Noví světci: Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová

Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová se stane druhou indickou řeholnicí vyzdviženou k úctě oltáře. Tato stigmatizovaná řeholnice, mystička a zakladatelka Kongregace sester Svaté rodiny je považovaná za předchůdkyni Matky Terezy, neboť jako ona zasvětila svůj život lásce k těm nejposlednějším a péči o druhé.

Láska k Ježíši 

Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová (1876 – 1926) pochází z indického státu Kerala, kde převažuje katolické náboženství. K víře jí vedla její matka a ona již jako dítě vzplála láskou ke Kristu. Ve svých 10 letech se mu plně oddala a dala slib, že se nikdy neprovdá a zůstane věrná Ježíši. 

Péče o nemocné 

Když ji bylo 12 let, její matka zemřela. Přestože Marii Terezu přitahoval život o samotě vyplněný modlitbou a askezí, pochopila, že poustevníkem se stát nemůže, a se třemi družkami založila v rodné vsi modlitební skupinu. Dívky se ale nevěnovaly pouze modlitbě, ale s velkým nasazením se daly do služby chudým a potřebným, pečovaly o sirotky, vážně nemocné, hlavně pak o malomocné. Věnovaly se také službě ve farnosti a Marie Tereza se starala o výzdobu kostela.

Nadpřirozené obdarování 

Vedla velice asketický život plný odříkání, modlila se za obrácení hříšníků a tyto modlitby podporovala kajícími skutky a přísnými posty. Zcela se svěřila Svaté rodině, za což se jí dostávalo četných vidění jejích členů, zvláště pak Panny Marie.

Marie Tereza uměla naslouchat Pánu a byla obdarována darem proroctví a uzdravování. Dostávala se do extází, při nichž se kolem ní šířila lahodná vůně a vyvstávala světlá aura. Dokonce i levitovala.

Její mystické zážitky a vize, při kterých zažívala bolest ukřižovaného, byly doplněny stigmaty, která se u ní objevila. To sebou přinášelo na druhou stranu útoky ďáblových pokušení a „temnou noc“.

Kongregace Svaté rodiny 

I přes počáteční nedůvěru církve a nespravedlivá nařčení se jí nakonec podařilo přesvědčit svého biskupa, který v roce 1914 svolil k otevření prvního řeholního domu kongregace. Za podpory svého duchovního vůdce P. Josefa Vithayathila tak vznikla Kongregace Svaté rodiny a dosavadní dobrovolnická činnost dostala pevný rámec. Marie Tereza složila jako první členka této kongregace řeholní sliby a jako novicmistryně se starala o formaci novicek vstupujících do kongregace.

Charisma kongregace je péče o nemocné a umírající, pomoc nemajetným rodinám
či výchova dívek ve školách a sirotčincích zřizovaných kongregací a samozřejmě modlitba a meditace. 

Zakladatelce se podařilo vést novou kongregaci dvanáct let, založila tři nové kláštery, dvě internátní školy, studijní dům a sirotčinec a postupně se její dílo se rozšířilo do mnoha částí celého světa. Kongregace Svaté rodiny má dnes kolem 1600 členek, které jsou činné nejen v Indii, ale např. i v Itálii, Německu či v Ghaně.

Marie Tereza zemřela 8. června 1926 poté, co si po pádu těžce poranila nohu a do rány dostala sněť, což ve spojitosti s cukrovkou vedlo k jejímu úmrtí. 

Zázračné uzdravení 

Není bez zajímavosti, že právě zázračné uzdravení nohou bylo použito jako důkaz svatosti při beatifikačním procesu této výjimečné řeholnice, který na diecézní úrovni započal v roce 1983 a zakončen byl v roce 1999.

Jednalo se o uzdravení 15letého Mathewa D. Pellisseryho, který se v roce 1956 narodil s těžkým postižením dolních končetin, které byly tak zkroucené, že se mohl zprvu jenom plazit po zemi. Později sice mohl i chodit, nicméně se značnými obtížemi. Na radu rodinné známé započal Mathew 40denní řetězec půstu a modliteb s prosbou o přímluvu sestry Marie za uzdravení. Po 33 dnech vytrvalých modliteb měl v noci z 20. na 21. srpna 1970 sen o řeholnici, jež mu masírovala pravou nohu. Když se ráno probudil, byla noha zdravá.

Takřka přesně o rok později, když konal obdobnou 40denní modlitební a kající praxi s prosbou o přímluvu sestry Marie, se uzdravila i jeho druhá noha – stalo se tak opět v noci, tentokráte z 27. na 28. srpna 1971. Od té doby je zcela zdráv a může normálně chodit a mohl se tak 9. dubna 2000 osobně dostavit na Svatopetrské náměstí v Římě, aby byl přítomen okamžiku, kdy Jan Pavel II. zapsal sestru Marii Terezu Chiramel Mankidiyanovou do seznamu blahoslavených.

^{(Zdroj: Vatican News, Světlo)}