Papež František: Buďme staviteli mostů

Středeční audience pokračovala cestou knihy Skutků apoštolů, tentokráte ze 17. kapitoly a nesla název „Toho, koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji. (Sk 17,23) Pavel na Areopagu: příklad inkulturace víry v Aténách.“
Publikováno: 6. 11. 2019 13:45

Foto: Vatican News

Střet s kulturou modlářství

Po zkouškách, které Pavel prožil ve Filipech, Tesalonice a Beroji, přistává v Aténách, srdci Řecka. Toto město, které žilo ve stínu staré slávy, si i přes přicházející politickou dekadenci ještě uchovávalo primát kultury. „A zde, když apoštol shledal, kolik modlářství je v tom městě, se velmi znepokojil. Toto střetnutí se s pohanstvím ho ale nevedlo k útěku, ale vybídlo ho, aby vytvořil most, a hledal cesty, jak vést dialog s touto kulturou,“ uvedl papež František v úvodu své katecheze.

Dívejme se očima víry

Pavel volí to, že vstoupí s tímto městem do familiárnosti a tudíž začne navštěvovat nejdůležitější místa a osoby. Jde do synagogy, symbolu života a víry, jde na náměstí, symbolu občanského života, a jde na Areopag, který je symbolem politického a kulturního života. Setká se s židy, epikurejskými a stoickými filosofy a mnohými dalšími.

Tímto způsobem pozoruje Pavel kulturu a prostředí Atén a vychází přitom z „kontemplativního pohledu“, kterým objevuje „toho boha, který přebývá ve svých domech, na svých cestách a na svých náměstích“. Pavel se nedívá na město Atény a pohanský svět nepřátelskýma očima a jakousi zatvrzelostí, ale dívá se na ně očima víry. A toto nás vybízí, ptát na náš způsob, jakým se díváme na naše města: pozorujeme je s lhostejností? S pohrdáním? Nebo s vírou, skrze kterou rozpoznáváme Boží děti uprostřed anonymního davu? vybídl Svatý otec k zamyšlení.

Staňme se budovateli mostů 

Pavel se rozhoduje pro pohled, který ho vede k překlenutí propasti mezi evangeliem a pohanským světem. V srdci jedné z těch nejslavnějších institucí antického světa, na Areopagu, realizuje podivuhodný příklad inkulturace poselství víry: zvěstuje Ježíše Krista těm, kteří uctívají modly, a nedělá to tak, že by na ně útočil, ale sám se stává mostem, budovatelem mostů,“ pokračoval dále papež. 

Za výchozí bod si Pavel zvolí oltář města, který je věnovaný „neznámému bohu“, a vyjde z této „zbožnosti“, aby empaticky vstoupil do kontaktu se svými posluchači. Vyhlašuje, že Bůh „žije mezi obyvateli tohoto města“, kteří ho nepoznávají, a neskrývá se těm, kteří ho hledají upřímným srdcem, třebaže tak činí tápavě. A právě tuto přítomnost jim chce Pavel odhalit: Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji. (Sk 17,23).

Pavel zjevuje identitu Boha 

Aby Pavel zjevil identitu Boha, kterého Atéňané uctívají, vychází ze stvoření, tj. z biblické víry v Boha zjevení, aby přešel k vykoupení a soudu, tzn. k poselství, které je opravdu již křesťanské. Ukazuje jim velkou rozdílnost mezi velikostí Stvořitele a chrámy vybudovanými člověkem a vysvětluje jim, že Stvořitel se stále snaží najít způsob, aby Ho každý mohl nalézt.

Tímto způsobem Pavel, dle pěkného vyjádření papeže Benedikta XVI., hlásá Toho, kterého lidé ignorují, přestože Ho znají: neznámý - známý.

A potom zve apoštol všechny, aby šli dál „za ten čas nevědomosti“ a rozhodli se pro obrácení vzhledem k blížícímu se soudu. Pavel se tak drží kerygmatu, hovoří o Kristu, aniž by Ho zmiňoval, mluví o Něm jako o muži, kterého Bůh určil a dal jistou pečeť tím, že Ho vzkřísil z mrtvých. 

Zakořenění evangelia v Aténách 

Kázání Pavla, které do této chvíle drželo posluchače se zatajeným dechem, se stane kamenem úrazu: smrt a vzkříšení Krista jim přijde jako bláznovství a začnou se mu do tváře vysmívat. Pavel se tedy vzdálí, vypadá to, že jeho pokus úplně selhal, ale místo toho někteří přilnou k jeho slovu a otevřou se víře. Mezi nimi je člen Areopagu Dionysios a jedna žena jménem Damaris. „A tak také v Aténách evangelium zakořenilo a může být šířeno dvěma hlasy: jak hlasem muže, tak i hlasem ženy, řekl dále papež.

Snažme se o inkulturaci víry s jemností

„Ptejme se také dnes Ducha Svatého, žádejme Ho, aby nás učil stále budovat mosty s kulturou, s těmi, kteří nevěří nebo věří jinak než my. Prosme o schopnost inkulturovat s velkou jemností poselství víry, dívejme se na ty, kteří Krista neznají, kontemplativním pohledem, pohnuti láskou, která rozehřeje i ta nejzatvrzelejší srdce,“ ukončil Svatý otec svoji katecheze na 17. kapitolu knihy Skutků apoštolů.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku:
Radka Blajdová

Související články

Další aktuality

Školení online komunikace

Jednodenní školení je zaměřeno na praktické využití sociálních sítí v marketingu neziskových organizací. Po stručném úvodu do světa sociálních sítí se naučíte jak vytvořit kvalitní a efektivní příspěvek na Facebook, Instagram nebo Twitter, jak a kdy ho publikovat a jak ho dostat k co nejvíce uživatelům.
30.09.2020

Apoštolský list k 1600. výročí úmrtí svatého Jeronýma

Za „velkého učitele a otce církve, který položil bibli do středu svého života“ označil papež František v apoštolském listě svatého Jeronýma, jehož výročí smrti si dnes připomínáme.
30.09.2020

Papež: Laskavost je signálem Ježíšovy přítomnosti

Nádvoří sv. Damase hostilo dnes dopoledne generální audienci Petrova nástupce. Několik stovek lidí si vyslechlo závěrečnou část cyklu papežových katechezí Uzdravit svět. Papež také v závěru audience oznámil, že dnes vydal zvláštní apoštolský list o vztahu k Písmu svatému - Sacrae Scripturae affectus - u příležitosti 1600. výročí smrti svatého Jeronýma.
30.09.2020

Katolický týdeník: O „nebezpečné“ literatuře

Ve středu 7. října uplyne 60 let ode dne, kdy v sanitním voze u Vlčatína zemřel při převozu do třebíčské nemocnice básník Jan Zahradníček. Toto výročí je příležitostí připomenout si jeho tragický osud, ale i další literáty pronásledované nejen v 50. letech.
30.09.2020

Závěrečné poselství z plenárního zasedání CCEE

Na závěr plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), které se konalo 26.-27. září, vydali evropští biskupové krátké poselství určené nejen pro katolíky, ale pro všechny obyvatele Evropy:
29.09.2020