Papež František: Buďme prodlouženou rukou Ježíše

Po měsíční přestávce se dnes opět konala pravidelná středeční audience s papežem Františkem, který pokračoval v cyklu katechezí věnovaných knize Skutků apoštolů. Téma dnešního zamyšlení je vybráno ze 3. kapitoly a nese název: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“
Publikováno: 7. 8. 2019 15:15

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

Apoštolové hlásali nejen slovem, ale skrze konkrétní činy

Audience se konala kvůli horkému římském počasí v aule Pavla VI. a byla zahájena čtením ze 3. kapitoly Skutků apoštolů (Sk 3, 3-6). Zde je podán důkaz, že hlásání evangelia neprobíhá pouze slovy, ale také konkrétními činy, které stvrzují pravdivost hlásání.

„Jedná se o zázraky a znamení, k nimž docházelo prostřednictvím apoštolů a které stvrzovaly jejich slova a dokazovaly, že jednali ve jménu Krista. Tak docházelo k tomu, že apoštolové prosili, aby Pán působil zároveň s nimi a jejich slovo potvrzoval znameními,“ řekl papež František v úvodu a dodal, že „mnoho znamení a zázraků, které apoštolové činili, byly zjevením Ježíšova Božství.

První zázrak má misijní zaměření

„Dnes se nacházíme u prvního příběhu, zázraku, uzdravení z knihy Skutků. Má jasné misijní zaměření, které má vzbudit víru,“ pokračoval Svatý otec a vyprávěl příběh o Petrovi a Janovi, ti se šli modlit do jeruzalémského chrámu, který byl centrem izraelské víry, a první křesťané na něj ještě byli silně napojeni. 

Apoštol Lukáš zaznamenal dokonce přesný čas: bylo to ve tři hodiny odpoledne, kdy se přinášela oběť na znamení společenství lidu se svým Bohem. A byla to také hodina, kdy Kristus zemřel a nabídl sám sebe jednou pro vždy. Apoštolové uviděli u chrámové brány zvané „Krásná“ žebráka, který byl chromý od narození.

„Proč byl tento muž u brány? Podle Mojžíšova zákona nemohli přinášet oběti ti, kdo byli fyzicky postiženi, což bylo přijímáno jako důsledek nějakého provinění,“ řekl papež a připomněl příběh o slepém od narození, ve kterém se učedníci ptali Ježíše: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ (J 9,2). Smýšlení té doby bylo, že za každým postižením bylo vnímáno nějaké provinění a těmto lidem byl zamezený přístup do chrámu.

Chromý je obrazem lidí vyloučených ze společnosti

Tento chromý se tak stává obrazem mnohých lidí vyděděných a vyloučených ze společnosti. Jako každý den, jelikož nemohl vstoupit do chrámu, žádal u brány o almužnu, když se událo něco mimořádného: přišel Petr a Jan a došlo k výměně pohledů. Chromý se podíval na tyto dva, aby je požádal o almužnu, zatímco apoštolové na něho zaměřili svůj zrak a pobídli ho, aby se podíval na ně, ale jiným způsobem, aby obdržel jiný dar. Chromý se na ně podívá a Petr mu říká: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ (Sk 3,6)

„Apoštolové navázali vztah, protože toto je způsob, jakým se Bůh rád zjevuje: ve vztahu, vždy v dialogu, ve zjevení, oslovením srdce. Toto jsou vztahy Boha s námi, skrze opravdové setkání mezi lidmi, k němuž může dojít pouze v lásce,“ zdůraznil Svatý otec.

Ježíšovo jméno uzdravuje

Kromě toho, že chrám byl náboženským střediskem, byl také místem ekonomických a finančních transakcí. Takovéto počínání vícekrát kritizovali proroci i sám Ježíš. „A kolikrát myslím na to, když vidím, jak v některých farnostech jakoby byly důležitější peníze než svátosti! Prosím vás. Chudá církev: žádejme od Pána toto,“ doplnil papež František a pokračoval příběhem ze Skutků: 

„Tento žebrák při setkání s apoštoly neobdržel peníze, ale dostalo se mu jména, které člověka zachraňuje: Ježíše Krista Nazaretského. Petr vzývá jméno Ježíšovo a nařizuje chromému, aby vstal, aby se postavil jako zdravý člověk, dotýká se nemocného, bere ho za ruku a vyzdvihuje ho, což je gesto, ve kterém sv. Jan Zlatoústý vidí obraz vzkříšení.“

V uzdravení žebráka se ukazuje tvář církve bez hranic

„Zde se ukazuje obraz církve, která vidí toho, kdo je v nesnázích, nezavírá před ním oči, umí si všímat lidství tváří v tvář, navazovat konkrétní vztah přátelství a solidarity místo bariér. Ukazuje se tedy tvář církve bez hranic, která je matkou všech, která umí vzít za ruku a doprovázet a ne odsoudit, zdůraznil Svatý otec.

