bílek, který ji vytvářel. Spolu s Evou Vaníčkovou mají za sebou už několik modelů podle kosterních pozůstatků – vytvářeli například pravěkou ženu z Dolních Věstonic či neandertálského lovce. Světce ale dělali poprvé. „Některé modely jsme dělali až hyperrealisticky, vypadají téměř jako živí. Pro světce nám to ale nepřišlo vhodné, proto jsme zvolili formu bronzové busty,“ připojuje Vaníčková.

(autor anonce: Tomáš Kutil)

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Biskupové reagují na zneužívání

Čeští a moravští biskupové rozhodli na svém plenárním zasedání v Izraeli o zřízení kontaktního centra pro oběti zneužívání. Reagují také na případy zveřejněné v posledních dnech.

Téma: Arcibiskup Rudolf Jan

Jím založené válcovny železa ve vsi Vítkovice u Ostravy se v následujících desetiletích vyvinuly v jeden z průmyslových pilířů Ostravska.

Velikonoční festival duchovní hudby

Již za dva týdny Brno ožije festivalem, který spojuje křesťanskou hudbu s příležitostí k velikonoční meditaci v chrámových prostorách.

Chci být zas normální táta

Rozhovor s končícím předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem. 

Pouť se svatou Anežkou

Přípravy na Národní pouť k 30. výročí kanonizace Anežky Přemyslovny, která se uskuteční od 11. do 13. listopadu, jsou v plném proudu. Organizátoři pouti, která se koná pod záštitou České biskupské konference, žádají poutníky, aby se na cestu už přihlašovali.

Příště: EUTANÁZIE

O eutanázii se mluví jako o „dobré smrti“. Je-li ale skutečně dobrá, proč se církev staví proti? Zkušenosti ze zahraničí navíc varují, že se lidstvo pouští na  velmi tenký led.

^{(Zdroj: Jiří Macháně, KT)}