Sympozium o pastoraci povolání: Čeká nás hledání nových cest

07. 06. 2019 Rubrika: Papež František
Od úterý 4. června až do dnešního dne se v Římě konalo Evropské sympozium o povolání k duchovenskému stavu a zasvěcenému životu. Ve čtvrtek 6. června se s účastníky, mezi kterými jsou i dva zástupci z České republiky, setkal papež František. Níže přinášíme rozhovor s P. Vlastimilem Kadlecem, nově zvoleným výkonným sekretářem pro pastoraci povolání.

Foto: P. Vlastimil Kadlec (Čeští delegáti s arcibiskupem Jorgem Carlosem Patrónem Wongem, sekretářem Kongregace pro klérus, jedním z hlavních řečníků)

Evropské sympozium o povolání k duchovenskému stavu a zasvěcenému životu pořádá každý rok Rada evropských biskupských konferencí. Letos se konalo od 4. do 7. června v Římě a sešlo se zde přibližně 80 biskupů a kněží, kteří jsou při biskupských konferencích jednotlivých evropských zemí touto pastorací pověřeni. Letošní setkání navázalo na loňskou synodu o mládeži, víře a rozlišování povolání, a na vydání postsynodální apoštolské exhortace Christus vivit.

Za Českou biskupskou konferenci je zodpovědný za pastoraci povolání biskup Pavel Konzbul, který je předsedou Rady ČBK pro pastoraci povolání. Na začátku letošního roku byli jmenováni dva noví výkonní sekretáři pro pastoraci povolání, a to misionář oblát P. Vlastimil Kadlec OMI a školská sestra Kristina Hřebíková OSF. A právě tito dva delegáti Českou republiku na sympoziu v Římě zastupovali.

P. Vlastimilovi Kadlecovi jsme položili pár otázek:

Proč se sympozia účastníte právě vy a sestra Kristina?

Vzhledem k tomu, že já a sestra Kristina jsme ve funkci výkonného sekretáře nově, biskup Konzbul chtěl, abychom se v letošním roce sympozia zúčastnili my a získali tuto zkušenost. Je to nás pro nás oba novinka.

Co je hlavním účelem tohoto sympozia?

Jedná se o setkání zástupců evropských biskupských konferencí v oblasti pastorace povolání. Každý rok je nastoleno jedno téma, které je pak prohlubováno. Nejdůležitější je setkání a vzájemné sdílení. Přestože je situace v různých evropských zemí odlišná, můžeme nacházet také společná témata, jako je např. úbytek duchovních povolání i v zemích, kde jich ještě před nedávnem bylo dostatek. Jde o výměnu zkušeností, učíme se jeden od druhého.

Jaká byla hlavní témata letošního setkání?

Letošní setkání navázalo na loňskou synodu o mládeži, víře a rozlišování povolání a tématem přednášek a společných zamyšlení bylo, jak po synodě dál, jak pokračovat v pastoraci povolání v duchu Emauzských učedníků, kteří poté, co se vrátili zpátky, všem vypravovali, co se stalo (viz. Lk 24).

Byly již nastíněné nějaké konkrétní kroky, jak dál?

Zatím jsme ve fázi sdílení. Synoda o mládeži podala velmi dobrý popis skutečnosti a od církve je teď potřeba velkého obrácení, brát situaci takovou jaká je a nenalhávat si, že nástroje, které jsme doposud používali, stále fungují. Tomu tak není. Nyní nás čeká hledání.

S jakými největšími problémy se pastorace povolání v Evropě potýká?

Ukázalo se, že největším problémem v této oblasti jsou struktury. Naše společenost v ČR má vzhledem ke své historické situaci, kdy nemohla volně působit, v tomto směru určitou „výhodu“, že není tak zatížená, jako jiné evropské církve. Tím ale neříkám, že situace u nás je dobrá. 

Dalším společným problémem evropských církví je sekularizace, která je brána spíše jako výzva k hledání nových cest a jak se nově nadechnout. Je potřeba vycházet ze současné situace a nemodelovat si ji ke svému obrazu. To na sympoziu zaznělo velmi zřetelně a realisticky, v duchu papeže Františka, který tento směr prosazuje. To mi udělalo radost. 

Jaký by měl být poměr investice do pastoračních aktivit a modlitby za povolání?

Tato témata zaznívala prakticky ve všech příspěvcích. Nejedná se ale jen o povolání k zasvěcenému životu, ale také o povolání k manželství a dále k novému fenoménu single. Byl vyzdvižen kontemplativní rozměr modlitby za povolání a zároveň hledání nových konkrétních cest v pastoraci. 

Co si ze sympozia o pastoraci odnášíte?

Nejcennější pro mě bylo sdílení a výměna zkuseností. Sami můžeme druhým něco předat, ale hlavně se máme od ostatních co učit. Je to pro mě potvrzení toho, abychom se opírali o skutečnosti a dokázali ji přijmout. Mladí nemají k církvi jen negativní postoj, touží po určité radikalitě a my se musíme snažit objevit to, co hledají, po čem žízní... Pro mě to je velká naděje. Nemůžeme tuto situaci přecházet jenom nějakými frázemi.

Setkání s papežem Františkem

Ve čtvrtek 6. června se delegáti sympozia setkali také s papežem Františkem, který kromě jiného zdůraznil, že pastorační péče o povolání nesmí být „přetahováním na způsob náboru ´nových členů klubu´, ale musí se vždycky řídit tím, co o růstu církve řekl Benedikt XVI. v Aparecidě, že totiž církev přitahuje, nikoli přetahuje.“

Správná pastorace musí vést k dialogu, ve kterém se hledající mladý člověk učí obracet se k Pánu otázkou: Co chceš ode mne?,“ pokračoval Svatý otec a podtrhl, že je zapotřebí mladé lidi doprovázet, vést je a pomáhat jim, aby skrze setkání s Pánem nalezli svoji cestu.

(Zdroj: Vatican News)

Autor článku: Radka Blajdová