Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
Publikováno: 23. 8. 2019 14:00

Foto: Marco Bartolini / CC BY-NC 2.0

Staré poutnické cesty znovu ožívají. Také na historické trase, kterou se od středověku vydávali poutníci k hrobům apoštolů do Říma odkud někdy pokračovali dále do apulijských přístavů, aby se přeplavili do Svaté země, přibývají každý rok lidé toužící putovat ve stopách svých předků. Hovoří ředitel Evropského sdružení Vie Francigene Luca Bruschi:

Via Francigena je tisíciletou cestou putovní i obchodu, která spojuje severní Evropu s Římem, směrem k Jeruzalému. Popsaná je poprvé v deníku canterburského arcibiskupa Sigericha, který v roce 990 popsal její etapy při zpáteční cestě z Říma, kam si jel pro pallium. 79 etap této cesty je zachyceno v deníku dnes uloženém v British Library. Nyní byla znovu objevena a přeměněna v moderní poutní cestu, která prochází čtyřmi zeměmi a vede přes asi 650 malých měst či vesnic, které ukazují málo známou tvář Evropy. Jen na italské půdě se poutníci setkávají s 350 pamětihodnostmi, jako jsou historická centra, mosty, dávné římské stavby, kostely či katedrály.

Kdo se dnes vydává na pouť po Via Francigena?

V minulém roce jí prošlo zhruba 45 tisíc lidí, kteří na ní strávili šest či sedm dní. Najdou se ale i tací, kteří ji projdou celou, to znamená vyjdou z Canterbury a po třech měsících přicházejí do Říma. Někteří další přijíždějí třeba jen na prodloužený víkend. Nejlepší zázemí poskytuje úsek procházející přes Toskánsko. Zpravidla jde o lidi vzdělané nebo dobře informované a vyhledávající kulturní dědictví minulosti. Vydávají se zpravidla na cestu za poznáním a za duchovními cíli. Z čistě náboženských důvodů putuje 10-15% lidí. V této chvíli tvoří zhruba polovinu italští poutníci, ostatní přicházejí z dalších evropských zemí, ale putují také Korejci, Australané, Američané nebo Brazilci. Via Francigena tedy slouží jako jakýsi kulturní most v dnešní Evropě, která má potíže se svou identitou. Poukazuje k hluboké kulturní identitě, kterou lze najít v evropských dějinách.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Pokračuje celková rekonstrukce opavské konkatedrály za 78 milionů

Až do prosince letošního roku bude probíhat oprava opavské konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie. Celková rekonstrukce za téměř 78 milionů korun zde začala v březnu loňského roku. Podařilo se nám podívat dovnitř kostela, který kompletně vyplnilo lešení.
04.08.2020

Pouť k Panně Marii Klokotské se bude letos konat od 13. do 16. srpna 2020

Letošní pouť k Panně Marii Klokotské bude nabitá bohatým duchovním programem. Konat se bude od čtvrtka 13. srpna do neděle 16. srpna.
04.08.2020

Vatikán: Zdravotní stav emeritního papeže Benedikta XVI. není znepokojující

Vatikánské tiskové středisko reagovalo na zprávy, které se objevily včera (3.8. 2020) v médiích ohledně zdravotního stavu emeritního papeže Benedikta XVI. Podle mluvčího Vatikánu není stav emeritního papeže znepokojující, i když Benedikt XVI. trpí bolestivou chorobou.
04.08.2020

Kéž vás uchvátí a vede Mariin příklad, napsal papež mladým do Medžugorje

Papež František zaslal list účastníkům festivalu mládeže (Mladifest) v Medžugorje. Toto setkání se koná každoročně ve dnech 1. – 6. srpna za účasti několika desítek tisíc lidí z více než stovky zemí. Letošní 31. ročník však probíhá za sanitárních restrikcí, tedy s podstatně menší účastí a hlavně po internetu. Nicméně, vůbec poprvé mu věnoval pozornost Petrův nástupce, který zaslal učastníkům zvláštní list prostřednictvím apoštolského nuncia v Bosně a Hercegovině, mons. Luigi Pezzuta, který jej přečetl během zahajovací ceremonie v sobotu v podvečer (1.8.).
03.08.2020

Biskup Bergoglio a eucharistický zázrak v Buenos Aires

Papež František ještě jako buenosaireský biskup schválil vědecké přešetření domnělého eucharistického zázraku, k němuž došlo v letech 1992-1996 a který bývá označován za „eucharistický zázrak z Buenos Aires“. Již jako kardinál pak vícekrát navštívil kostel Nejsvětější Panny Marie v centru argentinského hlavního města, který uchovává znamení tohoto divu, a vedl tam eucharistickou adoraci.
03.08.2020