Papež František: Půdu pro růst víry připravili laici

Pravidelná středeční audience se konala paralelně v aule Pavla VI., kde před začátkem papež pozdravil asi 250 nemocných, a na náměstí sv. Petra, kde se shromáždilo asi 14.000 poutníků. Ve své katechezi se Svatý otec věnoval 18. kapitole Skutků apoštolů a nazval ji „Priscilla a Akvila ho vzali k sobě. (Sk 18,26) Manželský pár ve službě evangelia.“

^{Foto: Eliška Blajdová}

Priscilla a Akvila se stávají hostiteli apoštola Pavla

Skutky apoštolů vyprávějí o tom, jak Pavel, coby neúnavný hlasatel evangelia, po athénském pobytu, pokračuje v běhu evangelia světem. Novou etapou jeho misijní cesty je Korint, hlavní město římské provincie Achaje, obchodní a kosmopolitní sídlo díky dvěma důležitým přístavům.

Jak čteme v osmnácté kapitole Skutků, Pavlovi nabídl pohostinství manželský pár Akvila a Priscilla (nebo Priska), kteří byli donuceni k přestěhování do Korinta z Říma poté, co císař Klaudius nařídil vyhoštění Židů (Sk 18,2).

Židé jsou našimi bratry

„Židovský národ si v dějinách hodně vytrpěl – vyháněli ho a pronásledovali...To se týkalo také tohoto manželského páru,“ udělal papež odbočku ze své katecheze a pokračoval: „V minulém století jsme zaznamenali tolik krutostí, které byly namířeny proti židovskému národu. Ačkoli jsme se domnívali, že jim je konec, dnes se tu a tam opět vrací pronásledování Židů. Bratři a sestry, něco takového není lidské ani křesťanské. Židé jsou našimi bratry! Není možné je pronásledovat, rozumíte?“

Tito manželé ukazují, že mají srdce plné víry v Boha a velkorysosti vůči druhým lidem, schopné vytvořit prostor pro ty, kteří jako cizinci žijí ve stejných podmínkách jako oni. Tato vnímavost je přivádí k odpoutání od sebe sama, aby pěstovali křesťanské umění pohostinnosti a otevřeli apoštolu Pavlovi dveře svého domu. Takto přijímají nejenom evangelizátora, ale také jeho hlásání – Kristovo evangelium, „jímž se projevuje Boží moc a které přináší záchranu každému, kdo věří“ (Řím 1,16). Od oné chvíle jejich domov prosycuje vůně Slova, plného života a síly, která oživuje srdce.

Akvilův s Priscillin dům se stává domem církve

Akvila s Priscillou sdílejí s Pavlem rovněž řemeslnou činnost, tedy výrobu stanů. Pavel si velice vážil jejich manuální práce a považoval ji za přednostní prostor křesťanského svědectví a za správný způsob obživy beztoho, že bychom někomu či celé komunitě byli za obtíž.

Akvilův a Priscillin dům v Korintu otevřel dveře nejenom apoštolovi, ale také bratrům a sestrám v Kristu. Pavel proto může mluvit o společenství, které se schází v jejich domě, z něhož se stává „dům církve“, domus ecclesiae, místo naslouchání Božímu slovu a slavení eucharistie.

„Také dnes v některých zemích, kde není náboženská svoboda a křesťané nejsou svobodní, se věřící tak trochu ve skrytu scházejí po domech k modlitbě a eucharistické oběti. Také dnes existují takové domovy a rodiny, které se stávají chrámem eucharistie,“ dodal papež František.

Priscilla a Akvila jsou vzorem rodinného přijetí a manželského života 

Po půldruhém roce korintského pobytu Pavel toto město opouští společně s Akvilou a Priscillou, kteří zůstávají v Efesu. Rovněž tam se z jejich domu stává katechetický prostor. Nakonec se oba manželé vracejí do Říma a jsou adresáty oslavné řeči, kterou Pavel začleňuje do listu Římanům. Pavel byl těmto manželům vděčný, a proto o nich napsal v listě Římanům. Poslechněte si, jak:

„Pozdravujte Prisku a Akvilu, kteří se mnou pracovali pro křesťanskou víru a nasadili pro mě vlastní život: jsem jim zavázán vděčností nejen já, ale všechny církevní obce pohanokřesťanů.“ (Ř16,3)

„Kolik rodin v čase pronásledování nasazuje život, aby ukryli pronásledované! Zde máme první vzor – rodinné přijetí i v těžkých časech,“ zdůraznil papež.

Díky hlásání laiků se křesťanství dostalo až k nám

Mezi četnými Pavlovými spolupracovníky vynikají Akvila s Priscillou  jako „vzory manželského života, odpovědně usilujícího sloužit celému křesťanskému společenství“ (Katecheze Benedikta XVI., 7.2.2007), a připomínají nám, že díky víře a evangelizačním snahám mnoha laiků, jako byli oni, se křesťanství dostalo až k nám.

„Pomyslete, že křesťanství od samého počátku hlásali také laici! Vy, laici, nesete skrze křest odpovědnost za šíření víry. Bylo nezbytné nasazení těchto rodin, manželů, křesťanských společenství, věřících laiků, kteří poskytli půdu k růstu víry, aby křesťanství mohlo zakořenit v zemi lidu a plně se rozvinout,“ citoval František svého předchůdce Benedikta XVI. 

Přeměňme své domovy na domácí církve

„Prosme Otce, který se rozhodl učinit z manželů ´živé umělecké dílo´,“ pokračoval papež modlitbou a dodal: „Jsou tady novomanželé? Tady jsou! Poslyšte, to je vaším povoláním, máte být skutečným uměleckým dílem – aby vylil svého Ducha na všechny křesťanské páry, aby po vzoru Akvily s Priscillou dokázaly otevírat svá srdce Kristu a bratrům a přeměnily své domovy na domácí církve. To je krásné slovo – domov je domácí církví, kde se prožívá společenství a přináší se oběť života prožívaného s vírou, nadějí a láskou. Musíme se však modlit k těmto dvěma světcům, Akvilovi a Prisce, aby naše rodiny naučili, jak žít jako oni a být domácí církví, z jejíž úrodné půdy roste víra.“

^{(Zdroj: Vatican News)}