Niger: Oni mají zbraně, ale my máme Ježíše!

„Křesťané tvoří méně než jedno procento z asi patnáctimilionové populace diecéze Maradi,“ říká biskup Ambroise Ouédraogo v interview pro papežskou nadaci ACN - Pomoc trpící církvi. Tento sedmdesátiletý duchovní je prvním a dosud jediným biskupem v diecézi Maradi, jedné ze dvou diecézí v Nigeru, vnitrozemské zemi na západě Afriky.

Dlouhá léta žilo asi 5-6 tisíc katolíků v diecézi v klidu a míru s většinovou muslimskou populací, informuje biskup. „Toto se ale změnilo v roce 2015, kdy byly ve francouzském satirickém týdeníku Charlie Hebdo publikované karikatury kritizující islám.“ V průběhu několika hodin bylo v zemi zabito minimálně deset křesťanů a během násilností a nepokojů, které se rozpoutaly po celé zemi, bylo zničeno více než 70 kostelů a dalších křesťanských budov. Přibližně 80% všech křesťanských kostelů v zemi bylo cíleně napadených, zejména kostely ležící v regionech Niamey a Zinder.

„Křesťané žili ve velkém strachu před radikálními islámskými fundamentalisty. A tento strach v nich stále přetrvává, protože v nepravidelných intervalech se útoky opakují dodnes,“ pokračuje biskup. Jen před dvěma týdny byl v jeho diecézi radikálními skupinami, které protestují proti uvěznění imáma, podpálen protestantský kostel v Maradi. Zmíněný imám byl zadržen poté, co se ve svém kázání vyjádřil proti návrhu zákona o přísnějším regulování finančních zdrojů na stavbu a provoz soukromých bohoslužebných míst. I přes protesty byl v pondělí 17. června zákon schválen nigerijským parlamentem.

Pouze 8 kilometrů od místa dosud posledního útoku v Maradi žije sestra Marie Catherine Kingbo se svým společenstvím Kristových služebnic. V rozhovoru pro ACN říká: „S útoky jsme počítali, ale nemysleli jsme si, že je vyvolá předložení tohoto návrhu zákona.“ Od jejího příjezdu do Nigeru před 15 lety se situace v zemi změnila k nepoznání. „V té době neexistovalo v zemi téměř žádné mezináboženské napětí. Teď ale už i samotní muslimové připouštějí, že je v zemi příliš mnoho mešit a škol koránu a nedostatek studní a nemocnic,“ vysvětluje sestra Catherine. Její společenství a také jejich žákyně, které vyučují, jsou z důvodu obav z útoků islamistů pod neustálou policejní ochranou. „Spirála násilí uvolněná v Libyi, Sýrii a v dalších zemích severní Afriky a Blízkého východu se nebezpečně šíří dál,“ dodává se žalem.

Sestra Catherine je ale přesvědčena, že nejen zlo, ale také dobro se šíří neustále dál. Její kongregace organizuje a vede množství aktivit ve prospěch celého společenství. Sestry pomáhají především ženám v nouzi, také pořádají každoroční setkání křesťanů a muslimů. V roce 2006 se prvního mezináboženského setkání zúčastnilo 28 lidí. V minulém roce jich bylo již 350. Vztahy s místními imámy a muslimskými sousedy jsou dobré, říká sestra Catherine. I proto, ani ze strachu z možných útoků extremistů, nechce do budoucna polevit ve svém úsilí. „My neodejdeme. Oni mají zbraně, ale my máme Ježíše.“

Biskup Ouédraogo to cítí stejně. Spolupráci a dialog s muslimy nezpochybňuje. Je přesvědčen, že „velká část muslimů považuje aktuální situaci za hanebnou a křesťanům prokazují solidaritu“. A dodává: „Až 95-98 % dětí v našich institucích je muslimského vyznání. I většinu našich projektů realizujeme v regionech s téměř stoprocentní muslimskou populací. Neděláme mezi lidmi žádné rozdíly. A tak to i zůstane.“

Papežská nadace ACN - Pomoc trpící církvi podporuje pravidelně církev v Nigeru už několik let. Mezi projekty, které nadace v Nigeru financuje, patří formační věroučné kurzy a existenční pomoc pro kněží.

^{(Zdroj: ACN - Pomoc trpící církvi)}