Pozornost světa o letošním Svatém týdnu upoutaly plameny katedrály Notre Dame v Paříži.
Ti, kdo zažili podobné katastrofy, vzkazují: „Mši svatou lze sloužit stejně tak na ulici. Jiní biskupové i já sám jsme je už sloužili na rozvalinách chrámů. Tady v Mosulu máme více než 13 poničených kostelů a rovněž tam budeme slavit. Vzkříšení můžeme slavit kdekoliv! Mějte naději! Musíme se stát staviteli pokoje a naděje,“ povzbuzuje do Paříže chaldejský arcibiskup Michaeel Najeeb s tím, že se dojat, jak velká část světa chce spolupracovat na opravě tohoto „křesťanského pokladu“.
Ukazuje se tím, jak je celý svět požárem Notre Dame zasažen. I Česká biskupská konference vyzvala přes web www.cirkev.cz ke sbírce na opravu a už během prvních dní vybrala více než 160 tisíc korun. „Paříž má ve svém znaku loď a heslo Fluctuat nec mergitur (Zmítá se, ale nepotopí se). Symbolicky může nyní odkazovat na loď katedrály Notre Dame, která bojovala o svou existenci a tento boj ustála. A totéž můžeme vztáhnout na loďku církve, která se nachází v současnosti na rozbouřeném moři, ale ani přes hříchy a nepravosti jejích členů se nepotopí. To je pro mě obrovské znamení naděje,“ podotýká předseda ČBK a pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Katedrála Notre Dame je ve Francii majetkem státu, ale spravuje ji katolická církev. V těchto dnech je vidět, jak ji většina Francouzů považuje za svou bez ohledu na vyznání. Prezident Emmanuel Macron, který nyní pozval do Francie papeže Františka, hned v prvním proslovu po požáru mluvil o „Naší Paní, našem domě“.
Pařížský arcibiskup Michel Aupetit si vysvětluje zájem světa o Notre Dame tím, že je symbolem a „odrazem našich dějin, které se protínají s dějinami Boží smlouvy... Může na nás dopadat mnoho špatných zpráv, ale dobrá zpráva (o vzkříšeném Kristu) nebude nikdy otřesená, protože prostupuje dějinami, prostupuje naším lidstvím, prostupuje dokonce Boží věčností,“ kázal při vigilii.
Kardinál Duka na svém blogu připomíná, že v katedrále Notre Dame byla rehabilitována Johanka z Arku, korunován Napoleon Bonaparte nebo vypraveny pohřby prezidentů Charlese de Gaulla a Françoise Mitterranda. „Pohřeb posledně jmenovaného vedl rodák ze Slezska, kardinál Aaron Jean-Marie Lustiger, při jehož kázání na svatodušní svátky v roce 1988 zazněla omluva Československu za Mnichovskou dohodu a který se aktivně podílel na zorganizování proslulé snídaně prezidenta Mitterranda s českými disidenty,“ uvádí kardinál Duka.
(kk)
Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
Zpravodajství zachycuje Velikonoce nejen v českých a moravských diecézích. Svátky naplněné novou nadějí a se změnami, které tuto naději posilují, prožili křesťané v zemích, kde církev čelí diskriminaci nebo přehlížení.
Místem, kde pozdější kardinál Štěpán Trochta běhal jako malý chlapec, dnes znějí hlasy desítek dětí. Na rodáka ale na Valašsku nezapomínají ani dospělí.
K diskusi o rodině nabízí KT dokument vydaný ve Vatikánu již v roce 1983, který však u nás vyšel jen v malém nákladu na začátku devadesátých let.
Biblista má projet Izrael na oslu
Evangelický teolog, historik a vysokoškolský pedagog Petr Pokorný je považován za jednoho z mezinárodně uznávaných doyenů novozákonní biblistiky. KT s ním přináší rozhovor.
Příště: JAK MLUVIT O MARII S DĚTMI?
Vstoupíme do mariánského měsíce května. Jak přiblížit dětem Pannu Marii poradí rodinná rubrika Doma.
(Zdroj: Jiří Macháně, KT)