Vatikán upozorňuje na pronásledování a diskriminaci křesťanů

Pronásledování a diskriminace křesťanů roste alarmujícím tempem za mlčení a lhostejnosti mezinárodní komunity. Pronásledovatelé křesťanů mohou počítat s beztrestností – řekl vatikánský podsekretář pro vztahy se státy mons. Antoine Camilleri při římské prezentaci raportu o pronásledování křesťanů, zpracovaného z popudu britské vlády (Persecution of Christian Review). Akce probíhala v bazilice sv. Bartoloměje na Tiberském ostrově (15. července), kdysi zasvěcené sv. Vojtěchu, která se stala svatyní mučedníků nové doby.
Publikováno: 16. 7. 2019 9:00

Foto: Porte Aperte
Mons. Camilleri upozornil, že v některých oblastech světa dochází k pronásledováním, která svým rozsahem naplňují definici genocidy, jelikož jde o systematické vymazávání přítomnosti křesťanů ze společnosti a kultury. Dochází k tomu také na místech, která byla od prvopočátku osídlena Kristovými následovníky. Vatikánský představitel poukázal také na jiné formy diskriminace, které nejsou na první pohled tak bolestné, nicméně znemožňují život v plné náboženské svobodě a také svobodné vyjadřování svého přesvědčení v soukromí i veřejně. Jde o tendenci přítomnou rovněž v rozvinutých demokraciích. Jejím projevem je kriminalizace a kárání náboženských představitelů za postoje odrážející základní zásady jejich víry, zejména ve vztahu k životu, manželství a rodině.

Zdánlivé protesty proti diskriminaci křesťanů

Druhý muž vatikánské zahraniční politiky se také obšírně zmínil o společné deklaraci papeže Františka a imáma al Azhar o lidském bratrství. Podstatnou roli v obraně náboženské svobody totiž sehrávají nejen státy, ale také náboženští představitelé. Mons. Camilleri vytkl také některým státům, že odsuzují nábožensky motivované pronásledování pouze zdánlivě, a ve skutečnosti s pronásledovateli spolupracují v politické, hospodářské, obchodní a vojenské oblasti.

Přežití křesťanských menšin je testem vztahu k lidské důstojnosti

V závěru svého vystoupení vatikánský podsekretář pro vztahy se státy připomněl slova Tertuliána, raněkřesťanského teologa, který uprostřed pronásledování ujišťoval, že krev mučedníků je setbou nových křesťanů. V této víře první křesťané z lásky k Bohu dobrovolně přijímali mučednictví. Jejich utrpení je pro nás velkým vzorem koherentního svědomí a svědectvím víry, naděje a lásky. Přežití křesťanských komunit v oblastech, kde nejsou většinovou skupinou, je tedy více než symbolické – uzavíral mons. Camilleri. - Je mocným svědectvím víry a dosvědčením skutečnosti, že pokojné soužití v pluralitě náboženství je možné tehdy, je-li respektována důstojnost každého člověka.

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021