Soud 15. října oznámí, jak rozhodl o zdanění církevních restitucí

Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila dnes ČTK z webu soudu. Veřejné jednání s dokazováním se tedy konat nebude.

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení.

Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Podle návrhu opozičních poslanců byla novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž 'náklady' ponesou církve.

Poslanecký návrh oproti senátorskému více akcentoval také dopady novely na menší církve. Pod návrh se podepsalo 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Poslanci také navrhli soudu, aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli osvětlit okolnosti přijetí zákona. Vzhledem k tomu, že veřejné jednání se konat nebude, je jasné, že ÚS návrhům na výslechy svědků nevyhověl.

Jako třetí v pořadí dorazil k ÚS návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

^{Zdroj: ČTK}