Soud 15. října oznámí, jak rozhodl o zdanění církevních restitucí

Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila dnes ČTK z webu soudu. Veřejné jednání s dokazováním se tedy konat nebude.
Publikováno: 2. 10. 2019 18:00

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení.

Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Podle návrhu opozičních poslanců byla novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž "náklady" ponesou církve.

Poslanecký návrh oproti senátorskému více akcentoval také dopady novely na menší církve. Pod návrh se podepsalo 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Poslanci také navrhli soudu, aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli osvětlit okolnosti přijetí zákona. Vzhledem k tomu, že veřejné jednání se konat nebude, je jasné, že ÚS návrhům na výslechy svědků nevyhověl.

Jako třetí v pořadí dorazil k ÚS návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Zdroj: ČTK

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022