Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
10. 4. 2019, 13.15
Papež František se v dnešní katechezi při generální audienci zaměřil na další prosbu modlitby Otčenáš: odpusť nám naše viny. Upozornil, že největším nebezpečím pro křesťana je pýcha, neboť všichni jsme Božími dlužníky a dokážeme odpouštět, protože nám bylo odpuštěno.
Foto: Tiskové středisko Svatého stolce
„Otče, měj s námi slitování, neboť i ten ´nejsvatější´ mezi námi nepřestává být tvým dlužníkem,“ uvedl Svatý otec ve svém 12. zamyšlení nad modlitbou Otčenáš, která byla věnována prosbě: „odpusť nám naše viny“.
„Modlitba vstupuje do našich vztahů s druhými a stejně tak, jako potřebujeme chléb, o který jsme Pána žádali v předchozí prosbě, tak potřebujeme i odpuštění. Každý den,“ vysvětlil dále papež František a dodal, že „křesťan, který se modlí, prosí Boha především o to, aby mu byly odpuštěny jeho dluhy, tj. hříchy. A i kdybychom byli dokonalí, průzrační jako křišťál a nikdy bychom se neodchýlili od dobrého života, stále zůstáváme dlužníky, kteří za vše vděčí Otci.“
„Nejnebezpečnějším postojem křesťanského života je pýcha. Je to postoj toho, který se před Boha staví s tím, že s Ním má své účty v pořádku,“ upozornil Svatý otec na nebezpečí pýchy. Právě lidé, kteří si myslí, že jsou dokonalí, kteří kritizují druhé, jsou pyšní.
„Nikdo z nás není dokonalý, nikdo,“ zdůraznil papež a připomněl podobenství o farizeu, jenž se cítil být dokonalý a všemi pohrdal, a celníkovi, který si se ani neodvažoval vstoupit do chrámu a svěřil se Božímu milosrdenství. „Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lk 18,14) „Protože nebyl pyšný a znal své hranice a hříchy,“ dodal k tomu Svatý otec.
„Máme hříchy, které je vidět, a hříchy, které vidět nejsou, jsou skryté. A nejhorším z nich je povýšenost,“ pokračoval dále papež František ve své katechezi a dodal, že tato povýšenost může „nakazit“ i ty, kteří žijí intenzivní náboženský život.
„Hřích rozděluje bratrství, dává nám dojem, že jsme lepší než druzí, že jsme podobní Bohu,“ upozornil Svatý otec a pokračoval: „A místo toho jsme všichni před Bohem hříšníky, máme důvod, proč se bít v prsa. Pokud tedy chceš klamat sám sebe, řekni, že nemáš hřích.“
„Jsme dlužníky především proto, neboť jsme v tomto životě dostali mnoho: život, otce, matku, přátelství, krásy stvoření. I když všichni někdy procházíme těžkými dny, stále si musíme připomínat, že život je milost, je to zázrak, který Bůh stvořil z ničeho,“ řekl Svatý otec.
„Jsme dlužníky, protože, i když dokážeme milovat, nikdo z nás toho není schopen pouze z vlastních sil. Můžeme milovat, ale s milostí Boží,“ pokračoval dále papež a dodal, že staří teologové toto nazývali „mysterium lunae“. Znamená to, že podobně jako měsíc, který nemá vlastní světlo a reflektuje světlo slunce, ani my nemáme vlastní světlo, ale odrážíme Boží milost, která je světlem Boha.
„Jestliže tedy miluješ někoho, je to proto, že někdo blízko tebe v tobě probudil lásku, abys pochopil, že v tom spočívá smysl existence,“ dodal papež.
„Pokud nasloucháme příběhu člověka, který udělal chybu, byl ve vězení, byl odsouzen, bral drogy... klademe si otázku, kdo by měl být obviněn za jeho chyby? Jenom jeho svědomí nebo nenávist a opouštění, které si člověk nese sebou?“ uvedl Svatý otec a dodal, že „toto je ´tajemství měsíce´: milujeme především proto, že jsme byli milováni, odpouštíme, protože nám bylo odpuštěno. A pokud někdo nebyl osvícen světlem slunce, stane se chladným, jako zimní krajina.“
Žijeme v „řetězu lásky“, která nás předchází. „Nikdo z nás nemiluje Boha tolik, jak On miloval nás. Stačí se postavit před kříž, abychom pochopili tento nepoměr. On nás miloval vždy a miluje nás jako první,“ uvedl Svatý otec a zakončil svoji katechezi modlitbou: „Pane, i ten nejvíce svatý mezi námi nepřestává být tvým dlužníkem. Pane, smiluj se nad námi, nade všemi!“
(Zdroj: Vatican News, Tiskové středisko Svatého stolce)
Tisk
