Církev bude mít brzy dvě nové svaté a jednu blahořečenou

14. 05. 2019 téma: Světci dneška Rubrika: Zahraniční
Církev předkládá nové ženské vzory svatosti. Jsou jimi čtyři řeholnice, z nichž bl. Giuseppina Vanniniová a bl. Dulce Lopes Pontesová budou svatořečené a Lucie od Neposkvrněné blahořečena. Dále papež František schválil dekrety o hrdinských ctnostech čtyřech kněží.

Na fotu: bl. Dulce Lopes Pontesová

Bl. Giuseppina Vanniniová

Byl potvrzen zázrak na přímluvu italské řeholnice bl. Giuseppiny Vanniniové, vlastním jménem Giuditty Adelaide Agaty (1859-1911). Giuseppina spolu s otcem Luigi Tezzou založila v roce 1892 Kongregaci Dcer sv. Kamila.

Bl. Dulce Lopes Pontesová

Další zázrak byl potvrzen na přímluvu bl. Dulce Lopes Pontesové, vlastním jménem Marie Rity (1914-1992). Tato brazilská řeholnice z Kongregace sester Neposkvrněného Početí Matky Boží je zakladatelkou dobročinné nadace díla sestry Dulce. Krátce před tím, než zemřela, byla sestra Dulce v roce 1992 nominována na Nobelovu cenu míru a dvakrát se jí také dostalo osobní audience u papeže Jana Pavla II. Sestra Dulce téměř bez pomoci vytvořila jednu z největších a nejrespektovanějších filantropických organizací v Brazílii. Brazilský deník O Estado de S. Paulo ji nominoval jako nejvíce obdivovanou ženu v historii Brazílie a nejvlivnější náboženskou osobu Brazílie 20. století.

Lucie od Neposkvrněné

Další ženou, na jejíž přímluvu byl uznán zázrak a které se otevírá cesta k blahořečení, je italská řeholnice Lucie od Neposkvrněné (Lucia dell´Immacolata), vlastním jménem Maria Ripamontiová (1909-1954). Tato řeholnice kongregace Služebnic milosrdné lásky žila v severoitalské diecézi Brescia, rodném kraji sv. Pavla VI. 

Heroického stupně ctností dosáhli dále tito Boží služebníci:

Giovanni Battista Pinardi

Giovanni Battista Pinardi (1880-1952) pocházel z rolnické rodiny. Jeho povolání ke kněžství rozkvétalo v rodině, která žila vírou, a ve farnosti, kde mu byl inspirací mladý kněz Don Galfione, jenž připomínal faráře z Arsu. Později se stal pomocným turínským biskupem a titulárním biskupem Eudossiade, ale lidem byl nazýván „kněz San Secondo“, neboť nechtěl, aby ho oslovovali monsignore.

Carlo Salerio

Carlo Salerio (1827-1870) byl milánským knězem z Institutu zahraničních misií. Otec Salerio byl součástí první skupiny misionářů Lombardského semináře pro zahraniční mise (dnes nazývaného PIME, tj. Papežský institut pro zahraniční misie), která v roce 1852 odešla do Melanesie, tj. současné Papui-Nové Guineji. Tato misie musela být kvůli nemocem a mučednictví bl. Giovanniho Battisty Mazzucconiho brzy ukončena a Salerio byl nucen se vrátit zpět do Milána a na další misii již nemohl odjet. Žil tedy své misionářské charisma v lombardském městě a spolu s Marií Carolinou Orsenigovou přispěl ke zrození Institutu reparačních sester, které se věnovaly charitě vůči nejchudším.

Domingo Lázaro Castro

Domingo Lázaro Castro (1877-1935) byl španělským knězem z kongregace maristů. Tento kněz, pedagog a vychovatel, muž církve s otevřeným duchem k obnově vzdělávání a katecheze, muž svědectví víry a následování Ježíše je pevnou oporou mariánského života ve Španělsku

Salvador z Casca

Salvador z Casca, vlastním jménem  Erminio Pinzetta (1911-1972), byl brazilským kapucínským řeholníkem. Narodil se v italské emigrantské rodině v brazilském Cascu v Rio Grande do Sul a mládí strávil tvrdou prací zemědělce. Kapucínský hábit přijal v roce 1945 a s ním i jméno bratr Salvador z Mauá a Casca. Rok noviciátu prožil v klášteře Flores da Cunha, kde o čtyři roky později složil slavné sliby. Dva roky strávil v Garibaldi studiem teologie. Salvador byl mužem s jedinečným duchem modlitby a eucharistické zbožnosti. Celý svůj život prožil v noviciátním klášteře, kde byl vzorem a příkladem pro mnoho generací mladých bratří. Ze zvláštního pověření diecézního biskupa navštěvoval nemocné a přinášel jim Boží slovo a eucharistii. Krátce po jeho smrti vedla pověst o jeho svatosti kapucínský řád k zahájení kauzy beatifikace, k níž dali roku 1979 svolení biskupové jižní Brazílie.

Maria Eufrasia Iaconisová

Poslední Boží služebnicí, jejíž heroické ctnosti byly uznány, je italská řeholnice Maria Eufrasia Iaconisová, vlastním jménem Maria Giuseppina Amalia Sofia (1867-1916). Maria vstoupila mezi Milosrdné sestry Neposkvrněné, ​​které založila její teta, matka Maria Fabianová. Poté, co se přestěhovala do Buenos Aires, aby se spolu s ostatními sestrami starala o nemocné v italské městské nemocnici, obdržela v roce 1901 zprávu o zrušení svého institutu. Velkoryse se rozhodla zachovat charisma a založila novou kongregaci Dcer od Neposkvrněného Početí. Poté, co se její kongregace rozšířila do různých argentinských provincií, odešla do Itálie s cílem založení noviciátu. Zemřela v Buenos Aires v důsledku zhoubného nádoru.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News, www.kapucini.cz)

Autor článku: Radka Blajdová