Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
Publikováno: 12. 10. 2019 19:30

„Markéta Baysová žila evangelium v rodině, sloužila druhým obyčejnými gesty, učila katechismus, pomáhala dívkám a žila utrpení Krista,“ představil ve zkratce novou světici postulátor procesu jejího svatořečení P. Carlo Calloni, O.F.M.Cap. Není potřeba konat mimořádné věci, stačí dělat obyčejné věci mimořádným způsobem. Markéta Baysová je příkladem tzv. ´svatého od vedle´, dodal postulátor.

Touha ke kontemplaci 

Narodila se v roce 1815 v La Pieraz ve švýcarském kantonu Fribourg v křesťanské rodině zemědělců. Markéta měla šest sourozenců, dobře se učila a starala o domácnost. Ráda ale vyhledávala samotu, kde mohla rozjímat, modlit se k Bohu a číst duchovní knihy. Doma ve svém pokoji si udělala malý oltář, na který položila květiny a sochu Madony a vždy ráno, než odcházela za povinnostmi na statku, prosila Panu Marii o přímluvu.

V 15 letech se vyučila švadlenou a i přes tlaky okolí odmítla stát se řeholnicí, neboť chtěla zůstat svobodná Panna a žít prostý život pro Ježíše.

Objevení třetího řádu sv. Františka 

V tu dobu zasáhla jejich rodinu celá řada nepříjemností a také mnoho rolníků v okolí v důsledku mechanizace zemědělství přišlo o práci. To však nebránilo Markétě v jejím úsilí sloužit chudým, přinášet jim jídlo, opravovat a prát jim šaty. Tato touha ji dovedla k objevení třetího řádu sv. Františka, jehož členkou se v roce 1860 stala.  

Každý den se účastnila mše svaté a adorace v sousední vesnici Siviriez, kam docházela. Často se také vydávala na poutě do mariánských svatyní. Ve volném čase učila děti katechismu, dívky připravovala na manželství a navštěvovala nemocné a umírající. Během kulturního boje, tj. politického a náboženského konfliktu mezi pruským a německým státem a katolickou církví, podporovala katolický tisk. 

Spojení s Kristovým utrpením 

V roce 1853 onemocněla rakovinou střeva a prosila Matku Boží o uzdravení. Modlila se, aby její bolest byla spojena s Kristovým utrpením, protože její zdravotní stav byl pro ni jejím křížem. Snažila se svoji nemoc skrývat, když však vyšla najevo, byla donucena jít k lékaři, ten však operaci vyloučil.

Když papež Pius IX. vyhlásil 8. prosince 1854 dogma Neposkvrněného početí Panny Marie, zjistila, že byla ze své nemoci vyléčena. Zároveň se u ní objevila stigmata. Poprvé pocítila intenzivní pálení a všimla si, že se na jejích rukou, nohou a na hrudi objevují červené skvrny. Nejvýraznější bolest prožívala v době postní a na Velký pátek. Svou účast na utrpení Krista však neutajila a v roce 1873 byla podrobena lékařské prohlídce. 

Navíc začala upadat do extází, jednou týdně pociťovala Kristovu bolest, kterou zažíval na kříži. Nejprve se snažila rány před vnějším světem skrývat, ale přesto se brzy zpráva o jejích stigmatech začala šířit.

V roce 1879 se její zdravotní stav velmi zhoršil a Markéta trpěla extrémní bolestí. O svých utrpeních však mlčela a obětovala je Bohu. Zemřela 27. června 1879, dle svého přání na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, po několika týdnech těžkého utrpení v pověsti svatosti v nedožitých 70 letech a s odevzdaností do Boží vůle. Její ostatky byly později převezeny do farního kostela v Siviriezu.

Cesta ke svatosti

Proces blahořečení v první fázi se započal ve Švýcarsku v roce 1929. V roce 1986 byl postoupen do Říma. V roce 1991 byl uznán zázrak na její přímluvu. Jedná se o zázračné uzdravení Bernarda Pochona v roce 1940. Blahořečena byla v roce 1995 spolu s dalšími dvěma švýcarskými sestrami: Marií Teresou Schererrovou a Marií Bernardou Butlerovou v bazilice sv. Petra Janem Pavlem II. 

K druhému zázraku, který vedl k jejímu svatořečení, došlo v roce 1998 a týká se dívky, která byla zázračně zachráněna po smrtelné nehodě s traktorem, kdy její dědeček prosil o přímluvu blahoslavenou Markétu. Svatořečena bude spolu s ostatními čtyřmi kandidáty tuto neděli 13. října 2019 v Římě papežem Františkem.

(Zdroj: Wikipedia, Vatican News)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Pražské křížové cesty pod širým nebem

V postní době organizuje několik pražských farností pobožnost křížové cesty pod širým nebem. Níže naleznete více informací, pokud byste se chtěli připojit.
27.02.2020

Komunikace s lidmi bez domova - lektorka Mgr. Leona Martinková

Oslovují Vás lidé bez domova s žádostí o pomoc? Cítíte výčitku, když jejich požadavkům vyhovíte i nevyhovíte? Leží Vám chudí na srdci a zároveň pochybujete o účinné pomoci? Jaké je skutečné poslání kněze ve vztahu k lidem bez domova?
27.02.2020

Papežská akademie pro život připravuje etické směrnice v oblasti umělé inteligence

„Správný algoritmus? Umělá inteligence: etika, zákon a zdraví“ – tak je nadepsán workshop organizovaný Papežskou akademií pro život, který bude probíhat v příštích dvou dnech (26. – 27. února) v Nové synodní aule ve Vatikánu. 28. února jej uzavře podpis apelu „Rome Call for AI Ethics“, jenž bude následně předložen papeži Františkovi.
27.02.2020

Papež: Půst je umění odříkat se marností a nadbytku

Na Svatopetrském náměstí se zrána sešlo asi 20 tisíc lidí na generální audienci. Byla zahájena čtením z Lukášova evangelia (Lk 4,1), které podává, jak Duch vodil Ježíše po čtyřicet dní pouští a ďábel ho pokoušel. Papež František věnoval svoji katechezi začátku postní doby.
26.02.2020

Postní dobu zahájí papež František na Aventinu

Podle dávné tradice zahajuje papež postní dobu na římském Aventinu. Liturgie popeleční středy začne dnes v benediktinské bazilice sv. Anselma a bude pokračovat procesím do baziliky sv. Sabiny. Ve čtvrtek bude papež zpovídat kněze v Lateránské bazilice.
26.02.2020