Kardinál Ouellet: Co se s tebou děje, Evropo?

Při pohledu na situaci v evropských zemích se katolíci z jiných kontinentů často ptají: „Co se s tebou děje, Evropo?“. Tato otázka se týká různých oblastí: kultury, veřejného života, vzdělání, rodiny a dětí, povolání – upozorňoval kardinál Marc Ouellet na plenárním zasedání biskupů Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), které v těchto dnes probíhá v Santiago de Compostela. Za ČBK se ho účastní její předseda kardinál Dominik Duka a generální sekretář P. Stanislav Přibyl.

^{Foto: CCEE}

Prefekt Kongregace pro biskupy, který sám pochází z Kanady, poznamenal, že současná krize znepokujuje také papeže Františka. Považuje ji za velmi závážnou, protože ohrožuje předávání křesťanské kultury.

Kardinál Ouellet vybídl evropské biskupy k hluboké analýze proměn, jimiž starý kontinent prochází. Napomoci v tom mohou díla velkých křesťanských spisovatelů, jako Henri De Lubac, Romano Guarini, Rémi Brague, Robert Spaemann nebo Roger Scruton, směroval vatikánský kardinál pozornost biskupů. S odvoláním na přednášku Benedikta XVI. na řezenské univerzitě zdůraznil, že setkání biblického poselství s řeckým myšlením a následně také s dědictvím římské civilizace nebylo dílem náhody, nýbrž Boží Prozřetelnosti, a nadále zůstává základem Evropy.

Při hládání příčín současné krize se kardinál Ouellet odvolal k postřehům kardinála Newmana, který již v 19. stoletím vnímal programovou sekularizaci, vytěsňování náboženství z prostoru veřejného života, kultury a vědy, pod záminkou světonázorové neutrality. Když se o více než sto let později Benedikt XVI. v Řeznu zamýšlel na důsledky této sekularizace, musel konstatovat, že se rozum zřekl své velikosti a stal se neschopným dialogu kultur. O nové naštěpení evangelia do evropských základů dnes usiluje papež František a činí tak především skrze obrození katolické sociální nauky, řekl prefekt Kongregace pro biskupy na setkání Rady evropských biskupských konferencí v Santiagu de Compostela.

Představitelům biskupských konferencí zaslal také dopis papež František, který zazněl v úvodu setkání, jehož téma mluví o čase probuzení a znameních naděje v dnešní Evropě. Mimo jiné se v něm píše: „Je to důležitá provokace k úvahám nad možnými cestami pro návrat naděje“ na Starý kontinent, píše papež František v listu adresovaném k rukám předsedy Rady, kardinála Angela Bagnasca. Příznačná je v tomto smyslu také volba místa. Do Santiaga ležícího na západní výspě Evropy putovali poutníci ze všech koutů našeho světadílu, zvláštním způsobem se v něm snoubí centrum a periferie, velké bohatství evropské kulturní a náboženská tradice, která je jednotná a přece se vyznačuje mnoha osobitými rysy, podotýká papež. A vybízí k vyhledávání drobných znamení té naděje, která je synonymem nového života: „Je jich mnoho, často jsou skrytá a máme sklon opomíjet je bez povšimnutí – pokračuje Petrův nástupce. Vidíme je v nasazení mnoha našich bratří pro ty, kdo trpí a jsou v nouzi, zejména pro nemocné, vězněné, chudé, migranty a uprchlíky, ale rovněž v oblasti kultury, zejména ve výchově nejmladších, kteří jsou budoucností Evropy.“

_{Zdroj: Vatican News, CCEE}