Bílá věž otevřela časové okno z pohnuté doby

Svědectví z roku 1937, z doby českobudějovického biskupa Dr. Šimona Bárty a prezidenta Dr. Edvarda Beneše vydala časová schránka z českobudějovické Bílé věže, která byla dnes v Českých Budějovicích otevřena. Přímo z makovice věže ji snesli diecézní biskup Vlastimil Kročil, jihočeská hejtmanka Ivana Stráská a primátor Jiří Svoboda.

Časová schránka má podobu měděného válcovitého tubusu převázaného drátem a byla zaletována cínem. V samotné makovici byl tubus zavěšen.

Nález dokumentů i tradice mariánské úcty

Uvnitř byl vložen rozpočet na rekonstrukci Bílé věže z roku 1937, opravu střechy a nabídka na dodávku střešní krytiny z měděného plechu. Dále listina popisující reparaturu věže a soupis tesařů podílejících se na opravě věže z 12. srpna 1937. Současně časová schránka uchovala knihu autora Jana Zíky: Panna Maria Budějovická; Nástin dějin a popis starobylého chrámu a popis obrazu z roku 1932 a také modlitební obrázky, včetně obrázku Panny Marie Budějovické.

Příležitost k otevření časové schránky se naskytla během právě probíhající opravy střechy klášterní věže. Po třech dnech, 6. září 2019, bude schránka opět vložena do makovice. Obsah schránky bude zdokumentován a vloženy další pamětní předměty pro budoucí generace.

Odkaz budoucím generacím

„Nález splnil moje očekávání právě v tom, že se tam objevuje historie klášterního kostela a oprava, která zde proběhla. To otevírá možnosti nového poznání také pro historiky a badatele. Pro budoucí generace se pokusíme zmapovat období od roku 1937 do dnešních dnů, přidáme medaili sv. Auraciána, kterou předáváme významným osobnostem a popíšeme současnou situaci, ve které se církev nachází,“ prozradil záměr biskup Vlastimil Kročil, který přizval také Jihočeský kraj, město České Budějovice a památkový ustav „Požádal jsem tyto instituce o vložení dokumentů, které charakterizují dnešní dobu, životní styl a otázky, které aktuálně řešíme,“ uvedl. Kromě dokumentace se ve schránce nacházel soubor modlitebních obrázků od konkrétní rodiny, to podle biskupa Kročila svědčí o tom, že dotyční mohli být donátoři kostela či příbuzní stavitelů.

„Přemýšleli jsme o různých moderních technologiích a nakonec jsme se rozhodli pro něco, co je dílem lidské zručnosti a umu. Do tubusu tak vložíme holubičku míru, vyrobenou z šumavského dřeva. Ta symbolizuje odvěkou touhu po klidném životě,“ řekla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. Pozitivně ji překvapilo umístění obrázku Panny Marie. „Velmi mne potěšila symbolika uctívání Panny Marie jako dárkyně života a nositelky křesťanské myšlenky. V roce 1937, který předcházel bouřlivým časům, a lidé to už cítili, byla tato symbolika pro tehdejší generaci takto důležitá,“ dodala Ivana Stráská.

Podle památkáře biskupství Jiřího Váchy jsou nalezené záznamy k opravám kostela významné pro historiky a milovníky umění. „Dokumenty byly uloženy ve vyhrocené době českého národa a přinášejí nám pozitivní poselství v tehdejší jinak problematické době – rekonstrukce klášterního objektu a naděje v pozitivní vývoj i vědomí, že je důležité udržovat dědictví předků.“ Po vytvoření fotokopií budou dokumenty uloženy zpátky pro možnost další generace nahlédnout do časového okna. Schránka není příliš velká a pro další dokumenty bude nutné vyrobit schránku novou anebo přidat další.

_{Zdroj: Miroslav Bína, Biskupství českobudějovické}