Zemřel P. Josef Čupr, bývalý provinciál jezuitů

Ve středu 9. října zemřel ve věku osmdesát pět let v nemocnici Milosrdných bratří v Brně po dlouhodobých zdravotních obtížích, zaopatřen svátostmi, P. Josef Čupr SJ. Rozloučení se zesnulým bude v pondělí 14. října při mši svaté ve 12.15 hodin v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Tělo zesnulého bude uloženo do krypty kostela.

^{Foto: František Ingr / Člověk a Víra}

Otec Josef se narodil 30. ledna 1934 v Býkovicích, okres Blansko. Po maturitě na gymnáziu
v Brně, kam musel přejít po zrušení jezuitského gymnázia na Velehradě, absolvoval stavební
fakultu Vysokého učení technického rovněž v Brně a šest let pracoval v oboru. Za komunizmu mu nebylo dovoleno studovat teologii a stát se knězem. Proto uprchl z Československa a v roce 1967 začal teologická studia v Římě, kde na jeho duchovní cestu měl velký vliv otec Tomáš Špidík. Na kněze byl vysvěcen v Římě 18. března 1972 a již 9. října téhož roku vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova.

V letech 1974–1991 pracoval jako redaktor v české sekci Vatikánského rozhlasu a věnoval se pastoraci krajanů a uprchlíků. Roku 1982 složil slavné sliby. V letech 1989–1991 byl spirituálem Papežské koleje Nepomucenum. Do rodné země se vrátil až po sametové revoluci. Roku 1991 byl postaven před nelehký úkol – obnovit strukturu a řádné fungování České provincie Tovaryšstva Ježíšova jako její představený. V této době se zasloužil o vybudování nové řádové rezidence v Brně, zřízení rezidence a Centra Aletti v Olomouci, založení exercičního domu v Českém Těšíně a probačního domu - noviciátu v Kolíně. Od roku 1998 žil právě v Kolíně, pracoval jako sekretář papežského nuncia, podílel se na formaci noviců a byl vyhledávaným exercitátorem. Dvakrát dával exercicie i českým a moravským biskupům. 

Od srpna 2013 náležel do brněnské komunity a dále dával exercicie a vykonával kněžskou
činnost v Brně. Působil také jako duchovní správce Kongregace Milosrdných sester sv. Františka pod ochranou Svaté rodiny v Brně, v jejichž domě prožil poslední roky života.

Otec Josef si svou skromností a průzračností života získal důvěru mnohých, a tu zase
odplácel nelíčeným zájmem o jejich starosti a potřeby. Laskavý humor a neotřesitelná důvěra
v Boha dokázaly rozptýlit stíny v nejedné duši. Byl mužem modlitby a oddaným ctitelem Matky Boží – mozaika Matky Unie na velehradském nádvoří je také jeho zásluhou.

^{(Zdroj: http://www.jesuit.cz)}