Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
Publikováno: 23. 8. 2019 14:00

Foto: Marco Bartolini / CC BY-NC 2.0

Staré poutnické cesty znovu ožívají. Také na historické trase, kterou se od středověku vydávali poutníci k hrobům apoštolů do Říma odkud někdy pokračovali dále do apulijských přístavů, aby se přeplavili do Svaté země, přibývají každý rok lidé toužící putovat ve stopách svých předků. Hovoří ředitel Evropského sdružení Vie Francigene Luca Bruschi:

Via Francigena je tisíciletou cestou putovní i obchodu, která spojuje severní Evropu s Římem, směrem k Jeruzalému. Popsaná je poprvé v deníku canterburského arcibiskupa Sigericha, který v roce 990 popsal její etapy při zpáteční cestě z Říma, kam si jel pro pallium. 79 etap této cesty je zachyceno v deníku dnes uloženém v British Library. Nyní byla znovu objevena a přeměněna v moderní poutní cestu, která prochází čtyřmi zeměmi a vede přes asi 650 malých měst či vesnic, které ukazují málo známou tvář Evropy. Jen na italské půdě se poutníci setkávají s 350 pamětihodnostmi, jako jsou historická centra, mosty, dávné římské stavby, kostely či katedrály.

Kdo se dnes vydává na pouť po Via Francigena?

V minulém roce jí prošlo zhruba 45 tisíc lidí, kteří na ní strávili šest či sedm dní. Najdou se ale i tací, kteří ji projdou celou, to znamená vyjdou z Canterbury a po třech měsících přicházejí do Říma. Někteří další přijíždějí třeba jen na prodloužený víkend. Nejlepší zázemí poskytuje úsek procházející přes Toskánsko. Zpravidla jde o lidi vzdělané nebo dobře informované a vyhledávající kulturní dědictví minulosti. Vydávají se zpravidla na cestu za poznáním a za duchovními cíli. Z čistě náboženských důvodů putuje 10-15% lidí. V této chvíli tvoří zhruba polovinu italští poutníci, ostatní přicházejí z dalších evropských zemí, ale putují také Korejci, Australané, Američané nebo Brazilci. Via Francigena tedy slouží jako jakýsi kulturní most v dnešní Evropě, která má potíže se svou identitou. Poukazuje k hluboké kulturní identitě, kterou lze najít v evropských dějinách.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019