Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
Publikováno: 23. 8. 2019 14:00

Foto: Marco Bartolini / CC BY-NC 2.0

Staré poutnické cesty znovu ožívají. Také na historické trase, kterou se od středověku vydávali poutníci k hrobům apoštolů do Říma odkud někdy pokračovali dále do apulijských přístavů, aby se přeplavili do Svaté země, přibývají každý rok lidé toužící putovat ve stopách svých předků. Hovoří ředitel Evropského sdružení Vie Francigene Luca Bruschi:

Via Francigena je tisíciletou cestou putovní i obchodu, která spojuje severní Evropu s Římem, směrem k Jeruzalému. Popsaná je poprvé v deníku canterburského arcibiskupa Sigericha, který v roce 990 popsal její etapy při zpáteční cestě z Říma, kam si jel pro pallium. 79 etap této cesty je zachyceno v deníku dnes uloženém v British Library. Nyní byla znovu objevena a přeměněna v moderní poutní cestu, která prochází čtyřmi zeměmi a vede přes asi 650 malých měst či vesnic, které ukazují málo známou tvář Evropy. Jen na italské půdě se poutníci setkávají s 350 pamětihodnostmi, jako jsou historická centra, mosty, dávné římské stavby, kostely či katedrály.

Kdo se dnes vydává na pouť po Via Francigena?

V minulém roce jí prošlo zhruba 45 tisíc lidí, kteří na ní strávili šest či sedm dní. Najdou se ale i tací, kteří ji projdou celou, to znamená vyjdou z Canterbury a po třech měsících přicházejí do Říma. Někteří další přijíždějí třeba jen na prodloužený víkend. Nejlepší zázemí poskytuje úsek procházející přes Toskánsko. Zpravidla jde o lidi vzdělané nebo dobře informované a vyhledávající kulturní dědictví minulosti. Vydávají se zpravidla na cestu za poznáním a za duchovními cíli. Z čistě náboženských důvodů putuje 10-15% lidí. V této chvíli tvoří zhruba polovinu italští poutníci, ostatní přicházejí z dalších evropských zemí, ale putují také Korejci, Australané, Američané nebo Brazilci. Via Francigena tedy slouží jako jakýsi kulturní most v dnešní Evropě, která má potíže se svou identitou. Poukazuje k hluboké kulturní identitě, kterou lze najít v evropských dějinách.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Naživo s Indy o tom, jak čeští dárci mění životy chudých indických dětí

Tento týden přijede do východních Čech indický koordinátor charitního projektu Adopce na dálku® P. Patrick Edward Pinto z oblasti Bangalore. O životě dětí z nejchudších indických rodin, kterým čeští dárci pomáhají získat vzdělání, bude vyprávět studentům na školách v Hradci Králové (20. 9.) a na Pardubicku (18., 19. a 23. 9.). Živé besedy pro veřejnost se uskuteční v Poličce (18. 9.), v Novém Městě nad Metují (20. 9.), v Kutné Hoře (21. 9.), v Dobrušce a v Rychnově (22. 9.) i v dalších městech. Ve čtvrtek 19. září se P. Pinto ještě setká s radním Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavlem Šotolou a s řediteli Charit.
17.09.2019

Mše svatá zahájí proces blahořečení Adolfa Kajpra

Dnes uplynulo přesně 60 let od smrti P. Adolfa Kajpra SJ (1902–1959). Při příležitosti tohoto výročí a zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení se bude slavit mše svatá v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Začne v neděli 22. září v 9 hodin a hlavním celebrantem bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP. V závěru bohoslužby budou ostatky Božího služebníka Adolfa Kajpra uloženy v kostele.
17.09.2019

Mír spočívá na modlitbě a dialogu, píše papež komunitě Sant´Egidio

Ve španělském hlavním městě v neděli začalo každoroční mezinárodní setkání za mír, které za účasti tří set náboženských představitelů a osobností ze světa politiky i kultury pořádá římská komunita Sant´Egidio, tentokrát pod mottem „Mír bez hranic“. Třiatřicet let po modlitbě za mír v Assisi, k níž vyzval sv. Jan Pavel II., tak pokračuje tato „pouť míru“, jak ji v pozdravném poselství definuje papež František.
16.09.2019

Pastýřský list biskupa Vlastimila Kročila

Pastýřský list diecézního biskupa českobudějovického k 24. neděli v mezidobí.
16.09.2019

Svatoludmilská pouť na Levém Hradci

Ve dnech 14.-15. 9. 2019 se konala na Levém Hradci Svatoludmilská pouť, během níž byla vystavena lebka sv. Ludmily. V sobotu 14. 9. byla relikvie uvítána v kostele sv. Klimenta, poté byla slavena byzantsko-slovanská liturgie sv. Jana Zlatoústého ke cti sv. Ludmily. Hlavním celebrantem byl gen. vikář Apoštolského exarchátu Mons. Milan Hanuš. V neděli 15.9. slavnostní mši sv. celebroval Mons. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský. Po mši kardinál Duka požehnal vyhlídku sv. Ludmily, následovala beseda a řeckokatolický chvalozpěv - Akathist.
16.09.2019