Vatikán: Smrt Vincenta Lamberta je prohra naší lidskosti. Jediným Pánem života je Bůh

Vincent Lambert zemřel dnes ráno po devíti dnech bez tekutin a výživy. Rodiče dvaačtyřicetiletého muže žijícího po nehodě deset let ve stavu minimálního vědomí do poslední chvíle bojovali všemi prostředky za obnovení výživy a převezení pacienta do jednoho z řady zařízení nabízejících potřebnou péči. Případ Vincenta Lamberta se stal symbolem boje proti skryté eutanázii ve Francii.

^{Foto: derechoavivir / CC BY-NC 2.0}

Svatý stolec reagoval prohlášením, ve kterém čteme: „S bolestí jsme přijali zprávu o smrti Vincenta Lamberta. Modlíme se, aby ho Pán přijal do svého Domova a vyjadřujeme blízkost jeho drahým a všem, kdo mu s láskou a oddaností až do poslední chvíle sloužili. Připomínáme a zdůrazňujeme slova Svatého otce k této bolestné záležitosti: Bůh je jediným Pánem života od počátku do přirozeného konce a naší povinností je život vždy střežit a nepoddávat se skartační kultuře.“

Jeho smrt je prohrou lidskosti, zdůrazňuje Papežská akademie pro život: „Mons. Paglia a celá Papežská akademie pro život se modlí za rodinu Vincenta Lamberta, za lékaře a všechny lidi zapojené do této záležitosti. Smrt Vincenta Lamberta a jeho příběh jsou prohrou naší lidskosti,“ stojí v dnešním ranním Tweetu.

Dvaačtyřicetiletý muž byl po nehodě deset let ve stavu definovaném jako „minimální vědomí“, nebyl však na konci života. Jeho rodiče šest let bojovali za možnost převozu do některého ze speciálních zařízení, která nabízela jeho hospitalizaci. Po vyčerpání veškerých právních možností byl Vincent Lambert 2. července odpojen od výživy a hydratace. Podle zdravotníků a pacientovy ženy Rachel bylo jeho další udržování při životě „nerozumnou urputností“. Pro ostatní bylo „nerozumnou urputností“ prosazování jeho smrti.

Nedostatek citlivosti k pacientu a jeho blízkým

Ve Francii jsou tisíce pacientů v té samé situaci jako Vincent Lambert, připomíná P. Bruno Cazin, generální vikář diecéze Lille, který má za sebou 31 lékařské praxe jako hematolog. Ze své perspektivy vidí v tomto případě především nedostatek lidské citlivosti. Přestože lékaři označili Vincentův stav za vegetativní, jiní lidé, zejména jeho blízcí, jej mohli vnímat jinak. A to tím spíše, že tu zcela jistě nešlo o terminální stav a Vincent mohl žít ještě mnoho let.

„V případě Vincenta Lamberta je nejpřesnější charakteristikou postižení, nikoli však konec života, protože o tom v žádném případě nemohla být řeč. Mluvím o postižení, protože je stavem stabilním. Těžké postižení, vegetativní stav nebo konec života, to všechno jsou situace, které vyvolávají chvatné reakce. Pacientovo okolí se střetá s jeho nemocí, s jeho stavem. Jeho nejbližší ji vnímají velmi různým způsobem. Každý to prožívá jinak. Od lékařů a veškerého personálu se očekává postoj přinášející pokoj. Ty lidi je třeba vyslechnout, ctít je, pamatovat, že každý z nich může vnímat stav pacienta jinak a každý má svůj rytmus.“

Z hlediska církve neakceptovatelný čin

Bolest Vincentových rodičů respektována nebyla. Francie odmítla přihlédnout k apelu Výboru Spojených národů pro práva postižených lidí, který žádal šestiměsíční odklad k přezkoumání případu. Konvence OSN pro práva postižených, k níž francouzská vláda sice přistoupila, avšak není pro ni právně závazná, ve svém 25. článku mluví o povinnosti „předcházet diskriminujícímu odmítání lékařské péče či léčení, zdravotních služeb nebo podávání jídla a tekutin“. Církevní dokumenty mluví ještě jasněji. Kongregace pro nauku víry v roce 2007 potvrdila (1. srpna), že “podávání pokrmu a vody, rovněž umělými metodami, je principiálně řádným a úměrným prostředkem k zachování života.” Přerušení hydratace a výživy je tedy “proti životu a důstojnosti člověka”. A rovněž v případě, že zákon nebo rozsudek něco takového dovolí, zůstane tento čin “neakceptovatelný a nedůstojný společnosti založené na úctě a přijetí života každého člověka.”

Eutanasie navzdory platným zákonům

Vincentovi rodiče obviňují systém z vraždy postiženého, který nebyl na konci života, a tedy z eutanasie, jež je ve Francii zakázaná. Navzdory vynaloženému úsilí jsou nuceni asistovat naprogramované smrti svého syna. Navíc se na jejich hlavu snášejí kritiky jistých kruhů, které je označují za „katolické integralisty.“ Připomeňme, že papež František v loňském roce vyslovil dva apely, v nichž jmenovitě zmiňoval Vincentův případ (Regina Coeli 15. dubna 2018, generální audience 18. dubna 2018). Vybízel k respektování důstojnosti dlouhodobě nemocných a k péči odpovídající jejich stavu.