Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Katolický týdeník: Třicet let od pouti do Věčného města

Datum publikace6. 11. 2019, 8.30
TiskTisk

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš Halík a Petr Piťha. Pastýřským listem jej krátce předtím vyhlásil kardinál František Tomášek - a první rok je zasvěcen blahoslavené Anežce Přemyslovně.

Nikdo v tu dobu netušil, že její kanonizační proces, který se vlekl už sedm století, postoupil tak daleko, že by v listopadu 1989 měla být prohlášena za svatou.

O svatořečení Anežky Přemyslovny už v roce 1328 žádala královna Eliška. Zprávy o snaze Karla IV. probudit kolegium kardinálů, aby konečně kanonizovalo jeho prapratetu, jsou obsaženy v Marignolově kronice (konec 15. st.). Později téma oprášili pražský arcibiskup Valdštejn a císař Leopold I. Teprve koncem 19. století papež Pius IX. Anežku blahořečil.

„Shodou okolností“ papež Jan Pavel II. v únoru 1989 určil, že se kanonizace bude konat 12. listopadu téhož roku. Nikdo však v té době nemohl vědět, že to bude několik dní po pádu Berlínské zdi a několik dní před Sametovou revolucí.

„Až bude Anežka svatořečena, bude v české zemi dobře.“ Tuto parafrázi výroku litoměřického probošta z doby baroka pronesl den po kanonizaci v aule Pavla VI. jeden z autorů Desetiletí duchovní obnovy – Mons. Tomáš Halík. Ani on nemohl předvídat, jak rychle se tato slova naplní a co se stane jen za pár dní. Svou vzpomínku na svatořečení Anežky České nyní nabízí v aktuálním vydání KT.

Pouť začala v Sovětském svazu

Komunistická moc v závěru 80. let podle pamětníků citelně slábla a ze Sovětského svazu už bylo cítit tání ledů. V roce 1988 si komunistický hegemon připomněl tisíc let křesťanství na Rusi. Ústřední výbor komunistické partaje si na své zasedání pozval vrcholné představitele pravoslavné církve a snímky se objevily v novinách (Izvestija 12. 6. 1988) i v televizních zprávách ještě téhož den. „My jsme to ještě nevěděli, ale už tehdy začala naše památná pouť na svatořečení Anežky Přemyslovny do Věčného města. Říkal jsem trošku v žertu, že Sovětský svaz byl našim komunistům vzorem i v uvolnění poměrů,“ usmívá se František Reichel st., jeden z organizátorů masového zájezdu zhruba deseti tisíc věřících (odhady se různí) do Říma na Anežčinu kanonizaci. „Na začátku jara 1989 kardinál Tomášek nás, skupinu aktivních laiků, informoval, že záležitost kanonizace postoupila tak daleko, že ještě tento rok bude,“ popisuje Reichel a dodává: „Slíbil nám, že se domluví s prezidentem Husákem, aby svatořečení proběhlo na stadionu na Strahově s tím, že to patrně nevyjde, ale že se pak postará, aby naši lidé mohli vyjet do Říma.“ Jakmile bylo známé datum svatořečení, poslala první skupina poutníků dopis kardinálu Tomáškovi s tím, že by se chtěla osobně zúčastnit kanonizace, a s žádostí o instrukce. Odpověď jim od něj přišla obratem a ve dvou větách: „Sestřičky berou autobus. Tak vy vezměte druhý.“

Co následovalo během několika hektických měsíců a jak se přihodilo, že se dva autobusy „rozmnožily“ na téměř tři stovky, popisuje František Reichel v rozhovoru v právě vyšedším KT č. 45.

JIŘÍ MACHÁNĚ

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

 

Zazní díky za svobodu
Vyzvánění zvonů připomene 30 let od pádu komunismu a návratu svobody do naší země. V neděli 17. listopadu se zvony rozezní v 17 hodin a 11 minut. Církev si výročí připomene i řadou dalších akcí.
 
Tři náboženství proti eutanazii
Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou  Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.
 
Chudí potřebují naše srdce
Světový den chudých vyhlásil papež František, aby upozornil na bídu a utrpení nejchudších. Letos vyzdvihuje téma naděje.
Jak by se papežovy výzvy měly odrazit v každodenním životě?
 
Zachráněné malby vyprávějí o Marii
Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině.  Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.
 

Připravujeme: AUSTEN IVEREIGH

Exkluzivní rozhovor s britským publicistou a papežovým životopiscem.

Autor článku: Tereza Myslilová
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou