Papež František: Buďme prodlouženou rukou Ježíše

Po měsíční přestávce se dnes opět konala pravidelná středeční audience s papežem Františkem, který pokračoval v cyklu katechezí věnovaných knize Skutků apoštolů. Téma dnešního zamyšlení je vybráno ze 3. kapitoly a nese název: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“
Publikováno: 7. 8. 2019 17:15

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

Apoštolové hlásali nejen slovem, ale skrze konkrétní činy

Audience se konala kvůli horkému římském počasí v aule Pavla VI. a byla zahájena čtením ze 3. kapitoly Skutků apoštolů (Sk 3, 3-6). Zde je podán důkaz, že hlásání evangelia neprobíhá pouze slovy, ale také konkrétními činy, které stvrzují pravdivost hlásání.

„Jedná se o zázraky a znamení, k nimž docházelo prostřednictvím apoštolů a které stvrzovaly jejich slova a dokazovaly, že jednali ve jménu Krista. Tak docházelo k tomu, že apoštolové prosili, aby Pán působil zároveň s nimi a jejich slovo potvrzoval znameními,“ řekl papež František v úvodu a dodal, že „mnoho znamení a zázraků, které apoštolové činili, byly zjevením Ježíšova Božství.

První zázrak má misijní zaměření

„Dnes se nacházíme u prvního příběhu, zázraku, uzdravení z knihy Skutků. Má jasné misijní zaměření, které má vzbudit víru,“ pokračoval Svatý otec a vyprávěl příběh o Petrovi a Janovi, ti se šli modlit do jeruzalémského chrámu, který byl centrem izraelské víry, a první křesťané na něj ještě byli silně napojeni. 

Apoštol Lukáš zaznamenal dokonce přesný čas: bylo to ve tři hodiny odpoledne, kdy se přinášela oběť na znamení společenství lidu se svým Bohem. A byla to také hodina, kdy Kristus zemřel a nabídl sám sebe jednou pro vždy. Apoštolové uviděli u chrámové brány zvané „Krásná“ žebráka, který byl chromý od narození.

„Proč byl tento muž u brány? Podle Mojžíšova zákona nemohli přinášet oběti ti, kdo byli fyzicky postiženi, což bylo přijímáno jako důsledek nějakého provinění,“ řekl papež a připomněl příběh o slepém od narození, ve kterém se učedníci ptali Ježíše: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ (J 9,2). Smýšlení té doby bylo, že za každým postižením bylo vnímáno nějaké provinění a těmto lidem byl zamezený přístup do chrámu.

Chromý je obrazem lidí vyloučených ze společnosti

Tento chromý se tak stává obrazem mnohých lidí vyděděných a vyloučených ze společnosti. Jako každý den, jelikož nemohl vstoupit do chrámu, žádal u brány o almužnu, když se událo něco mimořádného: přišel Petr a Jan a došlo k výměně pohledů. Chromý se podíval na tyto dva, aby je požádal o almužnu, zatímco apoštolové na něho zaměřili svůj zrak a pobídli ho, aby se podíval na ně, ale jiným způsobem, aby obdržel jiný dar. Chromý se na ně podívá a Petr mu říká: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ (Sk 3,6)

„Apoštolové navázali vztah, protože toto je způsob, jakým se Bůh rád zjevuje: ve vztahu, vždy v dialogu, ve zjevení, oslovením srdce. Toto jsou vztahy Boha s námi, skrze opravdové setkání mezi lidmi, k němuž může dojít pouze v lásce,“ zdůraznil Svatý otec.

Ježíšovo jméno uzdravuje

Kromě toho, že chrám byl náboženským střediskem, byl také místem ekonomických a finančních transakcí. Takovéto počínání vícekrát kritizovali proroci i sám Ježíš. „A kolikrát myslím na to, když vidím, jak v některých farnostech jakoby byly důležitější peníze než svátosti! Prosím vás. Chudá církev: žádejme od Pána toto,“ doplnil papež František a pokračoval příběhem ze Skutků: 

„Tento žebrák při setkání s apoštoly neobdržel peníze, ale dostalo se mu jména, které člověka zachraňuje: Ježíše Krista Nazaretského. Petr vzývá jméno Ježíšovo a nařizuje chromému, aby vstal, aby se postavil jako zdravý člověk, dotýká se nemocného, bere ho za ruku a vyzdvihuje ho, což je gesto, ve kterém sv. Jan Zlatoústý vidí obraz vzkříšení.“

V uzdravení žebráka se ukazuje tvář církve bez hranic

„Zde se ukazuje obraz církve, která vidí toho, kdo je v nesnázích, nezavírá před ním oči, umí si všímat lidství tváří v tvář, navazovat konkrétní vztah přátelství a solidarity místo bariér. Ukazuje se tedy tvář církve bez hranic, která je matkou všech, která umí vzít za ruku a doprovázet a ne odsoudit, zdůraznil Svatý otec.

Ježíš stále podává ruku, stále se snaží pozvedat lidi, aby se uzdravili, byli šťastní a setkali se s Bohem. Jedná se o umění doprovázet, které se vyznačuje jemností, s jakou se přibližujeme k posvátnému prostoru toho druhého, jak se umíme zapojit do jeho rytmu, s uctivým a láskyplným pohledem, který zároveň uzdravuje, osvobozuje, povzbuzuje a dává růst v křesťanském životě.

Nechme se Pánem pozvednout

„A to udělali apoštolové s chromým mužem: pohlédli na něho a řekli mu: podívej se na nás, podali mu ruku, pomohli mu vstát a uzdravili ho,“ shrnul papež příběh ze Skutků a dodal: „Tak to dělá Ježíš s každým z nás. Pomysleme na to, když budeme mít nějaké těžké chvíle, když budeme žít v hříchu či prožívat smutek. Je tu Ježíš, který nám říká: ´Podívej se na Mě! Jsem tady.´ Chytněme se Ježíšovy ruky a nechme se pozvednout.

Petr a Jan nás učí, abychom nedůvěřovali prostředkům, které jsou sice také důležité, ale opravdovému bohatství, kterým je vztah se Vzkříšeným. Vždyť dle slov sv. Pavla: „jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.“ (2Kor 6,10) Tím naším vším je evangelium, které zjevuje moc Ježíšova jména, které koná zázraky. 

Čím můžeme obohacovat druhé my?

„A my, každý z nás, co vlastníme? Co je naším bohatstvím, co je naším pokladem? Čím můžeme obohacovat ty druhé?,“ položil papež František na závěr otázky k zamyšlení a dodal:

„Prosme Otce o dar vděčné paměti na dobrodiní Jeho lásky v našem životě, abychom všem ukazovali a podávali svědectví chvály a díkůvzdání. Nezapomínejme mít stále vztaženou ruku, abychom pomohli vstát druhým. Je to Ježíšova ruka, která skrze nás pomáhá vstát druhým.“

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Čeští biskupové popřáli kardinálu Schönbornovi k jeho dnešním 75. narozeninám

Rakouský kardinál Christoph Schönborn dnes oslavil 75 let.
22.01.2020

Skončilo 121. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 121. plenárním zasedání, které se tentokrát konalo na Arcibiskupství pražském. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
22.01.2020

Prohlášení České biskupské konference k úsilí o legalizaci eutanazie a asistované sebevraždy

Čeští a moravští biskupové vydali v rámci 121. zasedání ČBK následující prohlášení na téma eutanazie a asistovaná sebevražda.
22.01.2020

Výběrové řízení Biskupství brněnského na místa ředitelů církevních škol

Biskupství brněnské jako zřizovatel vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst ředitelů školských právnických osob: • Biskupské gymnázium Brno • Křesťanská pedagogicko-psychologická poradna Brno • Církevní domov mládeže Petrinum v Brně • Katolické gymnázium Třebíč • Křesťanská základní škola Jihlava • Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava Nástup k 1. 7. 2020. Termín uzávěrky přihlášek je 28. 2. 2020.
22.01.2020

Papež František připomněl motto Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Při středeční audienci v zaplněné aule Pavla VI. připomněl papež František téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů - pohostinnost, které bylo inspirované úryvkem ze Skutků apoštolů „Zachovali se k nám neobyčejně laskavě“. Celý text dnešní katecheze naleznete v článku.
22.01.2020