Ve středu 14. 8. 2019 uvedl diecézní biskup Vlastimil Kročil vikáře Ivo Prokopa do úřadu jindřichohradeckého probošta. V úřadu chce nový probošt navázat na službu předchůdců.
(foto: Foto: Marie Košinová / Člověk a víra)
Instalace proběhla v rámci prvních nešpor ze Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie v proboštském kostele v Jindřichově Hradci.
Podle diecézního biskupa Vlastimila Kročila instalování 30. probošta neznamená ani tak vyznamenání pro něj osobně, nýbrž spíše závazek a také projev opětovného uznání celému městu, které odedávna zaujímalo významné postavení v jihočeském regionu; tedy důvod, pro nějž byla v roce 1625 zdejší farnost povýšena na proboštství. „Pro nového probošta jde skutečně spíše o závazek, a to zvláště poté, ohlédne-li se do galerie svých předchůdců, počínaje prvním proboštem Hesselem a konče emeritním proboštem, Mons. Habartem. Přál bych si, aby i nový probošt kráčel podobnou cestou jako jeho předchůdci, a byl také vždy oporou svému biskupovi,“ uvedl otec biskup a připomněl, že mezi jindřichohradeckými probošty byla celá řada vynikajících osobností náboženského i kulturního života; osobností, které svou prací a pílí přispěli k rozkvětu města.
To by podle něj nebylo možné, pokud by chyběla ochota, otevřenost a dobrá vůle ke vzájemné spolupráci i na institucionální úrovni, tedy mezi proboštstvím a místní samosprávou. „Jestliže se také dnes vztahy mezi nimi rozvíjí v tomto duchu, pak chci vyjádřit uznání a obdiv i té současné místní samosprávě, kterou jako starosta zde zastupuje pan Ing. Stanislav Mrvka. Vaší přítomnosti, pane starosto, si vážíme a děkujeme za ni. Věřím, že budoucí vzájemná spolupráce přinese pro všechny jen ty nejlepší a dobrých plodů.“
Říkám-li na adresu nového probošta, že jeho ustanovení je pro něj závazkem, pak se mi v té souvislosti vybavují slova apoštola Petra: ‚paste Boží stádce vám svěřené, jak to chce Bůh…; ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem‘. K tomu je zajisté zapotřebí vyprošovat si milost, tedy onu zvláštní sílu, kterou dává Bůh.“
V předvečer titulární slavnosti proboštského chrámu Nanebevzetí Panny Marie se pak na tuto mimořádnou služebnici Páně, Matku Krista Pána a Matku naší obrátil s prosbou: „Kéž je to právě ona, kdo vyprosí potřebnou sílu pro Tebe, milý Ivo, ale také i pro nás všechny, kdo kráčíme ve šlépějích jejího Syna, Ježíše Krista, který žije a vládne po všechny věky věků,“ uvedl v promluvě otec biskup a zakončil ji výzvou, aby nově jmenovaný probošt složil Vyznání víry a přísahu věrnosti. Poté nad ním pronesl instalační formuli, předal mu odznaky úřadu (mozetu, pektorál, prsten a biret) a pozdravil se s ním pozdravením pokoje.
Nového probošta Ivo Prokopa zaujala důležitost některých úkolů, které papež Urban VIII., uložil jindřichohradeckým proboštům ve zřizovací listině. „Kladl důraz na to, aby slavnostně žehnali. Tedy, aby zprostředkovávali a vyprošovali Boží podporu a pomoc městu, kraji, jednotlivým farníkům. Aby poznávali starosti jednotlivců, rodin či obcí a modlili se za ně, povzbuzovali, předkládali Bohu jejich snahy, potřeby a touhy. Myslím si, že právě v tom je i dnes hlavní úkol zdejší duchovní správy a osobně probošta,“ domnívá se Ivo Prokop. Pro budoucí službu se chce inspirovat prací svých předchůdců. „Velmi si vážím biskupovy důvěry a veškeré pomoci farníků, díky níž se mohu těšit, že nezůstaneme jen u čestného titulu a ozdob liturgického oblečení, ale využijeme věci nové i staré ‚ke cti a slávě Boží a k spáse duší‘. Tak, abychom v roce 2025, až budeme slavit čtyřsté výročí vzniku proboštství, se jen nemuseli smutně dívat do slavné zmizelé minulosti, ale mohli mít radost z toho, co se ve farnosti i celém městě daří.“
(Zdroj: Miroslav Bína, českobudějovická diecéze)