Ježíš stále podává ruku, stále se snaží pozvedat lidi, aby se uzdravili, byli šťastní a setkali se s Bohem. Jedná se o umění doprovázet, které se vyznačuje jemností, s jakou se přibližujeme k posvátnému prostoru toho druhého, jak se umíme zapojit do jeho rytmu, s uctivým a láskyplným pohledem, který zároveň uzdravuje, osvobozuje, povzbuzuje a dává růst v křesťanském životě.

Nechme se Pánem pozvednout

„A to udělali apoštolové s chromým mužem: pohlédli na něho a řekli mu: podívej se na nás, podali mu ruku, pomohli mu vstát a uzdravili ho,“ shrnul papež příběh ze Skutků a dodal: „Tak to dělá Ježíš s každým z nás. Pomysleme na to, když budeme mít nějaké těžké chvíle, když budeme žít v hříchu či prožívat smutek. Je tu Ježíš, který nám říká: ´Podívej se na Mě! Jsem tady.´ Chytněme se Ježíšovy ruky a nechme se pozvednout.

Petr a Jan nás učí, abychom nedůvěřovali prostředkům, které jsou sice také důležité, ale opravdovému bohatství, kterým je vztah se Vzkříšeným. Vždyť dle slov sv. Pavla: „jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.“ (2Kor 6,10) Tím naším vším je evangelium, které zjevuje moc Ježíšova jména, které koná zázraky. 

Čím můžeme obohacovat druhé my?

„A my, každý z nás, co vlastníme? Co je naším bohatstvím, co je naším pokladem? Čím můžeme obohacovat ty druhé?,“ položil papež František na závěr otázky k zamyšlení a dodal:

„Prosme Otce o dar vděčné paměti na dobrodiní Jeho lásky v našem životě, abychom všem ukazovali a podávali svědectví chvály a díkůvzdání. Nezapomínejme mít stále vztaženou ruku, abychom pomohli vstát druhým. Je to Ježíšova ruka, která skrze nás pomáhá vstát druhým.“

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: 90 let Vatikánského rozhlasu

Katolíky po celém světě, a nejen je, spojuje Vatikánský rozhlas už 90 let. Vysílá nepřetržitě od 12. února 1931. Zve k poslechu papežových promluv a zpráv ze života církve, k modlitbě i rozjímání. Jakou roli hrála česká redakce v minulosti a kam se ubírá nyní?
24.02.2021

Katolický kostel v Nigérii podpálili a zničili ozbrojení bandité

Na severu Nigérie ve státě Kaduna zničili „ozbrojení bandité“ katolický kostel Svaté rodiny. Útočníci zaútočili na vesnici Kikwari v provincii Kajuru, podpálili kostel a další dvě budovy. Obyvatelé uprchli do bezpečí, jakmile byli upozorněni na výskyt banditů v jejich oblasti.
23.02.2021

Zapalme svíčku za oběti komunismu!

V předvečer výročí komunistického převratu z roku 1948, ve středu 24. února, se od 18.00 hodin uskuteční u pomníku na pražském Újezdě setkání za oběti komunismu. Vzhledem k epidemické situaci se zájemci mohou připojit pouze on-line. Dění u pomníku bude možné sledovat na Youtube a na Facebooku. Připojit se lze alespoň symbolicky zapálením svíčky ve svém domově.
23.02.2021

Arcibiskup Gallagher: Omezení lidských práv pouze v případě naprosté nutnosti

Šéf vatikánské diplomacie vystoupil na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Ve svém příspěvku si všímá, že některá opatření zaváděná vládami s cílem zajistit sanitarní bezpečnost narušují svobodné uplatňování lidských práv. Arcibiskup Paul R. Gallagher zdůraznil, že jedním z nejzávažnějších problémů je prohlubující se eroze práva na náboženskou svobodu. Připomněl, že toto právo má chránit nejen svobodu svědomí, ale také veřejné vyznávání víry, jak formou bohoslužebné praxe tak vyučování.
23.02.2021

Poslední možnost zvrátit rozhodnutí české vlády o krácení Evropského sociálního fondu

Česká vláda při nastavování alokací a pravidel čerpání evropských prostředků podceňuje význam prevence v oblasti sociálního vyloučení a propadu lidí do bytové nouze. Neziskové organizace, včetně Charity Česká republika, již dlouho bijí na poplach.
22.02.2021