Poselství papeže Františka ke Světovému dni migrantů a uprchlíků: Nejde jenom o migranty

Dnes, 29. září, si připomínáme Světový den migrantů a uprchlíků. Původní osvětový den o problematice italských migrantů vznikl krátce po nástupu Benedikta XV. – 6. prosince 1914 – a poprvé se slavil na první postní neděli následujícího roku (21.2.1915). Vloni Svatý otec stanovil za termín Světového dne migrantů a uprchlíků poslední zářijovou neděli. Níže přinášíme poselství papeže Františka k tomuto dni.
Publikováno: 29. 9. 2019 11:30

Foto: Mazur/catholicnews.org.uk/CC BY-NC-SA 2.0

Migranti, uprchlíci, běženci a oběti obchodování s lidmi se stali symbolem vyřazování, neboť kromě nepřízně své vlastní životní situace jsou častokrát zatíženi negativním posudkem svého okolí, které je považuje za příčinu veškerého sociálního zla, píše papež František. Postoj vůči těmto lidem je výstražným znamením, jež nás upozorňuje na hrozící morální úpadek, který nastává, pokud uvolňujeme prostor skartační kultuře. Přítomnost migrantů a uprchlíků – a všeobecně všech zranitelných lidí – tedy dnes představuje výzvu k tomu, abychom si připomněli některé podstatné dimenze našeho křesťanství a lidskosti, upozorňuje římský biskup v poměrně úderném textu, který své teze dokládá citacemi z Písma a církevního magisteria.

Nejde jenom o migranty, jde také o náš strach

Zloba a nízkost naší doby násobí naše obavy z druhých lidí, neznámých, vyděděnců a cizinců. Tento strach může být oprávněný, připouští František, jelikož nám chybí příprava na toto setkání. Pochybnosti či obavy samy o sobě nejsou problémem; ten však nastává, pokud ovlivní naše jednání a myšlení natolik, že nás přivedou k nesnášenlivosti, uzavřenosti či možná nevědomému rasismu.

Nejde jenom o migranty, jde také o lásku

Skutky lásky totiž projevujeme svou víru a nejvyšší míru lásku prokazujeme vůči tomu člověku, který ji není schopen oplatit, ba snad ani poděkovat, upomíná papež.

Nejde jenom o migranty, jde o naše lidství

Soucit, jaký projevil milosrdný Samaritán, nemá racionální vysvětlení. Dotýká se totiž nejcitlivějších strun našeho lidství a naléhá na nás, abychom se neodkladně ujali člověka v obtížích. Sám Ježíš učil, že soucit rychle přechází od rozpoznání utrpení k činům, přičemž se ke slovu dostává laskavost a něha, o jejichž potlačení nás dnešní společnost mnohdy žádá, čteme v papežském poselství.

Nejde jenom o migranty, jde o to nikoho nevyřazovat

Dnešní svět se staví stále elitářštěji a hruběji vůči vyhošťovaným lidem. Několik privilegovaných trhů se obohacuje na úkor takzvaných rozvojových zemí, které jsou nadále ochuzovány o jejich nejlepší přírodní a lidské zdroje. Války se odehrávají pouze v některých regionech, ovšem zbraně k jejich vedení se vyrábějí a prodávají v jiných částech světa, které však odmítají přijímat uprchlíky z válečných konfliktů. Skutečný rozvoj, podotýká papež, nicméně začleňuje všechny muže a ženy na tomto světě, podporuje jejich všestranný růst a zajímá se o budoucí pokolení.

Nejde jenom o migranty, jde o to, aby poslední byli prvními

Ježíš Kristus nás žádá, abychom si nepřisvojovali logiku tohoto světa, jíž se ospravedlňuje zvůle, pokud z ní plynou osobní výhody či prospěch vlastní zájmové skupiny. „Nejdřív já, potom druzí,“ diktuje dnešní svět. Heslo opravdového křesťana však zní: „Nejprve ti nejposlednější.“ V evangelní logice jsou poslední na prvním místě a my jim máme sloužit, poznamenává František.

Nejde jenom o migranty, jde o člověka, o všechny lidi

V jakékoli politické činnosti, v každém programu a pastorační aktivitě máme klást do středu člověka v jeho četných dimenzích, včetně té duchovní. Totéž platí pro všechny lidi, jejichž základní rovnost je nutné uznat, vyzývá římský biskup.

Nejde jenom o migranty, jde o stavbu Božího a lidského města

Naše doba se někdy nazývá „érou migrací“, ale zapomíná se, že mnohé migranty vábí vidina neomezených technologických možností a konzumismu. Vydávají se tak na cestu do „ráje“, který pak nevyhnutelně zklame jejich očekávání. V těchto lidech je nutné vidět bratry a sestry, nikoli pouze problémy žádající vyřešení, uzavírá papež František a opakuje čtyři slovesa, která nabízí jako odpověď na současný migrační fenomén: přijímat, chránit, podporovat a začleňovat.

Ve hře není jen otázka migrantů, nejedná se pouze o ně, nýbrž o nás všechny, o přítomnost a budoucnost lidské rodiny, stojí v závěru Papežského poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků. Migranti nám totiž pomáhají číst „znamení časů“. Jejich prostřednictvím nás Pán volá ke konverzi, abychom se vymanili z exkluzivismu, lhostejnosti a skartační kultury a naopak se navrátili ke křesťanství v jeho plnosti.

(Zdroj: Vatican News)

Český překlad poselství je v příloze.

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Dobré umírání může přinést pokoj

Místnost plná přátel, děti, vnoučata, pes. Vzpomínky, smích, slzy a objetí, vůně jídla i otevřené víno. A uprostřed na lůžku odcházející stará paní, kvůli které tu všichni jsou. Tak může vypadat umírání, po kterém nezůstane pocit dluhu.
14.08.2020

Jubilejní pouť k Paladiu města Brna

V rámci letošních oslav Dne Brna bude 15. srpna v 18.00 hodin slavit pontifikální bohoslužbu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně u obrazu Panny Marie Svatotomské, Paladia města Brna, brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul.
14.08.2020

Biskup Martin David oslaví významné životní jubileum

Apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze biskup Martin David oslaví zítra, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, významné životní jubileum - 50 let.
14.08.2020

Brněnské Zahrady pod Petrovem - místo odpočinku

Díky evropské dotaci byly obnoveny Zahrady pod Petrovem, které jsou součástí areálu katedrály sv. Petra a Pavla. Realizací projektu vznikl unikátní prostor nejen pro odpočinek, ale i pro pořádání kulturních a společenských akcí.
13.08.2020

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Po prezidentských volbách v Bělorusku, mimochodem snad jediné zemi, jejíž občané nebyli podrobeni všeobecné koronavirové karanténě, propukly pouliční protesty neuznávající zvolení Alexandra Lukašenka. Demonstrace provází násilí a jedna osoba přitom přišla o život. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská opustila zemi a odešla do sousední Litvy, odkud vybízí k ukončení demonstrací. Mnoho demonstrantů bylo zatčeno. Vatikánský rozhlas se obrátil telefonicky na arcibiskupa Tadeusze Kondrusiewicze v hlavním městě Minsk, aby jej požádal o stanovisko:
13.08.2020