V roce 2018 se v České republice konalo nejvíc svateb od roku 2007. Význam svatby jako životní události nabývá na důležitosti a zejména mladí lidé přicházejí této tradici stále častěji na chuť. Snoubenci také častěji ustupují od obřadu na radnici a uchylují se k intimnějším obřadům. Svatba se tak stává méně formalitou, význam má prožitek z události. Církevních svateb bývá pravidelně ročně přes 5 tisíc, v roce 2018 to bylo 5.470.
Počty církevních svateb za poslední desetiletí jsou stabilní. V roce 2018 bylo v České republice uzavřeno 5.470 církevních sňatků, což představuje desetinu ze všech sňatků a 15 % ze sňatků svobodných. Tradičně bývá každoročně víc církevních svateb na Moravě. V nejzbožnějších regionech jihovýchodní Moravy se dlouhodobě až 80 % sňatků svobodných uzavírá v kostele, naopak na severozápadě Čech v oblastech bývalých Sudet je podíl církevních sňatků kolem 5 %. Svatbu v kostele vyhledávají i známé celebrity, v roce 2018 měl například svatbu Leoš Mareš v kostele v Litomyšli nebo Saša Rašilov v kostele v Bratřejově.
Při církevním obřadu ale nejde v první řadě o originalitu a zážitek, nýbrž o slib uzavřený před Bohem. Církevní svatební obřad tak nabízí větší hloubku prožitku než civilní obřad. „V manželském slibu, který je součástí obřadu, si snoubenci slibují výslovně lásku úctu a věrnost „dokud nás smrt nerozdělí“ a ne pouhé ano-ano, jako je tomu u obřadu civilního,“ vysvětluje Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Tento slib pak představuje závaznou smlouvu na celý život.
I přes závažnost církevního manželského slibu, se k církevnímu sňatku odhodlává v ČR i velké procento nevěřících. V České republice je totiž dlouhodobě vysoký počet církevních svateb katolíků s nekatolíky, konkrétně párů, kde jeden je věřící a druhý ne. V roce 2018 bylo těchto sňatků téměř 40 % ze všech církevních sňatků; v Čechách dokonce téměř polovina. Česká republika se tímto trendem vymyká jiným státům a tvoří unikát, celosvětový průměr je 10 %.
„Nekanonický církevní sňatek představuje stejně závazek jako naději na udržení a předání víry dětem. Svatba v kostele představuje pro nevěřící zajímavou možnost kontaktu s vírou a Bohem, protože závazek společného života podle církevního obřadu má mnohem větší váhu,“ komentuje zajímavý trend P. Stanislav Přibyl, a dodává: „Tradice znamená předávání. Církevní sňatek tak představuje způsob udržení víry i její šíření dál.“
Na Slovensku je církevních svateb s nekatolíkem 15 %, v tradičně katolických zemích je zastoupení nesvátostných manželství ještě nižší (v Polsku 1,5 % a Itálii 2,5 %). I v jiných zemích, kde katolíci tvoří menšinu, je patrná vysoká snoubenecká „homogenita“. Například v Bosně a Hercegovině je církevních sňatků uzavřených s nekatolíkem méně než 4 %. Sňatky s nekatolíkem jsou častější pouze v zemích s různými hojně zastoupenými denominacemi. Ve Francii tvoří 16 % z církevních sňatků a v Německu je to přes 35 %. V těchto zemích ale je nekatolický snoubenec často jiného vyznání. V České republice si oproti jiným státům katolíci berou hlavně nepokřtěné (více než 30 % církevních sňatků je s nepokřtěným a pouze 7 % s osobou jiného vyznání).
Celkem se v roce 2018 konalo v České republice 54.470 svateb, což je nejvíc od roku 2007 a odpovídá to počtu sňatků v polovině devadesátých let. Nejvíc svateb bývá uzavíráno v červnu, případně dalších letních měsících - to platí o sňatcích civilních i církevních. Řada celebrit i z těch, které nemají svatbu přímo v kostele, se ke svatbě rozhoduje, a volí pro svatební obřad lokality v přírodě a s duchovní atmosférou. V roce 2018 se takto vzali například Vojtěch Dyk a Tatiana Vilhelmová (po 9ti letech společného života). U řady civilních svateb narůstá originalita při plánování obřadu a je zjevná touha po zajímavém prožitku. Stále častěji se konají svatby v parcích a na hradech, výjimkou není originální příprava na sociálních sítích. Statky se stodolami jsou pro účely svatebních hostin rezervované na roky dopředu.
Zdroje: Úkony duchovní správy, ČSÚ, Annuarium Statisticum Ecclesiae.
Pro více informací kontaktujte Odbor analýz církevních dat ČBK: data@cirkev.cz
Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil