banner sekce
Sekce

Katecheze

Katecheze a výuka náboženství důležitou součásti výchovy k základním lidským a křesťanským postojům

Úkol hlásání evangelia je jeden ze základních úkolů poslání církve, a má být její prioritou. Sv. Pavel zdůrazňuje, že evangelium je moc ke spasení pro každého, kdo věří (Řím 1, 16). Zcela jistě nemá na mysli jen liturgii v chrámech, ale jde spíše o životní styl každého křesťana.
Publikováno: 20. 9. 2019 12:00

Foto ilustrativní

Dekret II. vatikánského koncilu o misijní činnosti církve Ad gentes jasně to formuluje: „Je nutná služba slova, aby se evangelium dostalo ke všem. (…) Hlavním úkolem laiků, mužů i žen, je vydávat svědectví o Kristu, slovem i životem v rodině, ve svém společenském prostředí i v zaměstnání. Na nich má totiž být zjevný nový člověk, stvořený k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy“ (AG, 20.21). Škola, farnost jsou tedy také tímto prostředím, kde se má hlásat evangelium.

Výuka náboženství a katecheze je tou nejlepší cestou, jak oslovovat mladého člověka svědectvím o zmrtvýchvstalém Kristu, jak ho pozitivně formovat k důležitým lidským a křesťanským postojům. Je tedy důležité, aby všichni lidé dobré vůle, všichni věřící, pamatovali na tento úkol, který vyplývá ze svátosti křtu. Jde o životní styl, jde také o konkrétní podporu a pochopení v rodinách a ve společnosti, aby se výuka náboženství a katecheze stály důležitou součásti  výchovy mladých generaci. Všeobecná deklarace lidských práv (1948) jasně říká, že každý člověk má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Toto základní právo obsahuje rovněž svobodu změny náboženství nebo víry. Jedná se také o svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám či společně s jinými, veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou nebo výkonem obřadů.

Na základě tohoto vyjádření, pozdější mezinárodní smlouvy a deklarace, zohlednily toto základní lidské právo. Článek dostupný zde nám dává přehled, jak jednotlivé evropské země přistupuji k náboženské svobodě (svobodě vyznání) a může se také stát podnětem ke změně přístupu v této oblasti obecně. Víra totiž není jen soukromou, osobní záležitosti, ale prostupuje životy jednotlivců, rodin a může spoluutvářet pozitivní ovzduší celé společnosti.   

P. ThLic. Mariusz Kuźniar, Th.D., ředitel Katechetické sekce ČBK

Autor článku:
Tereza Myslilová