Papež František: Velikonoce jsou zkouškou modlitby Páně

Před začátkem velikonočního Tridua se papež František ve své katechezi během středeční generální audience zaměřil na Velikonoce jako zkoušku modlitby Otčenáš. Zdůraznil tři okamžiky Ježíšovy modlitby během Svého utrpení: oslavovat svým životem Boha, ve zkouškách se svěřovat Otci a v setkání s Ním nacházet odpuštění a odvahu odpouštět. Na závěr pozdravu francouzským poutníkům vyjádřil Svatý otec svoji blízkost městu Paříži a celému francouzskému lidu.
Publikováno: 17. 4. 2019 17:00

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

Na začátku audience zazněl úryvek z Markova evangelia o Ježíšově modlitbě v Getsemanské zahradě, kde Ho přepadla hrůza a úzkost a On prosil Své učedníky, aby zůstali s Ním a bděli. V této těžké chvíli volal Ježíš ke Svému Otci slovy: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ (Mk 14,32-36a).

Poté pokračoval Svatý otec slovy: „V těchto týdnech se zamýšlíme nad modlitbou Otčenáš. A nyní, v předvečer velikonočního Tridua, se zastavme u některých slov, kterými se Ježíš během Svého utrpení obracel k Otci. 

Sláva ukazuje na zjevení Boha

První zvolání se odehrává po Poslední večeři, kdy Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, ... oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět.“ (J 17,1.5).

„Ježíš si vyprošuje slávu a tato prosba se zdá být paradoxní ve chvíli, kdy se blíží Jeho utrpení. O jakou slávu se jedná?,“ zamyslel se Svatý otec a dodal, že „Bible často mluví o Boží slávě: např. té, kterou se Bůh oslavil při osvobozování Svého lidu z Egypta a když ho sytil na poušti.“ Boží sláva se pak ukázala na hoře Sinaj, kde Bůh odhalil Svoji přítomnost. Dále zazářila v Jeruzalémském chrámě a je viditelná skrze proroky. 

Sláva zkrátka ukazuje na zjevení Boha, je charakteristickým znakem Jeho přítomnosti, která přináší lidem spásu,“ řekl dále papež a uvedl, že Ježíš je tím, který definitivním způsobem zjevuje Boží přítomnost a spásu. A činí to právě o Velikonocích, kdy je vyvýšen na kříži a oslaven. Na kříži Bůh konečně zjevuje Svoji slávu: odstraňuje poslední závoj a uvádí nás do úžasu jako nikdy před tím. Objevme tedy, že Boží sláva je plná lásky: čisté, bláznivé a nepředstavitelné lásky, která přesahuje všechny limity.“

Oslavujme Boha tím, že budeme vše dělat s láskou

„Poprosme i my Otce, aby z našich očí odstranil závoje, abychom tyto dny při pohledu na kříž mohli zakusit, že Bůh je láska,“ vyzval papež František, neboť často si Boha představujeme jako majitele a ne jako Otce, jako přísného soudce a ne jako milosrdného Spasitele. „Ale Bůh o Velikonocích zkracuje tyto vzdálenosti, zjevuje se ve Své pokorné lásce, která touží po lásce naší. Proto Ho můžeme oslavovat tím, když budeme žít vše, co děláme, s láskou, když budeme dělat vše ze srdce, jako On,“ vybídl Svatý otec podobně jako sv. Pavel: „Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.“ (1 Kor 10,31).

Pravá sláva je slávou lásky, protože je jedinou, která dává světu život. „Samozřejmě je tato sláva opakem světské slávy, která přichází tím, že je člověk obdivován, chválen, uznáván: když jsem v centru pozornosti já,“ pokračoval Svatý otec a postavil do protikladu slávu Boží, kde není žádný potlesk, žádné publikum, kde v centru nejsem já ale ten druhý„O Velikonocích vidíme, jak Otec oslavuje Svého Syna, zatímco Syn oslavuje Otce. Žádný neoslavuje sám sebe,“ dodal.

Když vrcholí Ježíšovo utrpení, On říká: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ (Lk 23,46). „Je to Duch, jež dal Otec Ježíši a Ježíš ho vrací Otci. Mé se stává tvým. Tak jedná Bůh, tak jedná láska, tak se uskutečňuje záchrana, která je darem lásky,“ řekl Svatý otec a vybídl, abychom se zeptali sami sebe:

„Pro jakou slávu žiji?

