Papežská nadace Kirche in Not: Náboženská svoboda by měla být prioritou v agendě velkých mocností

Křesťané jsou nepronásledovanější náboženskou skupinou – téměř 300 milionů věřících zažívá každodenní pronásledování. Islámský fundamentalismus se přesunul z Blízkého východu do Afriky a Asie. Tyto dva údaje vyplývají ze studie Papežské nadace Kirche in Not, která byla včera zveřejněna v římské bazilice sv. Bartoloměje na Tiberském ostrově. Tento kostel, v němž včera promluvil rovněž prefekt Kongregace pro východní církve, kard. Leonardo Sandri, je památníkem mučedníků 20. a 21. století.
Publikováno: 25. 10. 2019 6:00

Studie o pronásledování křesťanů v letech 2017-19 nese výmluvný název Pronásledovanější než jindy a sleduje vývoj ve dvaceti zemích (od Saúdské Arábie přes Středoafrickou republiku po Súdán či Pákistán), kde mezi okolními čtyřmi miliardami obyvatel žije křesťanská menšina v nejobtížnějších podmínkách. Ve zmíněném období se situace nejenom nezlepšila, nýbrž seznam sledovaných zemí se bohužel rozšířil o další tři státy – Kamerun, Burkina Faso a Srí Lanku.

„Naše zpráva dokazuje, že čistě vojenské řešení nepostačuje,“ prohlásil při prezentaci studie Alessandro Monteduro, ředitel nadace Kirche in Not. „Od porážky tzv. Islámského státu ve velké části Sýrie a na severu Iráku migrovali teroristé do jiných částí světa, zejména Afriky a jižní a východní Asie. Obhajoba náboženské svobody by proto měla být prioritním zájmem velkých mocností a nadnárodních institucí,“ zdůraznil. Předseda italské sekce papežské nadace, Alfredo Mantovano, vysvětlil, že zlepšení diplomatických vztahů mezi západními zeměmi a Severní Koreou nebo Čínou automaticky nevede ke změně životních podmínek pro tamější křesťany: „Nesmíme propadat iluzi, že případné omezení zbrojních dodávek anebo smlouvy o hospodářské spolupráci přispívají ke zmírnění náboženského pronásledování. V Číně (jedné ze sledovaných zemí) dosud není povoleno projevit víru na veřejnosti a mnohdy ani v soukromí,“ připomenul Mantovano.

Rektor svatyně sv. Antonína ve srílanském Colombu, o. Jude Raj Fernando, v Římě zastoupil zemi, která o letošních Velikonocích utrpěla nejzávažnější protikřesťanský atentát. „Navzdory této hluboké ráně jsme vytrvali v pevné víře, která nám umožňuje, abychom odpustili svým pronásledovatelům. Odpouštíme, ale nadále se dožadujeme spravedlnosti pro našich 258 obětí a denně se za ni modlíme.“

Zpráva Kirche in Not zároveň upozorňuje na dramatickou situaci v Africe. Z patnácti afrických kněží násilně usmrcených v tomto roce pocházeli tři z Burkina Faso, dosvědčuje o. Roger Kologo. „V naší zemi probíhá skutečný hon na křesťany, které džihádisté napadají při procesích a dokonce i v jejich domovech. Od začátku roku položilo život za víru nejméně šedesát věřících. Spolu s nimi často umírají představitelé místní správy, kteří chtějí zabránit teroristickému násilí, i muslimové, shromáždění v mešitách (16 jich zemřelo při útoku na mešitu 11.10.),“ uvedl burkinafaský kněz. Za všechny tyto mučedníky se dnes večer římská bazilika sv. Bartoloměje rozzářila rudou barvou.

(Zdroj: Vatican News)

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021