Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
Publikováno: 23. 8. 2019 14:00

Foto: Marco Bartolini / CC BY-NC 2.0

Staré poutnické cesty znovu ožívají. Také na historické trase, kterou se od středověku vydávali poutníci k hrobům apoštolů do Říma odkud někdy pokračovali dále do apulijských přístavů, aby se přeplavili do Svaté země, přibývají každý rok lidé toužící putovat ve stopách svých předků. Hovoří ředitel Evropského sdružení Vie Francigene Luca Bruschi:

Via Francigena je tisíciletou cestou putovní i obchodu, která spojuje severní Evropu s Římem, směrem k Jeruzalému. Popsaná je poprvé v deníku canterburského arcibiskupa Sigericha, který v roce 990 popsal její etapy při zpáteční cestě z Říma, kam si jel pro pallium. 79 etap této cesty je zachyceno v deníku dnes uloženém v British Library. Nyní byla znovu objevena a přeměněna v moderní poutní cestu, která prochází čtyřmi zeměmi a vede přes asi 650 malých měst či vesnic, které ukazují málo známou tvář Evropy. Jen na italské půdě se poutníci setkávají s 350 pamětihodnostmi, jako jsou historická centra, mosty, dávné římské stavby, kostely či katedrály.

Kdo se dnes vydává na pouť po Via Francigena?

V minulém roce jí prošlo zhruba 45 tisíc lidí, kteří na ní strávili šest či sedm dní. Najdou se ale i tací, kteří ji projdou celou, to znamená vyjdou z Canterbury a po třech měsících přicházejí do Říma. Někteří další přijíždějí třeba jen na prodloužený víkend. Nejlepší zázemí poskytuje úsek procházející přes Toskánsko. Zpravidla jde o lidi vzdělané nebo dobře informované a vyhledávající kulturní dědictví minulosti. Vydávají se zpravidla na cestu za poznáním a za duchovními cíli. Z čistě náboženských důvodů putuje 10-15% lidí. V této chvíli tvoří zhruba polovinu italští poutníci, ostatní přicházejí z dalších evropských zemí, ale putují také Korejci, Australané, Američané nebo Brazilci. Via Francigena tedy slouží jako jakýsi kulturní most v dnešní Evropě, která má potíže se svou identitou. Poukazuje k hluboké kulturní identitě, kterou lze najít v evropských dějinách.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Čeští biskupové popřáli kardinálu Schönbornovi k jeho dnešním 75. narozeninám

Rakouský kardinál Christoph Schönborn dnes oslavil 75 let.
22.01.2020

Skončilo 121. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 121. plenárním zasedání, které se tentokrát konalo na Arcibiskupství pražském. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
22.01.2020

Prohlášení České biskupské konference k úsilí o legalizaci eutanazie a asistované sebevraždy

Čeští a moravští biskupové vydali v rámci 121. zasedání ČBK následující prohlášení na téma eutanazie a asistovaná sebevražda.
22.01.2020

Výběrové řízení Biskupství brněnského na místa ředitelů církevních škol

Biskupství brněnské jako zřizovatel vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst ředitelů školských právnických osob: • Biskupské gymnázium Brno • Křesťanská pedagogicko-psychologická poradna Brno • Církevní domov mládeže Petrinum v Brně • Katolické gymnázium Třebíč • Křesťanská základní škola Jihlava • Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava Nástup k 1. 7. 2020. Termín uzávěrky přihlášek je 28. 2. 2020.
22.01.2020

Papež František připomněl motto Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Při středeční audienci v zaplněné aule Pavla VI. připomněl papež František téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů - pohostinnost, které bylo inspirované úryvkem ze Skutků apoštolů „Zachovali se k nám neobyčejně laskavě“. Celý text dnešní katecheze naleznete v článku.
22.01.2020