Pro moji nebo pro Boží slávu?

Chci jen dostávat od druhých nebo také obdarovávat ostatní?

Ve své opuštěnosti se obracejme k Otci

Po Poslední večeři Ježíš vstoupil do Getsemanské zahrady a i zde se modlil k Otci, zatímco Jeho učedníci upadali do spánku a Jidáš se blížil s vojáky. Ježíš pocítil strach a úzkost z toho, co Ho očekává: zrada, pohrdání, utrpení, neúspěch. Je smutný a na tomto pozadí zoufalství se obrací k Otci tím nejněžnějším oslovením „Abba“, tatínku (Mk 14,36).

V této zkoušce nás Ježíš učí obejmout Otce, neboť v modlitbě k Němu nachází sílu jít v bolesti dál. V této těžké situaci je modlitba útěchou a důvěrou. Opuštěný od všech, ve své vnitřní opuštěnosti Ježíš není sám, je s Otcem. „Zatímco my, v našich Getsemanech, si často vybíráme zůstat sami, místo toho, abychom řekli ´Otče´ a důvěřovali, jako Ježíš, Jeho vůli, která je naším pravým dobrem,“ uvedl Svatý otec.

„Pokud ve zkoušce zůstaneme uzavřeni sami do sebe, vytváříme si tak tunel, bolestnou introvertní cestu, která má pouze jeden směr: stále hlouběji sami do sebe. Největším problémem tedy není bolest, ale to, jak se jí čelí. Samota nenabízí výchozí cestu, ale modlitba ano, neboť je vztahem, vyjádřením důvěry. Ježíš vše svěřuje a vše je svěřeno Otci, přináší Mu, co cítí, opírá se o Něho v boji. Proto, když budeme vcházet do našich Getseman, modleme se: ´Otče´,“ zdůraznil papež.

Odpuštění je vrcholem lásky

Třetí modlitbou, kterou k nám Ježíš promlouvá, jsou Jeho slova na kříži: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lk 23,34) Ježíš se modlí za ty, kteří na Něho byli zlí, za Své vrahy. Evangelium upřesňuje, že se takto modlil v okamžiku Svého ukřižování, ve chvíli, kdy byl plný pronikavé bolesti přibíjen na kříž.

„Zde, na vrcholu bolesti kulminuje Jeho láska: dochází k odpuštění, které je nejmocnějším darem, jenž prolamuje kruh zla. Ježíš se modlil k Otci také za nás, neboť od Otce přichází odpuštění, které osvobozuje srdce, jež nás uzdravuje zevnitř,“ uvedl dále Svatý otec a vyzval: 

„Drazí bratři a sestry, abychom oslavili Velikonoce opravdově a nejen jako rituál, ale opravdově životem, pospěšme si, pokud jsme tak již neučinili, abychom přijmuli Otcovo objetí ve zpovědi. Odtud pramení radost cítit se být milován a také síla odpouštět těm, kteří nám ubližují.

Když se budeme v těchto dnech modlit Otčenáš, prosme o tyto milosti:

  • žijme naše dny pro Boží slávu, tj. s láskou;
  • svěřujme se Otci ve zkouškách;
  • nacházejme v setkání s Otcem odpuštění a odvahu odpouštět.“

Papež vyjádřil blízkost francouzskému lidu

Na závěr pozdravu francouzským poutníkům vyjádřil Svatý otec svoji blízkost městu Paříži a celému francouzskému lidu: „Drazí bratři a sestry, cítím veliký smutek a jsem vám všem na blízku. Všem, kteří se zasadili při záchraně baziliky a sami riskovali svůj život, patří vděčnost celé církve. Panna Marie, ať vám žehná a pomáhá v práci při rekonstrukci, která se může stát společným dílem ke slávě Boží.

Na závěr papež zmínil velikonoční Triduum, které je vyvrcholením liturgického roku: „Ať vás Kristovy Velikonoce vybídnout k přemýšlení nad láskou, kterou Bůh zjevil nám všem. Ať vám Pán dá plnou účast na tajemství Své smrti a Vzkříšení a pomůže vám, aby se vaše pocity staly Jeho a mohli jste je sdílet s vašimi blízkými.“ 

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019