Od mučení k modlitbě – v bývalém komunistickém žaláři se usídlily klarisky

Někdejší františkánský konvent v albánském Skadaru se za komunistického režimu změnil v sídlo Sicurimi, tajné policie, a z klášterních cel se staly mučírny. Nynější Památník obětí komunistického režimu připomíná všechny bývalé vězně, včetně kardinála Ernesta Simoniho.
Publikováno: 6. 11. 2019 10:00

Avšak dnešní návštěvník skadarského památníku (a jejich počet stále stoupá – vloni jich bylo 2500) se nevypraví pouze do minulosti. Jedno křídlo objektu totiž bylo navráceno své původní funkci, tedy řeholnímu životu. Před šestnácti lety sem přišly první klarisky z jihoitalského Otranta, o dva roky později založily klášter a dnes jejich komunita čítá šest klauzurních sester – dvě Italky a čtyři Albánky, jejichž rodiny trpěly komunistickým pronásledováním.

„Žijeme v domě modlitby zrozené z mučednictví,“ popisuje pro list Avvenire (3.11.2019) abatyše Sonia Giustizieri. „Náš klášter se stává cílem poutníků. Přijíždějí nejenom z Albánie, ale také z Německa, Francie, Rakouska, Polska a Španělska. Z Itálie jsou to stále početnější farní skupiny a školní zájezdy. Po blahořečení osmatřiceti albánských mučedníků (5.11.2016 ve skadarské katedrále) samozřejmě vzrostl zájem o naši malou církev,“ vysvětluje matka Sonia.

Klarisky jsou poutníkům k dispozici v hovorně, kde ovšem nenajdete mříže. Klauzuru od vnějšího prostoru odděluje prosté lano. „Záměrně jsme nechtěly použít nic, co by připomínalo ony roky,“ upřesňuje představená, která, jak se svěřuje, zejména v dětech albánských migrantů vnímá touhu po autentičnosti, která je vede k hledání Boha. „Příklad mučedníků je přitahuje a poskytuje odpověď na jejich hledání smyslu. Jsme na místě, které bylo povinnou zastávkou v kalvárii mnoha bratrů, kteří neváhali potvrdit svou oddanost Kristu i za cenu života. Dnešní křesťané se jejich vzorem mohou inspirovat a dát svému životu smysl toutéž volbou milosrdné lásky,“ uzavírá abatyše skadarského konventu sv. Kláry.

Dodejme, že kněží i laiků, kteří byli zavražděni z nenávisti k víře za režimu Envera Hodži, bylo mnohem více než osmatřicet beatifikovaných. Z šesti biskupů a zhruba 220 kněží, které církevní statistika udává v roce 1944, jich bylo 94 popraveno a dalších 35 zemřelo v důsledku mučení ve vězeních a koncentračních táborech. Kromě duchovních komunisté vymýtili většinu laické katolické elity. Jan Pavel II. udělil v roce 1994 kardinálský purpur albánskému knězi Mikelovi Koliqimu (který o tři roky později zemřel) a papež František učinil totéž s dnes jedenadevadesátiletým Ernestem Simonim.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Česká tenisová špička podpořila Arcidiecézní charitu Praha

V areálu pražské Sparty se odehrává charitativní turnaj O pohár prezidenta Českého tenisového svazu. Akce se účastní nejlepší čeští tenisté a tenistky včetně Petry Kvitové, Barbory Strýcové, Jiřího Veselého či Lukáše Rosola. Hráči se rozhodli vzdát části startovného ve prospěch Nadace Pohyb bez pomoci a Arcidiecézní charity Praha.
28.05.2020

Brno ozdobí socha P. Martina Středy

V rámci projektu Magistrátu statutárního města Brna "Sochy pro Brno" ozdobí jihomoravskou metropoli nová socha, tentokrát jezuitského kněze P. Martina Středy. Slavnostně bude odhalena v rámci srpnových oslav Dne Brna.
28.05.2020

P. Jiří Mannl oslavil sté narozeniny

Před sto lety se 21.5. narodil kněz královéhradecké diecéze Jiří Mannl, který nyní žije ve farnosti ve Vysokém Mýtě.
28.05.2020

Nominantka za ČBK Hana Lipovská byla zvolena do Rady České televize

ČBK nominovala do Rady České televize Hanu Lipovskou, která dnes tuto nominaci proměnila a poslanci ji 114 hlasy zvolili za novou členku rady.
27.05.2020

Papež: Modlitba přitahuje Boží moc

Pravidelná středeční katecheze byla papežem pronesena v knihovně Apoštolského paláce před televizními kamerami. Uvedena byla četbou několika veršů ze Žalmu (Žl 17, 1-3.5): »Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, všimni si mého nářku«. V katechezi se pak papež František zaměřil na modlitbu spravedlivých.
27.05.2020