Papež František: Zbav nás od zlého

Na náměstí sv. Petra se k pravidelné středeční audienci shromáždilo zhruba 20 tisíc poutníků. Papež František se věnoval poslední prosbě modlitby Otčenáš „zbav nás od zlého“ a připomněl skutečnost, že křesťané nejsou slepí vůči zlu, které je ve světě, ale prosí Boha, aby nám dal sílu a my byli schopni překonávat zlo ve světě. Je to právě vzkříšený Kristus, který zlu nikdy nepodlehl a který celému světu dává dar pokoje.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Před zahájením audience nechal papež František na svůj papamobil vystoupit osm dětí různých národností, které se do Itálie dostaly humanitárním koridorem z Libye a které jsou nyní umístěné se svými rodinami v centru „Lepší svět“ v blízkosti Říma.

Vzepřeme se zlému

„Konečně jsme došli na konec modlitby Otčenáš k sedmé prosbě: ´Ale zbav nás od zlého´,“ uvedl Svatý otec na úvod a pokračoval: „Tímto vyjádřením člověk, který se modlí, nejen prosí, aby nebyl v čase zkoušky opuštěný, ale také, aby byl osvobozený od zla. V řeckém originálu je tento výraz velmi silný, protože mluví skutečně o tom zlém, který se nás snaží uchopit, zničit a zabít. Právě proto prosíme, aby nás Bůh osvobodil.“

Jak zaznělo v úvodním čtení z Petrova listu, musíme být bdělí, neboť „Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.“ (1 Pt 5,8) Proto nás Písmo svaté vybízí: „Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.“ (1 Pt 5,9)

Co je jádrem křesťanské modlitby?

„Touto dvojí prosbou: ´neopusť nás´ a ´zbav nás´ vyjadřujeme základní vlastnosti křesťanské modlitby,“ zdůraznil papež František a dodal, že Ježíš učí své učedníky, aby prosili Otce tváří tvář o cokoliv, zvláště ve chvíli, kdy zlý ukazuje svou hrozivou přítomnost.

Křesťanská modlitba nezavírá oči před životem

„Křesťanská modlitba nezavírá oči před životem, je to synovská modlitba a ne dětinská. Není tak vedená Božím otcovstvím, že by zapomněla na cestu člověka, který se potýká s těžkostmi,“ uvedl Svatý otec a pokračoval: „Kdyby zde nebyly poslední verše modlitby Otčenáš, jak bychom se mohli modlit? Jak by se mohli modlit ti, kteří jsou pronásledováni, a ve velmi těžkých situacích?“

V našem životě je nepopiratelná přítomnost zla. Historie dokazuje, jak často byla naše existence v tomto světě nezdařeným dobrodružstvím. „Je zde tajemné zlo, které samozřejmě není Božím dílem, ale je to zlo, které tiše proniká do tkaniv tohoto světa. Je tiché jako had, který nese ve velké tichosti jed. A v určitém okamžiku se zdá, že získává navrch, a my se potřebujeme cítit spojeni s Bohem. A v okamžicích zoufalství je to potom velmi těžké,“  řekl Svatý otec.

Každý zakusil pokušení zlého

Ten, kdo se modlí, není slepý, vidí vlastníma očima zlo, které je tak silné a zároveň v rozporu s tajemstvím samotného Boha. Toto zlo proniká do dějin a také do našeho srdce. „Vždyť mezi námi není nikdo, kdo by mohl říci, že necítí zlo, nebo alespoň, že není zlem pokoušen. My všichni velmi dobře víme, co je zlo a co je to pokušení. My všichni jsme pokušení zakusili na vlastním těle. Pokušitel nás navádí: udělej to, udělej tamto... Běž touto cestou, vede nás ke zlu...,“ varoval Svatý otec.

V okamžiku utrpení se potřebujeme obracet k Otci

Posledním zvoláním modlitby Otčenáš je právě to, abychom byli osvobozeni od zla. A tato modlitba zahrnuje mnoho rozdílných zkušeností: smutek, bolest, otroctví, zneužívání, nářek nevinných dětí. Všechny tyto okamžiky ukazují v srdci člověka, že potřebujeme modlitbu, kterou nám Ježíš ukazuje.

Je to právě v okamžicích utrpení, kdy některé části modlitby Otčenáš získávají největší důležitosti. Ježíš se také modlí: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ (Mk 14,36) 

„Je to On, kdo v plnosti zakouší naléhání zla, nejen smrt, ale smrt na kříži. Nejen opuštění, ale také opovržení. Nejen zlobu, ale i krutost. Toto ukazuje, čeho je člověk schopný. A člověk přesto touží po dobru, po lásce, i když se setkává se  zlem, které je i v jeho srdci. I my jsme pokoušeni, abychom se utopili v zoufalství,“ řekl dále papež František. 

Ježíš je na naší straně a nabízí nám svou pomoc

„Modlitba Otčenáš se tak podobá velké symfonii, která vyžaduje, aby se právě tato melodie naplnila v každém z nás. Křesťan ví, jak utiskující je moc zla a zakouší, jak Ježíš, který nikdy nepodlehl zlu, je na naší straně a nabízí nám svou pomoc,“ ujistil Svatý otec.

Z Ježíšova odpuštění na kříži vychází pokoj

Ježíšova modlitba nám zanechává cenné dědictví: přítomnost Božího syna, který nás osvobodil od zla a vede nás k tomu, abychom se obrátili a bojovali proti zlu.

V posledních okamžicích Ježíš vybízí v Getsemanské zahradě Petra, aby vložil meč do pochvy, na kříži slibuje kajícímu se zloději ráj. Ježíš nám nabízí své slovo pokoje: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lk 23,34)

„Z Ježíšova odpuštění na kříži vychází pokoj, opravdový pokoj přichází shůry. Ten, který vstal z mrtvých, dává pokoj. První pozdrav, kterým zmrtvýchvstalý Ježíš oslovuje své učedníky, je: Pokoj vám... Pán nám dává pokoj a my musíme zároveň prosit: zbav nás od zlého, abychom neupadli do zla. Toto je naše naděje a síla, kterou nám Ježíš dává. Tento vzkříšený Pán, který je mezi námi, je zde a dává nám sílu a slibuje nám, že nás osvobodí od zlého,“ zakončil Petrův nástupce svoji katechezi k poslední prosbě Otčenáše.

^{(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)}