Svatý týden: Od Květné neděle až po Zmrtvýchvstání Páně

Velikonoce jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Ve velikonočním triduu (třídenní) oslavuje církev největší tajemství našeho vykoupení, slaví památku Ježíše ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného. Nabízíme představení jednotlivých dnů Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a končí nedělí Zmrtvýchvstání Páně.
Publikováno: 12. 4. 2019 17:45

Fota z farnosti Vysoké Mýto

Květná neděle (14. dubna)

Na Květnou neděli, nazývanou In Palmis, si církev připomíná slavný vjezd Krista Pána do Jeruzaléma.

Přede mší svatou se věřící shromáždí většinou v jiném kostele nebo na jiném vhodném místě mimo kostel, k němuž má průvod směřovat. V rukou drží ratolesti (v našich krajích většinou větvičky kočiček), které kněz na začátku obřadu pokropí svěcenou vodou a přečte jedno ze čtyř evangelií o vjezdu Páně do Jeruzaléma. Poté je zahájen průvod, který může být doprovázený oslíkem a který směřuje do kostela, kde bude slavena mše svatá. Při průvodu se zpívají antifony: „Z Jeruzaléma vyšly zástupy naproti Pánu; děti mávaly olivovými ratolestmi a všichni volali: Hosana na výsostech... Lidé prostírali Pánu na cestu své pláště a volali: Hosana synu Davidovu! Požehnaný ten, který přichází ve jménu Hospodinově!“ Pokud se nemůže konat průvod mimo kostel, oslaví se vjezd Páně uvnitř kostela slavnostním vstupem před hlavní mší nebo se alespoň koná na začátku mše svaté krátká připomínka na vjezd Páně do Jeruzaléma.

Při mši svaté se čtou nebo zpívají (vícehlasně) pašije, tj. úryvky z evangelií o utrpení a smrti Ježíše Krista. V římském ritu se s pašijemi můžeme setkat jen dva dny v roce: na Květnou neděli (v jednom ze synoptických evangelií dle ročního cyklu) a na Velký pátek (Janovy pašije). 

Zelený čtvrtek (18. dubna) 

Tento den si připomínáme poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství i eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve).

Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem v diecézní katedrále. Tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis a má zdůraznit společenství kněží s biskupem. Kněží, kteří s biskupem koncelebrují, mají být z různých částí diecéze, aby se tak naznačila jednota diecézního kněžstva. Při této bohoslužbě se světí posvátné oleje, jež se budou po celý rok používat ve všech farnostech diecéze k udílení svátostí. Jedná se o oleum infirmorum (olej nemocných), oleum catechumenorum (olej katechumenů) a oleum chrismatis (křižmo). Dále se při této bohoslužbě obnovují kněžské a jáhenské sliby.

Ve večerních hodinách se pak slaví mše svatá na památku poslední večeře Páně. Svatostánek je před slavením mše svaté prázdný a musí se pro přijímání na Zelený čtvrtek a Velký pátek připravit dostatečný počet hostií, které budou při této mši konsekrovány. Po postní době (s vyjimkou slavností) se poprvé rozezní chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a rozezvučí se zvony, které poté utichnou až do velikonoční vigilie.

Po homilii, která má připomenout ustanovení svátosti oltářní a kněžství, jakož i přikázání Páně o bratrské lásce, následuje v mnoha farnostech symbolické mytí nohou dvanácti účastníkům bohoslužby, kteří představují dvanáct učedníků. Jedná se o připomínku Ježíšovy pokory, který nám tak dal příklad: „Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“

Svaté přijímání je pod obojí způsobou (chleba a vína) a po přijímání se přenáší nádoba s konsekrovanými hostiemi průvodem, v jehož čele se nese kříž, na předem připravené a vhodně vyzdobené místo v kostele, kde bude uchována až do přijímání během Velkopátečních obřadů. Na tomto místě se chvílí tiché adorace připomíná Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě

Po skončení mše svaté se obnaží oltář, na němž se celebrovalo. Také je vhodné zahalit v kostele kříže červenou nebo fialovou rouškou, nestalo-li se tak již v sobotu před pátou nedělí postní. Před obrazy svatých se nemají rozžíhat světla.

Tímto dnem, resp. přesněji večerem, začíná velikonoční triduum, které končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli.

Velký pátek (19. dubna) 

Podle prastaré tradice je tento den spolu s Bílou sobotou (do západu slunce) jediným dnem v roce, kdy je zakázáno slavení svátostí, vyjma svátosti pokání a pomazání nemocných. Pohřeb se má v tento den konat beze zpěvu, bez varhan a bez zvonění. Je to den přísného postu, neboť se připomíná Ježíšova křížová cesta a ukřižování.

Místo mše svaté se konají, nejlépe kolem třetí hodiny odpoledne, Velkopáteční obřady, které mají tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a svaté přijímání.

Obřady začínají za úplného ticha, kdy kněz a jáhen po příchodu k oltáři pozdraví oltář hlubokou úklonou a vrhnou se tvář nebo pokleknou. Tato prostrace naznačuje jak ponížení člověka „pocházejícího ze země“, tak zármutek a bolest církve.

Podobně jako na Květnou neděli se zpívají (případně čtou) pašije, zpráva o Ježíšově smrti, tentokrát podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují Jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo „dokonáno jest“ na kříži je Jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. 

Bohoslužbu slova uzavírá 10 starobylých přímluv, které pocházejí z prvních dob křesťanství. Společně v nich prosíme za církev; za papeže; za služebníky církve a za všechny věřící; za katechumeny; za jednotu křesťanů; za židy; za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista; za ty, kdo nevěří v Boha; za ty, kdo mají odpovědnost za společnost a stát a za ty, kdo trpí. Vyjadřuje se tím, že Kristus zemřel za všechny lidi, i za ty, kdo Ho neznají.

