Svatý otec včera přijal na audienci zástupce Sdružení děl na pomoc východním církvím (ROACO), kteří se v Římě sešli na svém 92. plenárním zasedání. Během setkání uvedl, že má v úmyslu v příštím roce vyrazit na apoštolskou cestu do Iráku. Byla by to vůbec první návštěva papeže v této zemi.
Foto: Mazur/catholicnews.org.uk / CC BY-NC-SA 2.0
„Když pomyslím na Irák, kam bych se rád příští rok vydal, vnucuje se mi naléhavá starost o to, aby všechny jeho náboženské složky mohly hledět do budoucnosti skrze pokojnou a sdílenou účast na budování obecného dobra, aniž by opětovně převládlo napětí pocházející z konfliktů místních mocností, které nikdy neutichly. Nezapomínám také na Ukrajinu a přeji si, aby její obyvatelstvo dospělo k pokoji. Rány, vyvolané tamním konfliktem, jsem se pokusil zacelit charitativní iniciativou, k níž přispěly mnohé církevní složky.“
Války a nepokoje přiměly mnohé křesťany v Iráku a v několika dalších zemích opustit své domovy. Křesťanská menšina v Iráku, ke které patří několik set tisíc lidí, trpěla zejména v době, kdy se rozlehlých částí země zmocnila teroristická skupina Islámský stát (IS). Po porážce IS se jim ale opět svobody vrátily. V Iráku existuje jak katolická, tak pravoslavná komunita.
V roce 2000 chtěl tehdejší papež Jan Pavel II. navštívit staré irácké město Ur, ze kterého podle Bible pocházel patriarcha a praotec Izraelitů Abrahám. Mělo jít o první část návštěvy Iráku, Egypta a Izraele. Nakonec však selhaly rozhovory s vládou tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna, a Jan Pavel II. do Iráku nezavítal.
Papež František se pak krátce zamyslel nad situací v některých zemích a regionech, kde působí ROACO, a vyjádřil zármutek nad „dramatickou situací v Sýrii a temnými mraky, které se stahují nad některými, dosud nestabilními oblastmi, kde zůstává riziko velké humanitární krize stále vysoké.“
„Nezapomínám ani na Ukrajinu a s nadějí věřím, že její lidé se dočkají míru,“ řekl Svatý otec. Poté vyjádřil důvěru v aktivity ve Svaté zemi, v níž „různá křesťanská společenství drží pohromadě a spolupracují s místními a mezinárodními organizacemi.“
Papež František také zdůraznil situaci migrantů a uprchlíků: „Prchající lidé, tísnící se na lodích a hledající naději, křičí a nevědí, jaký přístav je bude moci přijmout. To se děje v Evropě, jež však otevírá přístavy plavidlům, která mají nakládat sofistikované a nákladné zbraně, schopné vyvolat zkázu a nešetřící ani děti. To je pokrytectví, o němž jsem mluvil. Buďme si vědomi, že v tomto případě Ábelovo volání doléhá až k Bohu, jak jsem před rokem připomenul v Bari při společné modlitbě za naše věřící na Blízkém východě.“
Papež nezapomněl zdůraznit hlasy naděje a útěchy, když řekl, že „jsou to ozvěny těchto neúnavných charitativních aktivit, který se uskutečnily i díky vám a agenturám, které zastupujete.“ Řekl, že díky napomáhání rozkvětu naděje pro budoucí generace umožňujeme mladým lidem „růst v jejich lidství, osvobodit se od různých forem ideologické kolonizace a otevírat svá srdce a mysl.“
Poznamenal, že letos mladí lidé v Etiopii a Eritreji – po uzavření míru mezi oběma zeměmi – složili zbraně a žijí v souladu. Svatý otec setkání uzavřel žádostí přítomným, aby mu pomohli šířit poselství bratrství obsažené v dokumentu Abú Dhabí.
„Jsem si jist, že mladí lidé silně vnímají povolání k upřímnému a uctivému bratrství, na které jsme se odvolali v dokumentu, podepsaném s vrchním imámem Al-Azhar v Abú Dhábí. Pomáhejte mi, aby vešel ve známost a šířilo se tak ono dobré spojenectví pro budoucnost lidstva, které obsahuje,“ dodal papež František.
(Zdroj: Vatican News, ČTK)