Poté následuje obřad uctívání kříže, který se přenese za trojité výzvy: „Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa“ a odpovědi lidu „Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste“ k oltáři. Kříž se uctívá pokleknutím, případně políbením. 

Poté se oltář pokryje plátnem, připraví se na něm korporál a kniha a přenese se Svátost oltářní a věřící přistupují ke svatému přijímání. Obřady končí za úplného ticha.

Bílá sobota (20. dubna)

V tento den setrvává církev v modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o Jeho umučení a smrti a také o Jeho sestoupení mezi mrtvé. Očekává v modlitbě a postu Jeho vzkříšení.

Večer po setmění se slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu, aby podle napomenutí evangelia byli věřící s hořícími lampami v rukou podobni těm, kteří očekávají Pána, až znovu přijde, aby je nalezl, jak bdí, a přivedl ke svému stolu. Velikonoční vigilie, kterou židé každoročně slavili jako památku na velikou noc, kdy přenocovali v očekávání přechodu Pána, který je měl vysvobodit z faraónova otroctví, byla předobrazem pravého příchodu Kristova, tj. noci opravdového osvobození, v níž Kristus rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu.

Obřady začínají většinou venku před kostelem slavností velikonoční svíce. Lid se shromáždí u zapáleného ohně, který kněz požehná a do připravené velikonoční svíce - paškálu rydlem vyryje kříž a řecká písmena alfa a omega se slovy: „Kristus včera i dnes, začátek i konec, alfa i omega, Kristus je Pán všech věků, on vládne dějinám, jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků. Amen.“ Poté může do paškálu zasadit pět kadidlových zrn na způsob kříže:  „Pro své slavné svaté rány, kéž nás chrání a zachrání Kristus Pán ukřižovaný.“ Paškál je zapálen od nového ohně a se slovy „Světlo Kristovo“  je přenesen před kostel, kde si od něho zapalují své svíce i ostatní věřící, kteří poté jen za svitu svící přichází do ztemnělého kostela.

Po velikonočním chvalozpěvu - Exultet - začíná bohoslužba slova. Sedm čtení ze Starého zákona (případně alespoň tři) připomínají podivuhodné skutky, které činil Bůh svému lidu od počátku, tj. od stvoření světa. Po každém čtení následuje responsoriální žalm s chvílí tichého usebrání. Po posledním čtení ze Starého zákona se rozsvítí světla, rozeznívají se zvony i hudba a kněz začne zpívat chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje čtení epištoly, slavnostní zpěv Aleluja a evangelium.

Další částí Velikonoční vigilie je křestní bohoslužba. Zpívají se litanie, poté kněz posvětí vodu v křtitelnici a ponoří do ní paškál. Jsou-li ve farnosti katechumeni, je jim v tomto okamžiku udělena svátost křtu, tj. po zřeknutí se ducha zla a trojím vyznání víry. Ostatní věřící v tuto chvíli obnovují s rozsvícenými svíčkami své křestní vyznání a na připomínku křtu jsou pokropeni svěcenou vodou (asperges).

Dále mše svatá pokračuje slavením eucharistie, k dosažení plnosti se doporučuje přijímat pod způsobou chleba i vína.

Neděle Zmrtvýchvstání Páně (21. dubna) 

Na Boží hod velikonoční se slaví mše svaté už v plně radostném duchu. Připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.

Tato událost je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Doba velikonoční pokračuje po celých padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání až do neděle Seslání Ducha Svatého.

(Zdroj: Český misál, Litterae circulares de festis paschalibus praeparandis et celebrandis)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Papež Thajcům: Jste lid úsměvu

Dnešním dnem začal oficiální program papežovy návštěvy v Bangkoku. Dopoledne se Svatý otec setkal s předsedou thajské vlády a veřejnými činiteli. Poté následovala návštěva u nejvyššího patriarchy buddhistů a nemocnice St. Louis. Posledním bodem programu byla mše svatá, která se konala na národním stadiónu.
21.11.2019

Papež František dorazil do Thajska

Dnes v brzkých ranních hodinách středoevropského času dorazil papež František do Thajska, kde zahájil svoji 32. zahraniční cestu. Na letišti v Bangkoku ho kromě oficiální delegace přivítala i jeho sestřenice řeholnice Ana Rosa Sivoriová, která uvedla, že v zemi panuje tzv. „papežská horečka“, neboť všichni chtějí vidět papeže.
20.11.2019

Vyjádření kardinála Dominika Duky k rozhodnutí Krajského soudu v Brně

Přinášíme vyjádření kardinála Dominika Duky k dnešnímu rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který zamítl žalobu ohledně omluvy Brněnských divadel za uvedení hry O. Frljiče.
20.11.2019

Ignác Stuchlý pokročil směrem k blahořečení

Dne 5. listopadu 2019 se sešel poradní sbor teologů-konzultorů při vatikánské Kongregaci pro blahořečení a jednomyslně schválili dokument o hrdinských ctnostech Božího služebníka Ignáce Stuchlého (1869–1953), od jehož narození v polovině prosince uplyne 150 let. Je to druhý krůček k oficiálnímu prohlášení zakladatele českého salesiánského díla za „ctihodného“. Třetím krokem bude schválení kauzy od kardinálů téže kongregace.
20.11.2019

Tomáš Kraus: Zájem veřejnosti o Červenou středu nás velmi potěšil

Příští středu 27. listopadu se v Praze a v dalších městech a obcích ČR uskuteční iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která chce veřejně připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Při této příležitosti jsme udělali rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem Federace židovských obcí, která se na této akci podílí společně s ČBK a ERC.
20.11.2019